Jiří Paroubek uvažuje o kandidatuře na prezidenta republiky. Zdroj: Profimedia.cz
Současná situace může být pro ČSSD počátkem konce, tvrdí bývalý šéf strany Jiří Paroubek. „Záleží na tom, kdo se teď zmocní vedení. Pokud to bude Jana Maláčová a vezme si k sobě pár schopných lidí, myslím si, že naděje je. Pokud se ale toho zmocní lidé řízeni Pochem nebo Chovancem, to znamená Petříček, Šmarda a takováto parta, bude to konec,“ řekl bývalý premiér Paroubek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Zároveň připustil, že je ochotný se ucházet o post hlavy státu.
Se sociálními demokraty jste se po svém konci ve straně nerozešel zrovna v dobrém a následně založil novou politickou partaj Národní socialisté – Levice 21. století. Komu jste dal hlas v letošních parlamentních volbách?
Sociální demokracii. Stejně jako moje přítelkyně, členka strany.
Jiří Paroubek (68)
V letech 1976 až 1990 pracoval jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze. V listopadu 1989 vstoupil do ČSSD a na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 byl zvolen do funkce ústředního tajemníka. V roce 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu strany, šéfem byl zvolen Miloš Zeman. V letech 2001 až 2003 byl místopředsedou pražské stranické organizace. V roce 2004 ve vládě Stanislava Grosse zastával post ministra pro místní rozvoj. Po demisi celé vlády v roce 2005 sestavil novou vládu a byl jmenován jejím předsedou. V roce 2010 jako šéf sociální demokracie vyhrál parlamentní volby, ale nebyl schopen sestavit vládu a na svou funkci rezignoval. V roce 2011 založil novou politickou stranu s původním názvem Národní socialisté, později LEV 21 a stal se jejím předsedou. V roce 2014 z funkce odstoupil, což zdůvodnil tím, že se rozhodl odejít z politiky, aby se mohl věnovat své rodině, podnikatelským činnostem a akademické činnosti.
Kde vidíte hlavní příčiny volebního debaklu ČSSD, která se do Poslanecké sněmovny nedostala?
Věřil jsem tomu, že je možné tam sociální demokracii propasírovat. I když někdy v polovině srpna jsem pochopil, že se strana nachází někde na 3,5 až čtyřech procentech volebních preferencí a bude to těžké. Přišel jsem tehdy s určitými návrhy, s takzvaným záchranným balíčkem, jak věci změnit. Byl jsem ochoten na těch posledních pět týdnů i převzít tu chaoticky vedenou volební kampaň. Mám ty chlapce rád, Honzu Hamáčka, Michala Haška, ale bohužel z těch mých návrhů bylo realizováno minimum. Těm, co stranu vedli, se moje nápady nezamlouvaly, protože by se cítili být pod kuratelou. ČSSD je pro mě srdeční záležitost, udělal jsem všechno, co jsem mohl, svědomí mám čisté.
Co konkrétně jste navrhoval?
Jeden z těch nápadů byl zapojit Ivana Přikryla, vynikajícího odborníka na bytovou problematiku a autora dvou bytových zákonů, které bohužel sociální demokracie v tomto posledním volebním neprosadila. Jeden z nich směřoval k financování komunální bytové výstavby, to byl z mého pohledu klíčový zákon. Já ho inicioval někdy před rokem a půl, Ivan ho zpracoval. Chtěl jsem z toho udělat velké téma volební kampaně. Ivan, který teď žije s manželkou v Los Angeles, měl přijet na měsíc do ČR a jezdit takové turné po krajích, kde by se scházel s předními kandidáty za ČSSD, se starosty, místostarosty, družstevníky a občany. Neuskutečnila se jediná akce, nebylo zorganizováno nic. To byla jedna z věcí, o těch dalších nemá smysl hovořit. To bylo něco podobného.
Vedení strany tedy selhalo?
Takhle bych to neřekl. Vedení samozřejmě nese velkou nebo rozhodující odpovědnost, ale ta strana je za ta léta, co už nejsem předsedou, v dezolátním stavu. Do toho stavu byla přivedena Bohuslavem Sobotkou (bývalý předseda ČSSD – pozn. red), který tu sestupnou trajektorii zahájil a přivedl stranu kde dnu. Sociální demokracie je na všech úrovních řízení ve špatném stavu. Stranická oligarchie v mnoha okresech a krajích ovládla stranu. Je složité se z této situace dostat.
Pokud se vedení ČSSD zmocní lidé řízení Pochem nebo Chovancem, to znamená Petříček, Šmarda a takováto parta, bude to konec. O tom jsem přesvědčený.
Znamená to konec sociální demokracie v ČR?
Může to být nový začátek, ale může to být také počátek konce. Záleží na tom, kdo se teď zmocní vedení. Pokud to bude Jana Maláčová a vezme si k sobě pár schopných lidí, tak si myslím, že naděje je. Pokud se ale toho zmocní lidé řízeni Pochem nebo Chovancem, to znamená Petříček, Šmarda a takováto parta, bude to konec. O tom jsem přesvědčený.
Michal Šmarda už ale avizoval, že by si Janu Maláčovou přál jako místopředsedkyni strany.
To chápu, že by se mu líbila, protože by byla tím vývěsním štítem, za který by se ti neumětelové jako je on a Petříček schovali.
Debaklem skončily volby také pro KSČM, která si už nové vedení zvolila. Předsedkyní se stala Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu, která vyzvala ke spojení levice. Měla by se ČSSD spojit s komunisty?
Myslím si, že řešení problémů levice není možné bez komunistů, což ale neznamená, že by se mělo jednat o nějaké organizační spojování. Dovedu si představit spolupráci ohledně společných kandidátek zatím pro krajské či senátní volby a pak by se vidělo, jaký by to mělo efekt u voličů. Představa Šmardy, že bude spojovat nekomunistickou levici, je ale zcestná. Já žádnou kromě nějakých střepinových straniček nevidím. Spojením dvou nul nevznikne nic jiného než nula. A to si myslím, že by byl i tento případ.
Pokud by se ČSSD spojila s ANO, ty volby by dopadly úplně jinak. To ale Petříčkovská část odmítala. Výsledkem toho je, že teď nemají ani jednoho poslance.
Nabízí se například spolupráce se stranou Zelených. Už před letošními volbami se jednalo o tom, že by s ní ČSSD kandidovala v koalici...
Zelení se bohužel neprofilují jako jasná levice. Přiznám se, že jsem nebyl a nejsem příznivcem koalice sociálních demokratů se Zelenými. Lepším řešením by bylo, pokud by se sociální demokracie spojila s ANO. To ale Petříčkovská část ČSSD odmítala. Výsledkem toho je, že teď nemají ani jednoho poslance... Pokud by k dohodě došlo, ty volby by dopadly úplně jinak. Mám takové přirovnání. Chovat se jako Čert a Káča. ČSSD by byla tou Káčou, ta, co se toho Čerta drží do té doby, dokud potřebuje.
Co očekáváte od nové vlády Petra Fialy? Bude lepším premiérem než byl Andrej Babiš?
Myslím, že k tomu nemá předpoklady. Je to určitě ctihodný profesor, s velkými znalostmi v oblasti politologie, sociologie, politických věd, ale jeho ekonomický background je minimální. Koalice už teď opouští od svých předvolebních hesel a slibů. Kasali se, jak zajistí vyrovnanost státního rozpočtu, nyní už zaznívá, že se na konci volebního období spokojí se schodkem tři procenta, což je nějakých 180 až 200 miliard korun schodku. Šetřit se jim nechce ani na počtu ministrech nebo na platech veřejných činitelů, což si myslím, že není zrovna solidární a slušné vůči většině společnosti, která bude muset utahovat řemeny.
Ve vládě je zastoupeno celkem pět stran, což podle některých analytiků může být problém, vydrží tato koalice celé volební období?
Považoval bych to zázrak. Pět stran jsme naposledy měli za první republiky, tam to drželo pod vnějším tlakem, kvůli nebezpečí, které hrozilo od Hitlera. Všechna doporučení renomovaných sociologů, politologů vždycky byla taková, že uříditelná koalice je koalice maximálně tří politických stran. Nemyslím si, že pět stran lze uřídit.
Co míníte o straně Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu Roberta Šlachty?
Na rozdíl od jiných, kteří viděli Přísahu ve Sněmovně, já čekal, že se tam nedostane. Sebrala ale hlasy levicovým stranám, SPD a také části hnutí ANO. Přestože to pan Šlachta neměl zřejmě v úmyslu, paradoxně tím pomohl vzniku pravicové většiny ve Sněmovně a pravicové vládě. Přísaha nemá žádný program, je to strana jednoho muže, který říká, že to všechno vyčistí a pozavírá.
Prezidentské volby možná budou dříve, než se očekávalo. Kdo by se vám na hradě líbil?
Když vidím, kdo se má o tuto funkci ucházet, nedomnívám se, že bych si tam takové lidi přál. Uvažuji tedy o tom, že bych se do toho sám aktivně zapojil a na prezidenta kandidoval.
