Budoucnost letectví má mít tvar písmene V. Koncept letounu absolvoval úspěšné testy

De Havilland Comet, Boeing 747 nebo Concorde. Všechny tyto letouny přinesly do sektoru komerčního civilního letectví zásadní změnu, technologický pokrok a navždy přetvořily vzdušný prostor. Nizozemská letecká společnost KLM společně s Technickou univerzitou Delft se nyní pokouší o totéž.

Hodlají navrhnout letadlo revolučního tvaru, který přinese výrazné snížení nákladů, uspoří palivo a vyprodukuje méně emisí. To vše s ambiciózním cílem zachovat stejný počet pasažérů a množství přepraveného nákladu.

Koncept se jmenuje Flying-V

Flying-V, na rozdíl od klasického letounu, nemá standardní konfiguraci –⁠ trup a křídla, ale vnitřní prostory pro pasažéry, náklad a technologii jsou obsaženy v křídlech samotných. To z letadla činí naprostý unikát v civilním dopravním letectví. Tento aerodynamický tvar má dle konstruktérů za cíl snížit spotřebu paliva až o 20 procent oproti letounu Airbus A350-900, který je považovaný nejpokročilejší letadlo současnosti v civilním dopravním sektoru. To vše při zachování stejné kapacity cestujících a nákladu.

Ačkoli navrhovaný tvar letadla nemá stejnou délku jako airbus A350, jeho rozpětí křídel je stejné. To je zásadní mimo jiné z důvodu využitelnosti stávající infrastruktury na letištích, která jsou koncipovaná pro tradiční letouny. Letadlo by tedy dle konstruktérů mělo být schopné využívat stejnou rozjezdovou dráhu a také stejné „rukávy“ pro nástup a výstup jako běžné konkurenční letouny. Ve standardní konfiguraci disponuje Flying-V kapacitou 314 pasažérů a 160 metry krychlovými prostoru pro náklad.

Na stejnou vzdálenost potřebuje méně paliva

„Flying-V je menší než Airbus A350, výsledkem je tedy mnohem menší odpor vzduchu, díky kterému letou dosáhne mnohem vyšší efektivity. Na stejnou vzdálenost potřebuje méně paliva,“ popisuje Relof Vos, vedoucí projektu na Technické univerzitě Delft.

Zmenšený model letounu absolvoval ve spolupráci s experty ze společnosti Airbus první úspěšný letecký test. Na hlídané letecké základně v Německu tým testoval model o délce tří metrů a hmotnosti 22,5 kilogramu. Testování se zaměřovalo především na letovou stabilitu při vzletu, leteckých manévrech a při přistání. „Jednou z obav byly potenciální problémy letadla při vzletu, jelikož předchozí výpočty a simulace ukazovaly na možné problémy s rotací, která by mohla být zapříčiněna právě unikátním tvarem. Tým usilovně pracoval na vyřešení tohoto problému, ale abyste měli výsledky, musíte prostě letět,“ poznamenal Roelof Vos.

Dálkově ovládaný model letadla dokázal vzlétnout při rychlosti 80 kilometrů v hodině. Letecké parametry rychlostí, úhlů a pohonu odpovídaly výpočtům, předpokladům a plánům. Aby testovaný model dosáhl očekávaných výsledků, museli experti vymyslet ještě tzv. optimalizaci. Kvůli zlepšení telemetrie tým navíc přepočítal a upravoval těžiště modelu.

„Zbývá nám ještě mnoho práce, kterou musíme udělat, aby se Flying-V vůbec přiblížil realitě. Ale poznatky z modelového testu posunou výzkum správným směrem. Tým bude dále pracovat na vyhodnocení výsledků, které v budoucnu pomohou k vytvoření přesného modelu letadla v simulátoru. Vědci budou dále pracovat i s testovaným modelem. Dalším cílem je změna pohonu z kerosinu (letecké palivo – pozn.) na kapalný vodík. Letoun je totiž koncipován pro pohon z alternativních zdrojů.

Uvedení letadla Flying-V do provozu se očekává mezi roky 2040–⁠2050.