Cena vajec se může vyšplat až na 10 korun za kus, odhaduje chovatel. Zdroj: CNN Prima NEWS
Pokud se budou nadále zvyšovat náklady, mohla by se cena jednoho vajíčka vyšplhat i na 10 korun. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl chovatel Ondřej Bačina. Naopak analytici spíše věří, že nastane mírný pokles cen, a to hned po Velikonocích. Záležet ovšem bude také na tom, jak se Evropou bude šířit ptačí chřipka.
Bačina chová u Prahy přes 7 000 slepic, denně v průměru snesou až 6 000 vajec. Většinu chová v hale na takzvaných voliérách. Poslední rok bojuje se zvýšenými náklady. „Přišlo zdražení energií a valorizujeme mzdy asi okolo 15 procent,“ uvedl majitel společnosti Agross Klíčany. Prý mu nezbývalo než zdražit o dvě koruny na pět.
Další zdražení ale nechystá. Podle něj by se však mohlo jedno vejce prodávat i za dvojnásobek. „To není zcela apokalyptická informace. Nemyslím si, že 10 korun za kus je tak moc, když vidíme, o kolik dnes zdražily obědy a co všechno tato turbulentní doba táhne s sebou,“ doplnil Bačina.
Zkušenosti z minulosti ale dávají naději na jiný scénář. Na jaře 2012 a v zimě 2017 byla cena jednoho vejce také pět korun, pak se ale vrátila mezi 3,5 až 4 koruny. „Musíme tu vyšší cenu vajec vydržet patrně až do Velikonoc a pak si myslím, že se situace uklidní a cena zřejmě mírně klesne,“ řekl agrární analytik Petr Havel.
Trh s vejci ovšem stále bojuje s následky vybitím velkého chovu na Tachovsku, který tvořil 15 procent české produkce. Jeden z obchodní řetězců v pondělí dokonce vůbec neměl vajíčka v nabídce. Místo nich tam bylo jen další plato másel. Po dvou dnech je zase vystřídala balená vejce. „Na několika málo prodejnách došlo k tomu, že se vejce z důvodu vyššího zájmu zákazníků vyprodali. Nicméně hned s dalším závozem jsme zboží doplnili,“ uvedl mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.
„V řádu několika týdnů se produkce vajec vrátí na původní úrověň,“ věřil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Soběstačnost v produkci vajec se v Česku pohybuje okolo 85 procent.
S problémy se potýkají také pěstitelé brambor. Jejich pěstování se totiž nevyplácí. Podle Agrární komory ČR tak budeme muset zřejmě ještě více spoléhat na dovoz. „Energie za loňský rok šly nahoru skoro o 40 procent. My jsme se s výkupní cenou o 40 procent nahoru nedostali,“ zhodnotil situaci předseda společnosti Havlíčkova Borová zemědělská Aleš Málek.
Že jsou výkupní ceny dlouhodobě poměrně nízké, potvrzuje i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Když se urodí méně, tak se bavíme o nějakých pěti maximálně šesti korunách za kilogram,“ uvedl Doležal. Podle Málka by byla ideální cena 10 korun za kilogram.
Zatímco v době vzniku České republiky zemědělci osázeli 100 tisíc hektarů, teď je to 20 tisíc. „Pokud by šly ty plochy ještě více dolů, bude to znamenat, že brambory pravděpodobně ještě více zdraží a budeme více závislí na dovozu,“ doplnil Doležal.
