Češi utratí za bydlení velkou část příjmů, krizí trpí nejvíce mladí. Expert navrhl řešení
Dostupné bydlení zůstává palčivým problémem české společnosti. Se situací na trhu nemovitostí jsou spokojeni jen 2 z 10 občanů. Skoro polovina Čechů pak vydává na výdaje spojené s bydlením značnou část svých příjmů. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM/MARK pro investiční skupinu Salutem Group. Zlatým grálem by se v tomto ohledu mohly stát regiony. Nepříznivou situací zůstávají zvláště biti mladí ve věku 18 až 29 let.
Nedostupné bydlení a vysoké ceny trápí obyvatele napříč Českem. Jako problematickou vidí současnou situaci 8 z 10 lidí (81 procent), přičemž nejskeptičtější jsou lidé v Praze a Středočeském kraji, uvádí nejnovější analýza STEM/MARK, již vytvořila společnost pro Salutem Group.
K TÉMATU: Rekordní Black Friday. Češi utratili miliardy, nejvíce narostly nákupy oblečení a kosmetiky
Tyto nepříznivé podmínky se rovněž odrážejí na vyšších výdajích. Téměř každý druhý Čech (45 procent) vydává na bydlení více než 30 procent svých příjmů. Lidé tak mají nejen problémy s pravidelným odkládáním peněz na úspory, ale i v otázce finanční stability. Do nákladů se počítá například nájem či hypotéka, energie a další související položky.
Čtěte také
Z průzkumu také vyplývá, že skoro dvě třetiny lidí (64 procent) vnímají dostupné a cenově příznivé bydlení ve svém regionu jako nedosažitelnou metu. Za největší překážku považují vysoké ceny nemovitostí, ale i vlastní nízké příjmy.
Co brání tomu, aby se nakoplo stagnující bydlení?
V oblasti bydlení na tom nejsou nijak pozitivně mladí lidé. Více než jedna třetina (38 procent) mladých ve věkové skupině 18 až 29 let žije ve sdíleném bydlení nebo stále zůstává u rodičů. Mnoho z nich plánuje žít ve svém, ale jejich finanční situace jim nenahrává – skoro každý třetí (29 procent) nemůže na konci měsíce dát nic stranou.
Výzkum se také zaměřil na to, jak Češi vnímají celospolečenské bariéry, které brání řešení krize bydlení. Největší překážkou zůstává byrokratická a administrativní zátěž spojená se zdlouhavým procesem povolení. Problémem je také skutečnost, že řada starších budov zůstává bez ladu a skladu. Posunu na trhu s nemovitostmi také podle respondentů brání nedostatečná nabídka pozemků či laxnost vedení obcí a měst ohledně rozvoje.
Regiony jako správné řešení krize bydlení
Spoluzakladatel Salutem Group Jaroslav Ton mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2020 až 2024 vzrostl počet lidí, kteří vydávají na bydlení více než 30 procent svých příjmů, až o 50 procent. V té době měly na trh s realitami značný vliv covidová epidemie a propuknutí válečného konfliktu na Ukrajině.
Čtěte také
Možností, jak pohnout se zajištěním dostupnějšího bydlení, pak může být rekonstruování starých budov. Až 59 procent lidí považuje tuto variantu za lepší řešení ve srovnání s novou výstavbou. Představitel investiční a realitní skupiny akcentuje regiony jakožto klíčovou oblast, jež by mohla nastartovat bytovou politiku dobrým směrem.
„Regiony nelze vnímat jako periferii. Představují strategický prostor pro rozvoj českého bydlení,“ míní Ton s tím, že systematická obnova budov a efektivní využití infrastruktury mohou přispět ke stabilnímu a ekonomicky udržitelnému prostředí.
Výzkumníci STEM/MARK získali data na základě celkem 2515 individualizovaných rozhovorů. Sběr proběhl v období od 25. září do 1. října tohoto roku.
Ekonom: Bydlení pro mladé? Situace se dramaticky zhoršila
Dostupnost bydlení pro mladou generaci se po roce 2022 dramaticky zhoršuje. Uvádí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který se odvolává na data Eurostatu. V loňském roce žilo 11,3 procenta lidí ve věkové skupině 15 až 29 let v domácnostech, které za bydlení vydávaly 40 a více procent svých příjmů.
Čtěte také
„Daný údaj patří k nejvyšším v EU a zároveň představuje nejvyšší takový údaj v ČR za posledních více než deset let. Mezi lety 2013 až 2022 se totiž dostupnost bydlení pro mladé v Česku převážně zlepšovala, případně zůstávala poměrně příznivá,“ popisuje ekonom.
Se zmíněnými nadměrnými náklady se například v roce 2019 potýkalo jen 6,3 procenta mladých. Tehdy bylo bydlení nejdostupnější od začátku pozorování Eurostatu v roce 2005. Kovanda uvádí, že do roku 2022 zůstávala situace relativně příznivá, ovšem poté došlo k dramatickému zhoršení.
Ve výrazné změně se podle ekonoma odráží „obnovení výrazného růstu cen nemovitostí, a to přes poměrně neutěšený vývoj reálných hrubých mezd, které stále ani dnes nedosáhly své úrovně z roku 2019“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Spotřeba vajec v Česku klesá, důvodů je víc. Jde přitom o superpotravinu
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
