Červené zkraty Nedvědova týmu, návrat boha, Havlova samota. Jak Češi hráli v barážích o MS

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Česká fotbalová reprezentace hrála baráž o MS už třikrát, postoupila jednou.

  • Neslavná byla hlavně baráž o MS 2002: skončilo to třemi červenými kartami.

  • Češi po rozdělení federace nechyběli ani na jednom EURO, s MS je to těžší..

  • Dokáže se tým probojovat na MS 2026?

Více

Čeští fotbalisté se proti Irsku porvou o postup na mistrovství světa, baráž o největší turnaj planety je čeká už počtvrté. Ze tří předchozích pokusů to dvakrát nevyšlo. Proti Belgii z toho byla navíc v roce 2001 kolosální ostuda, rozhádané mužstvo bez pokory končilo se třemi červenými kartami.

Milan Baroš v zoufalé frustraci sestřelil u autové čáry belgického obránce, který právě odkopnul míč. Rozhodčí Frisk byl nekompromisní: červená karta. Rozzuřený Baroš za neustálého rozhazování rukou nakvašeně odkráčel do kabiny, kde se potkal s Pavlem Nedvědem, vyloučeným jen pár minut před tím za nemístné poznámky k sudímu.

Právě takhle, tedy nesmírně ostudně, končil český sen o mistrovství světa 2002.

Nedvědova parta tehdy o postup usilovala v baráži proti Belgii, která ještě zdaleka neměla současnou obávanou generaci; v zimním dvojutkání byli jasným favoritem Češi.

Přesto jasně selhali.

Výsledkem, výkonem i přístupem.

České baráže o MS

Před MS 2002
Belgie – Česko 1:0
Česko – Belgie 0:1

Před MS 2006
Norsko – Česko 0:1
Česko – Norsko 1:0

Před MS 2022
Švédsko – Česko 1:0 po prodl.

V prvním bruselském utkání podlehlo mužstvo Jozefa Chovance 0:1, ve druhém to na Letné dopadlo stejně. Ani jednou se to neobešlo bez úletu: v Belgii dostal červenou Tomáš Řepka, v samém závěru již rozhodnuté odvety i dva jeho slavní spoluhráči.

„V podstatě jsme se vyřadili sami. S odstupem času bych řekl, že jsme byli až zbytečně moc nahoře. Podráždění, ne úplně koncentrovaní,“ přiznal pro Deník Sport Karel Poborský.

Fauly, karty, blikance

Pro současné reprezentanty, chystající se na svou mundialovou baráž proti Irsku (hraje se ve čtvrtek od 20:45), by truchlivé záběry ze zápasů proti Belgii měly být nejlepším možným mementem. Mluvit o hanbě totiž tenkrát vůbec nebylo přehnané.

Jak na MS

Česká fotbalová reprezentace potřebuje k postupu na mistrovství světa 2026 vyhrát dva barážové zápasy. V prvním už ve čtvrtek přemohla Iry (2:2, na penalty 4:3). Ve druhém, klíčovém utkání vyzve v úterý 31. března od 20:45 Dánsko (epet Arena Praha, tedy stadion Sparty). Prohra znamená konec nadějí.

Češi se jen pár let před tím stali v Anglii druhým nejlepším týmem Evropy, měli v kádru několik hráčů ze slavných velkoklubů. Jenže v prvním utkání je zpražil pověstný „blikanec“ obránce Řepky, který se zbytečně ohnal po Bartu Goorovi. Ani ve druhém to pak psychicky neunesli – celou dobu se hlavně hádali, působili podrážděně. Brankář Pavel Srniček se ještě po konci zápasu poškorpil s belgickým trenérem Robertem Wasseigem.

No, prostě blamáž.

„V mužstvu bylo něco nezdravého. Místo toho, abychom se semkli a tvrdě o šampionát zabojovali, tak jsme se jako tým spíš rozložili,“ přiznal Vladimír Šmicer. „Mysleli jsme si, že jsme až moc dobří, hráli jsme v top týmech. Nebylo to ale ono, nebyli jsme seriózní. Vztahy v mužstvu nebyly dobré.“

Už tři roky poté přitom velmi podobný výběr pod vedením Karla Brücknera okouzloval fanoušky nádhernou hrou na EURO 2004, podle mnohých byl nejlepším mužstvem kontinentu.

I to ale vlastně o něčem vypovídá.

Reprezentace po rozdělení federace postoupila na všechny evropské šampionáty, MS si ale zahrála jen jednou – v roce 2006.

Jen ať si Češi tropí rámus

Stojí za zmínku, že i tenkrát si účast na turnaji v Německu vysloužila díky baráži. V kvalifikační skupině dvakrát podlehla Nizozemsku, od postupu ji tak dělilo přemožení Norů.

Povedlo se to díky dvěma nejtěsnějším výhrám.

Nic na tom nezměnily ani psychologické hrátky norského trenéra Ageho Hareideho, který si před prvním duelem rýpnul do českých stížností na kvalitu trávníku v Oslo.

„Jen ať si Češi tropí rámus,“ řekl. „To oni jsou favorit. Tlak na ně musí být enormní.“

První zápas rozhodla Šmicerova hlavička, druhý Rosického pumelice. Brücknerově družině velmi pomohlo, že se k ní poprvé od EURO 2004 vrátil Pavel Nedvěd. Plavovlasý fotbalový bůh si po bolavém semifinálovém vyřazení s Řeckem usmyslel, že v národním týmu již nenastoupí, před zásadními bitvami o mistrovství světa jej ale generalita českého fotbalu přece jen přemluvila.

„A s ním jsme se cítili silnější,“ přiznal Šmicer.

V Německu už to tak slavné nebylo – mužstvo po počátečním přemožení Spojených států (3:0) překvapivě propadlo proti Ghaně (0:2), ochromeno zraněními padlo i s Itálií (0:2). Po základní skupině se zase vrátilo domů.

Nepomohlo ani trenérovo blufování

Zatím naposledy si Češi zkusili baráž před mistrovstvím světa 2022. Hrálo se už jen na jeden zápas, protivníkem bylo Švédsko.

A s postupem to vypadalo velmi nadějně!

Tomáš Souček a spol. sice v kvalifikační skupině skončili až třetí za Belgií a Walesem, výhra v jedné ze skupin Ligy národů však tým posunula do zápasu o všechno se Švédskem, které rozhodně nevypadalo nepřemožitelně.

Ve Stockholmu se Češi prali statečně.

Trenér Jaroslav Šilhavý se lišácky pokusil protivníka přelstít předzápasovým blufováním s rozestavením, jeho výběr pak dlouho působil mazaně i na hřišti. Jeden gól mu ale vzal rozhodčí po údajném faulu Jakuba Brabce, druhému zamezila vlastní nepřesnost – obránce Milan Havel se v nastavení druhého poločasu ocitnul úplně sám před švédským brankářem, svůj pokus nicméně poslal holení úplně vedle.

A tak se radovali domácí – deset minut před koncem prodloužení si s českou obranou pohrála dvojice Quaison, Isak, kletba národního týmu zlomena nebyla.

Zbaví se jí reprezentace letos, v duelech proti Irsku a následně lepšímu z dvojice Dánsko – Severní Makedonie?

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: V baráži o MS máme velkou výhodu, tvrdí Koller. Českému týmu věří i další fotbalové legendy