Bývalá eurokomisařka Věra Jourová se stane prorektorkou Univerzity Karlovy, záměr rektorky Mileny Králíčkové v pátek schválil Akademický senát školy. Jourová by měla mít na starost rozvoj lidských zdrojů i nové technologie. Zároveň bude vedle univerzity působit i v poradním sboru prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
Jourová v pátek při jednání senátu uvedla, že svůj plat bude v plné výši posílat na nově založený Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten vznikl v reakci na loňskou tragickou střelbu na filozofické fakultě, podporovat má rozvoj odolnosti studentů i zaměstnanců i činnost centra odolnosti. Podle Králíčkové potřebuje mít škola vazby v Bruselu.
ČTĚTE TAKÉ: Politickou stranu do voleb 2025 nezaložím, řekl Kalousek. Prozradil, kdo bude mít jeho sympatie
Jourová na zasedání akademického senátu řekla, že za vše, čeho v životě dosáhla, vděčí Univerzitě Karlově, na které vystudovala. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ sdělila. Využití potenciálu univerzity v EU je podle Jourové obrovská příležitost. Podle Králíčkové by se příležitosti neměly promarnit.
„Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ uvedla Jourová. Věnovat by se mohla i systémovému sledování evropských politik.
Někteří senátoři upozorňovali na potřebu vymezit, na co by se měla nová pozice prorektorky zaměřovat. Zmiňovali překryv oblastí s již existujícími prorektory. Univerzita Karlova má nyní osm prorektorů, nově by jich měla mít devět. Králíčková upozornila, že devět prorektorů již škola měla za minulého vedení, kdy byl rektorem lékař a biochemik Tomáš Zima. Někteří senátoři v minulosti hovořili o tom, zda by Jourová neměla být jen členkou kolegia rektorky. Podle jiných by to snižovalo význam její role.
Jourová uvedla, že práce na univerzitě pro ni měla prioritu. Jedná i o tom, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě UK. Jednat by se mohlo spíše o jednotlivé přednášky. Přednášky by mohla mít i na Fakultě sociálních věd, týkat by se mohly například mediálních studií. Jourová dříve uvedla, že chce být po konci svého působení v Evropské komisi v kontaktu s mladými lidmi.
Jourová vystudovala Filozofickou fakultu UK, později i práva. Letos v červnu se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO, do kterého vstoupila v roce 2013. V letech 2003 až 2006 byla členkou tehdejší ČSSD. „Já jsem z politiky odešla, myslím, že na dlouho, pokud ne na vždycky,“ uvedla. Dodala, že není členkou žádné politické strany a nehodlá do žádné vstoupit. Zmínila také, že bude pracovat v poradním sboru prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česká města obchází strach. Lidé se v řadě z nich bojí ven, starostové prosí o pomoc vládu
