Eden na odpis
Bývala to chlouba pražských Vršovic. Konaly se tu plesy i schůze, později pak koncerty a diskotéky. V kulturním domě Eden to zkrátka žilo. To už se o něm ale několik let rozhodně říci nedá. Změnil se v dům duchů a jediné, co ho čeká, je demolice.
Když se řekne Eden, vybaví se každému Pražanovi stadion, případně blízké obchodní centrum. Jenže název Eden nese ještě jedna budova – bývalý kulturní dům. „Ten dům byl zkolaudován někdy v polovině osmdesátých let. Vznikl tady ten klasický předrevoluční kulturní dům, ale už tím, jak byl koncipován, byl odsouzen k živoření,“ vykládá starosta Prahy 10, Martin Valovič.
Všechno tu prý bylo příliš velké. Třeba prostorný sál v prvním patře, na kterém je vidět, že už se několik let nepoužívá.
V podzemí kulturního domu Eden je kinosál, do nějž se svého času vešlo na 300 lidí. Na zdech tu stále visí dobové filmové plakáty, jeden je z roku 1997. „Ten sál se nikdy nenaplnil. Bylo to v době, kdy poptávka po velkých kinech zanikala. Fungovala tady restaurace, která byla na svou dobu a lokalitu velice luxusní, takže ani ta restaurace nezažila žádný boom,“ vysvětluje dále v pořadu Prima Česko starosta.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dominanta pražských Nuslí stojí už 50 let: Kromě desítek tisíc aut unese i těžké vlaky metra
Dům na odpis
Kulturní dům Eden fungoval zhruba 20 let a za tu dobu zde bylo leccos. Konaly se tu divadelní představení, schůze komunistických funkcionářů, posléze nejrůznější plesy a v poslední fázi i diskotéky. Ve vedlejší místnosti býval noční klub.
Radnici Prahy 10 trápila velká energetická náročnost domu i technické nedokonalosti, jako například velmi nízké stropy, pod nimiž má člověk měřící dva metry problém se narovnat. „Kolem roku 2005 se dům uzavřel, potom tady ještě nějakým způsobem přežívala diskotéka. A někdy v roce 2008 se brány definitivně zavřely,“ vypráví Valovič.
A od té doby si zdejší starostové předávají horký brambor a řeší, co s domem dál. Přestavba by vyšla příliš draho. A tak současná radniční garnitura vypsala architektonickou soutěž, jejíž výsledek je pro dům pověstným posledním hřebíkem do rakve. „Sešlo se nám asi šestnáct návrhů. Z toho pouze dva reflektovaly zachování domu, zbylé návrhy počítaly s tím, že bude odstraněn. Včetně toho vítězného, o kterém porota rozhodla,“ vykládá starosta Prahy 10.
Zbourat, nebo ne?
Ovšem místní to vidí jinak, více sentimentálně. „Kdyby byla dobrá rekonstrukce, bylo by to hezké,“ říká jeden z oslovených obyvatel. A další dodává: „Já už tady bydlím nějakých šestnáct let a přijde mi to tu normální. Byl by nezvyk, kdyby to tu nebylo.“
Ani ti, kteří se v oboru stavitelství a architektury vyznají, se jednoznačně neshodnou. „Myslím, že v současné době má smysl spíše nový polyfunkční objekt než oživovat ten stávající mrtvý dům,“ říká Klement Valouch, architekt a autor knihy Nové Vršovice.
Rapper a znalec poválečné architektury Vladimir 518 říká: „Jde spíš o to přemýšlet o přístupu k poválečné architektuře. Ten brutalismus je jen jedna z podvětví. Je to škoda. Mnoho budov by stálo za zachování. Neříkám, že každá, je důležité to posuzovat kus od kusu. Ale otisk, který pomocí architektury ta doba zanechala v nějaké hmotné kultuře, je prostě důležitý, protože jinak se to z měst vymývá. A tady hrozí, že přijdeme o celou jednu dekádu.“
Zpustlý kulturní dům by měl stát ještě minimálně čtyři roky. Poté ho nahradí polyfuknční objekt, který bude kombinovat kulturu s bydlením. Vizí městské části je, aby se místo stalo centrem Prahy 10. „V suterénu území vznikne takový multifunkční sál, black box bez oken asi pro 400 lidí. V patře nad tím další společenské místnosti a kavárny. V patrech nad tím by měly být městské nájemní byty,“ říká starosta o dalších plánech.
„Tomuto domu bych neupřel, jak se tu pracovalo s uměním a uměleckými díly. Například úžasné lustry od světoznámého sklářského výtvarníka René Roubíčka. Ty budou, stejně jako lustr od Bořka Šípka nad schodištěm a mozaika na fasádě budovy, zachovány a přeneseny do nového prostoru, který má nést název Nový Eden,“ slibuje Valovič.
