V Japonsku se rodiče bouří proti školním pravidlům. Zdroj: CNN
Každé vzdělávací zařízení v Japonsku má svůj vlastní školní řád. Někde jsou ale pravidla tak přísná, že žákům nařizují, jak mají vypadat, od černých vlasů až po bílé tkaničky. To vyvolává stále silnější kritiku a někdy i právní kroky, píše AFP.
Tošijuki Kusumoto, otec dvou dětí z města Óita na jihozápadě země, se nedávno obrátil na soud, aby ochránil svého mladšího syna před podle něj „nerozumnými“ školními předpisy. Týkají se zejména délky vlasů, zákazu culíků a copánků, ale také délky ponožek nebo povinnosti nosit v botách výhradně bílé tkaničky.
„Tento typ nařízení je v rozporu s respektem svobody jednotlivce a lidskými právy, která jsou zaručena ústavou,“ řekl agentuře AFP Kusumoto, povoláním právník. Změny školních pravidlech chce dosáhnout prostřednictvím soudního sporu se školou i obcí.
V Tokiu už reformy začaly. Město nedávno oznámilo, že od dubna budou ve veřejných školách v hlavním městě zrušena přísná pravidla týkající se například barvy vlasů. Kusumoto vzpomíná, že ho tento typ omezení dráždil už jako malého chlapce, a doufá, že jeho současné kroky povedou ke hlubší společenské proměně.
Učitel ponižoval žákyni kvůli ofině
Ve většině japonských škol začínají tato pravidla platit s nástupem na druhý stupeň, když je žákům zhruba 12 let. Poprvé se objevila v 70. letech, když se „násilné útoky na učitele staly společenským problémem“. „Školy se situaci snažily zvládnout právě prostřednictvím pravidel,“ říká Takaši Ocu, profesor pedagogiky na univerzitě v Mukogawě. „Určitá pravidla jsou nutná, ale rozhodování by mělo probíhat transparentně a ideálně se zapojením žáků, což by dětem umožnilo naučit se demokratickému rozhodování,“ říká.
V roce 2017 se v Ósace jedna japonská školačka s přirozeně hnědými vlasy musela obarvit na černo. Za psychickou újmu žádá odškodné 2,2 milionu jenů (zhruba 412 000 korun). Její případ vyvolal velký rozruch a loni přiměl ministerstvo školství, aby nařídilo radám pro vzdělávání ověřit, zda školní řády odpovídají reálnému životu. Soud a poté i odvolací soud v Ósace však rozhodly, že školy mohou vyžadovat, aby si žáci barvili vlasy na černo „z různých výchovných důvodů“.
„Toto nařízení zničilo život jedné středoškolačky,“ řekl agentuře AFP její právník, který kvůli ochraně její identity hovořil pod podmínkou anonymity. Dnes dvaadvacetiletá žena se nevzdala a loni v listopadu se odvolala k nejvyššímu soudu.
Proti pravidlům se ozvaly i další hlasy. Japonská pobočka organizace na ochranu práv Voice Up v lednu poslala na ministerstvo školství petici. Vyzývá v ní ministerstvo, aby nabádalo školy k diskusi o změně pravidel za účasti studentů.
„Spustili jsme tuto kampaň, protože někteří naši členové mají nepříjemné zkušenosti se školními pravidly,“ říká šestnáctiletá Hacune Sawadaová, jedna ze středoškolaček, které stojí za touto iniciativou. Petice uvádí příklad studentky, kterou opakovaně ponižoval jeden vyučující kvůli její ofině. Dívka si nechala narůst vlasy do čela, ofina po připlácnutí rukou zakrývala obočí, což bylo podle učitele porušením školních pravidel.
Ve městě Óita musí žáci veřejných škol nosit uniformy podle pohlaví, chlapci kalhoty a dívky sukně. Podle místní vzdělávací rady tato pravidla „nejen udržují pocit jednoty mezi dětmi, ale také snižují náklady rodin na nákup oblečení“. Kusumoto s tímto názorem nesouhlasí. „Pocit jednoty není něco, co si můžete vynutit, měl by vznikat spontánně,“ řekl. Vnucování těchto pravidel vede podle něj k tomu, že „děti přestávají myslet“.
