Zuzana Čaputová během rozhovoru pro Český rozhlas Plus z Bratislavského hradu
Mladým lidem je potřeba vysvětlovat historii v kontextu tehdejší a současné doby, protože demokracie není něco, co tu máme neohroženě navždy. Uvedla to slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve čtvrtečním rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Vyjádřila se mimo jiné i k situaci po koronaviru nebo k fungování visegrádské čtyřky.
„Demokracie nefunguje na autopilota, ale vyžaduje si naši angažovanost. Zejména od mladé generace, která teď přebírá řízení státu. Někdy ale stačí být pasivní a zlo může zvítězit,“ řekla Českému rozhlasu Čaputová. Reagovala přitom na téma, jak mladým připomínat historii, konkrétně třeba případ Milady Horákové, která byla před sedmdesáti lety popravena po vykonstruovaném komunistickém procesu.
Mladí by měli vstoupit do politiky
Podle Čaputové je také důležité, aby se nastupující generace zajímala o veřejné dění a nebála se vstoupit do politiky. „Vedení státu se obsazuje ve volbách. Takže nejenže by se lidé měli účastnit voleb pasivně jako voliči, ale měli by zvažovat i možnou aktivní účast v politice,“ vysvětlila slovenská prezidentka. Dodala, že dnes žijeme v komfortní době, kdy je možné volně cestovat nebo studovat v zahraničí. Mladí lidé to tak mohou brát jako samozřejmost.
Během rozhovoru se Čaputová vyjádřila také ke koronavirové krizi a k tomu, v čem byla pandemie pro společnost užitečná. „Ukázalo se, jak moc jsou pro nás důležité mnohdy podceňované pracovní pozice. Například prodavačky, ošetřovatelky nebo sestřičky jsou během krize velmi potřebné,“ popsala své zkušenosti z krize Čaputová.
Je nebezpečné, že se k moci dostávají populisté
Přesný recept na to, jak se z krize ponaučit v budoucnu, ale nemá. Vše podle ní závisí na samotných lidech. „Tak jednoduché i složité to je. Když nastala krize, byli najednou všichni v ohrožení smrti. Poté si lidé uvědomili, jaké hlouposti občas řeší a co zbytečného je trápí,“ vysvětlila prezidentka. Podle ní bude po koronavirové době velmi důležitá solidarita i spolupráce, a to nejenom vnitrostátní, ale i mezi jednotlivými zeměmi. To prý může jednou svět zachránit.
V současné době je podle slovenské prezidentky problém také v tom, že lidé možná zpochybňují základní lidské a státní hodnoty, což posiluje nedůvěru mezi občany k institucím i demokracii. „Lidé si například z komunismu pamatují ty sociální jistoty, ale už si nepamatují limity a nespravedlnost,“ řekla Čaputová. Nebezpečí podle ní představuje i to, že se k moci dostávají populisté, což souvisí s nástupem moderních technologií a tím, že na internetu je mnoho nepravdivých informací a lidé si musí pravdu často ověřovat.
Je přirozené hledat si partnery nejen v sousedních zemích
Na závěr rozhovoru se slovenská prezidentka vyjádřila také k tématu fungování visegrádské čtyřky, kterou tvoří Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Podle mnohých odborníků už toto uskupení netáhne za jeden provaz a názory v jednotlivých zemích se stále častěji liší. „Jde o normální pestrost názorů. Je nepochybné, že máme snahu mít dobré vztahy se sousedy. Ale zároveň je přirozené vytvářet nové a dobré partnerství i s jinými státy,“ vysvětlila Čaputová.
Visegrádskou čtyřku spojuje podle Čaputové kromě geografie i historie a podobné problémy, které se v těchto zemích řeší. „Například potíže v justici se vážou k našemu společnému příběhu. Je ale pravda, že možná přistupujeme k jednotlivým řešením rozdílným způsobem,“ dodala slovenská prezidentka.
