V seriálu Prima Česko jsme navštívili romantickou zříceninu hradu Dívčí Kámen. A do blízkosti této jihočeské památky se vracíme. Místo, kde se pozůstatky středověkého hradu nacházejí, je totiž na zajímavosti nebývale bohaté.
Na kole, pěšky, vlakem, ale i lodí, všechny cesty vedou do jihočeského Třísova. Na pouhých téměř pěti kilometrech naučné stezky z Třísova do Holubova se mísí střípky z historie dávné i nedávné. Vede i poblíž zříceniny Dívčí kamen. „Kde už před první světovou válkou jakýsi pan Bazika zjistil, že Vltava tu tvoří obrovský meandr a na něm vytváří spád hladiny devět metrů,“ vypráví v pořadu Prima Česko Josef Troup, starosta městyse Křemže.
Pozůstatky elektrárny i oppidum
Myšlenku propojit řeku tunelem a postavit elektrárnu ale zhatila válka. Přesto jsou dodnes na Vltavě patrné umělé ostrovy, které měly přivádět vodu do tunelu, i tunel samotný. „My jsme sem jako děti chodili. Ten tunel nevede daleko, protože je rozpadlý. Vím i od otce, že ho uměle zasypali, aby se tam něco nestalo,“ říká starosta.
Tunel se nachází pod jinou evropsky významnou historickou lokalitou Abilunonem, tedy místem starověkého keltského velkoměsta. „O jeho významu a rozsáhlosti svědčí třeba i to, že každé oppidum mělo jakési mocenské a duchovní centrum.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velkolepé i s bohatou historií. Masarykovo zdymadlo chtěli zničit nacisté, ale stojí dodnes
Před více než dvěma tisíci let se právě na tomto místě odehrávaly nejrůznější magické obřady. V Třísovském oppidu mohlo žít najedou až deset tisíc lidí. Když po desítkách let krajinu vyjedli a vytěžili, v klidu z ní odešli.
Památka na umění Vojtěcha Lanny
O poutavé historii se dozvíte díky informačním panelům. Památník na místě vyhlídky pak připomíná dva významné archeology, Jiřího Břeně a Josefa Poláčka. Přibližně uprostřed naučné stezky mohou návštěvníci podle starosty obdivovat další zajímavost. „Krásné technické dílo na potoce, to jsou takzvané špéry, které údajně vybudoval před sto lety pan Lanna.“
Vojtěch Lanna byl jihočeský podnikatel a loďmistr, který se na jih Čech přestěhoval z Rakouska a zanechal po sobě v regionu mnohem víc stop než jen zmíněné špéry.
Veletržní palác v Praze: Po chybě lakýrníků zbyla z klenotu funkcionalismu ruina
Klenot funkcionalismu. Za ten je považován Veletržní palác v Praze. Budova byla otevřena v roce 1928. Tehdy sloužila jako multifunkční centrum. Významným mezníkem v historii paláce byl pak rozsáhlý požár v 70. letech, který objekt prakticky celý zničil.
Kamenné bariéry na Křemžském potoce zabraňovaly zanášení Vltavy nánosy z polí a usnadňovaly voroplavbu. „Vypadá to jenom jako roura, ale je to úžasné zařízení, které přivádí z Křemežského potoka, který teče na druhé straně skály, vodu na malou vodní elektrárnu na břehu Vltavy,“ říká Josef Troup.
A na stezce najdeme i jiná tajemná místa. Třeba téměř dvě stě padesát let starou lípu, která pamatuje ještě vládu Marie Terezie. A skrývá v sobě mnohá tajemství. Například zarostlý fotbalový míč nebo původní základy kapličky, kterou později v roce 1989 památkáři přesunuli o několik metrů vedle.
