Obecní, krajské a senátní volby se zřejmě od příštího roku budou konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Senátní obvody budou stálé a bude je možné měnit jednou za 12 let prostým zákonem, nikoliv ústavním, jak navrhovala vláda. Vyplývá to z úprav ústavní novely, kterou ve čtvrtek Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. To by se mohlo uskutečnit za týden.
Ústavní změna vychází také z předloňského požadavku Senátu, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Do roku 2019 se senátní obvody měnily každé dva roky kvůli změnám počtu jejich obyvatel tak, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet lidí. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.
Kritici častých změn ale poukazovali na to, že v důsledku přesunů obcí mezi obvody někteří lidé mohli volit senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Předloni proto Senát poprvé vládou navrhované úpravy hranic volebních obvodů odmítl.
Zavedení pevného termínu obecních, krajských a senátních voleb vláda navrhla kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.
Prodlouží se i lhůta pro předčasné sněmovní volby
Novela počítá také s prodloužením lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění dolní komory. Změna souvisí s chystaným korespondenčním způsobem hlasování. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) se proti tomuto prodloužení postavil. Podle něj je třeba, aby Sněmovna byla po rozpuštění obnovena co nejdříve.
Pirátský poslanec František Navrkal doporučoval vyškrtnout z Ústavy detaily způsobu prezidentských voleb, neboť je podobně jako u senátních voleb popisuje volební zákon.
