Mladí nechtějí děti, protože nemají kde bydlet ani z čeho naspořit. Pomůže vyšší rodičovská?
Česko se již několik let po sobě potýká s klesající porodností. Redakce CNN Prima NEWS proto oslovila několik mladých bezdětných žen, aby zjistila, z jakých důvodů založení rodiny oddalují nebo vůbec nezvažují. Respondentky zmiňují mimo jiné nedostupné bydlení nebo absenci finanční rezervy. Vše ovlivňuje také jiný životní styl mladších generací. Ten se projevuje například větším důrazem na osobní svobodu, kariéru či studium. Může tuto situaci pomoci vyřešit zvýšení rodičovského příspěvku?
Vláda navýšení rodičovského příspěvku schválila minulý týden. Rodiče budou mít nově nárok na 400 tisíc korun (místo původních 350 tisíc), v případě dvojčat a vícerčat vzrostla částka na 800 tisíc (místo původních 700 tisíc).
ČTĚTE TAKÉ: Nechcete děti? Musíte k psychologovi, doporučují Rusové. Chtějí vylepšit přístup k mateřství
Novela by se měla týkat všech dětí narozených či převzatých do trvalé péče náhradní rodiny od 1. ledna příštího roku. K posouzení ji nyní dostane Poslanecká sněmovna.
„Důvodem změny je snížení dopadů inflace a následné zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života. Zvýšený rodičovský příspěvek rovněž umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení pro děti,“ zdůvodňovalo ministerstvo práce a sociálních věcí předložení novely.
Valorizace a 20 tisíc navíc?
Na zvýšení rodičovského příspěvku panuje mezi Babišovým kabinetem a opozicí vzácná shoda. Zaznívají ale i hlasy, podle kterých by měli mít rodiče nárok na ještě vyšší částku – toto volání je slyšet konkrétně zejména z Pirátské strany.
„Není to úplně tak, jak bychom si představovali,“ řekl ve videu zveřejněném na Facebooku bývalý dlouholetý šéf partaje a poslanec Ivan Bartoš. Částka 400 tisíc korun podle něj při současných cenách není postačující. Návrhu vyčítá i to, že nezavádí automatickou valorizaci příspěvku, jak to právě Piráti navrhují.
„Stejně jako důchody by se rodičovský příspěvek každý rok o trochu zvedl, abychom to nemuseli řešit znovu a znovu,“ vysvětlil Bartoš jednoduchý princip. Ve Sněmovně bude chtít s kolegy a kolegyněmi prosadit zvýšení příspěvku na jedno dítě na 420 tisíc, zmíněnou valorizaci i změnu počátku účinnosti změn.
Čtěte také
Bartošova kritika tak otevírá důležitou otázku: je 400 tisíc, které rodičům schválila vláda, v dnešní době pro výchovu dítěte až do tří let věku dostačující sumou? Podle ekonoma Lukáše Kovandy nikoli. „Ty výdaje to spíše nepokryje. Výdaje na dítě se do 18 let věku pohybují v milionech, nikoli v desítkách tisíc korun, o které byl ten příspěvek teď navýšen,“ uvedl.
Pozitivní vliv navýšení rodičovského příspěvku pocítí zejména méně majetní rodiče, vypíchl ekonom. Tuto jednorázovou dávku mohou rodiče čerpat postupně a v jakékoli výši až po dobu tří let (36 měsíců) od narození potomka. V případě jednoho dítěte a rovnoměrného tříletého čerpání si tak rodič v naší modelové situaci polepší měsíčně o 1 389 korun. „Když si to rozpočtete, to navýšení je prakticky neznatelné,“ povzdychl si Kovanda.
Politici ve spojitosti s podobnými opatřeními, jako je zvýšení rodičovského příspěvku, často mluví o snaze podpořit klesající porodnost. Loni se v Česku dle předběžných údajů statistického úřadu narodilo 77 600 dětí. Bylo to vůbec nejméně od roku 1806, kam statistika sahá.
Finance, studium či kariéra
Jaké jsou ale skutečné důvody, proč některé mladé ženy v dnešní době založení rodiny minimálně odkládají? Aby to zjistila, oslovila redakce CNN Prima NEWS několik bezdětných mladých žen ve věku 23 až 25 let.
Pětadvacetiletá pracující studentka Linda zmínila jako jeden z důvodů mimo jiné to, že momentálně nemá vhodného partnera. „Pokud bych ho měla, stejně bych to aktuálně neplánovala, protože nemám vlastní bydlení a dostatečnou finanční rezervu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS.
Podobně to vidí i o rok mladší Dagmar. „Děti mít zatím nechci, protože nemám dostudováno. Ale i potom chci čas na to se kariérně realizovat, najít si stálý příjem a vydělat si něco navíc, abych měla finanční polštář,“ vysvětlila.
Čtěte také
Obě respondentky tak potvrzují výraznou změnu životního stylu, ke které došlo během posledního střídání generací – zatímco ještě před několika desítkami let bylo zcela běžné mít dítě krátce po dvacátých narozeninách, dnes se tato hranice postupně posouvá.
Důvody se různí. „Zatím se soustředím na práci a na kariéru, kterou teď upřednostňuji před rodinným životem,“ popsala ty své Linda. „Chci toho ještě hodně zažít, cestovat, užívat si mládí, dokud se nebudu muset starat o dítě,“ dodala Dagmar. Jedním dechem také poznamenala, že ke změně názoru by ji v tuto chvíli nepřesvědčilo nic. „Ani kdybych měla dost peněz na to, abych dítě zabezpečila. V životě zatím takový závazek nechci,“ řekla.
Změnu aktuálního pohledu na mateřství naopak připouští 25letá Tereza. „Přiměl by mě k tomu dostupnější systém státní podpory a jistota, že dítěti dokážeme s mým stálým partnerem zajistit nejen všechny základní potřeby, ale i kvalitní zázemí, vzdělání a rozvoj,“ uvedla.
V tuto chvíli však pár dítě neplánuje, zejména kvůli financím. „Rádi bychom v budoucnu měli rodinu, ale pouze z partnerovy nebo mé výplaty, se všemi výdaji na dítě a cenami bydlení, tři roky nevyžijeme,“ konstatovala. Rodičovský příspěvek považuje tato mladá pracující za nedostatečný. „Finance jsou i důvodem, proč bych v případě nečekaného těhotenství v tuto chvíli zvažovala interrupci,“ dodala.
Své důvody, proč zatím dítě nechce, pro redakci CNN Prima NEWS stručně popsala i 24letá studentka Šárka. „Nechci děti, dokud si nebudu jistá, že jim mohu dopřát krásný život. Mám dost svých problémů a nechci je na děti přenášet,“ řekla upřímně.
Čtěte také
Většina zmíněných důvodů, proč čtyři oslovené respondentky v tuto chvíli dítě neplánují, se dá rozdělit do dvou obsáhlejších kategorií: finanční důvody (absence peněžní rezervy, nedostupné bydlení, nedostatečná státní podpora apod.) a osobní důvody (preference kariéry či studia, snaha „užít si mládí“ apod.). Redakce si je vědoma, že takto malý počet respondentek nemůže sloužit jako reprezentativní vzorek populace. Cílem dotazování tak bylo spíše zjistit konkrétní motivace konkrétních mladých, bezdětných žen.
Vzorce chování se mění, říká ekonom
Právě zmíněné osobní důvody dle Kovandy odrážejí již nastíněnou celkovou změnu životního stylu, která je citelně znát zejména ve vyspělých zemích. „Mění se vzorce chování. Dítě je dnes vnímáno jinak než dříve, mladí lidé mají daleko širší možnosti, co mohou ve svém životě dělat. To vše je od dítěte tak trochu odrazuje,“ vysvětlil ekonom.
Trendy životního stylu politici pravděpodobně nezmění, jedním z klíčů k vyšší porodnosti je ale podle Kovandy dostupnější bydlení. A tam politická reprezentace zasáhnout může, chce-li pokles počtu novorozenců zastavit. „Situace s bydlením by se musela citelně zlepšit. Musela by se zrychlit výstavba, což je stejně otázka na několik let, minimálně,“ uvedl ekonom.
Samotné navýšení rodičovského příspěvku pak podle něj rodiče k vyšší porodnosti nepřiměje. „Domnívám se, že ten efekt nebude žádný. Nejsou to až takové peníze, aby se lidé rozhodli, že kvůli tomu budou mít více dětí. To, že vláda přidá 50 tisíc, nic nezmění. Myslím si, že je to gesto, plácnutí do vody,“ dodal Kovanda.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Porvou se obce o žáky? Ve městech bude přetlak, jinde mají děti scházet, varuje audit
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
