hypoteční úvěr

Banky se chovají divně, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Vladimír Pikora. Podle něj může každého napadnout, že by mezi nimi mohla existovat kartelová dohoda. Řešením by podle něj mohlo být, kdyby na trhu bylo více bank. Dodal ale, že regulace jsou tak přísné, že se málokomu vyplatí na trh vstoupit.

Bankovní rada snižuje základní úrokové sazby, ale u hypoték takřka neklesají. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se shodují, že prostor pro výhodnější nabídky rozhodně existuje. Do podmínek bank však zasahují i jiné vlivy než úroky od České národní banky.

Klienti musí dát bankám nůž na krk a varovat je, že odejdou ke konkurenci. Tak okomentoval situaci s hypotékami hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ve vysílání CNN Prima NEWS. Zdůraznil, že draví zákazníci, kteří si chtějí vybojovat dobrou nabídku, jsou pro banky cennější. Ekonom rovněž popsal dlouhodobou bolest tuzemského nemovitostního trhu.

I když se často hovoří o nedostupném bydlení pro mladé, část z nich na vlastní nemovitost dosáhne. Vyplývá to z dat ČSOB, která byla prezentována na Summitu stavebního rozvoje. Polovina jejich klientů jsou totiž lidé pod 36 let věku. Počet lidí s hypotékou poroste i v letošním roce, protože se očekává vyšší zájem o půjčky na bydlení. A to kvůli snižujícím se základním úrokovým sazbám.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu.

Lenka Farkačová je autorkou několika knih určených pro neekonomy, laiky. Například Neučebnice ekonomie (Grada 2021) a letos jí vyšla v Gradě kniha Neekonomické otázky. V obou publikacích odlehčenou formou odpovídá na řadu palčivých ekonomických otázek a otázek, které zdánlivě ekonomické nejsou. Ve svých knihách a při debatách s veřejností ráda diskutuje a ukazuje, že ekonomie není jen teorie sama pro sebe, ale nástroj, jak porozumět chodu světa.

Jak podpořit dostupnost bydlení? Kdy zlevní hypotéky? A co dál s digitalizací stavebního řízení? Nejen na tyto otázky odpoví tradiční Summit stavebního rozvoje, který se uskuteční již ve čtvrtek 19. září. Pořadatelem je Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) a generálními partnery jsou společnosti Central Group a KPMG. Summit se koná každý půlrok v prostorách Obecního domu v Praze. Další tisíce lidí akci pravidelně sledují on-line. Pozvání k diskusi přijali například ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr dopravy Martin Kupka, ministr životního prostředí Petr Hladík nebo guvernér ČNB Aleš Michl či pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Ve sbírce na pomoc rodině zesnulého psychologa Radka Ptáčka, kterou založily kamarádky a kolegyně jeho manželky, se během dvou dnů vybralo přes dva miliony korun. Někteří uživatelé na sociálních sítích ale polemizují o jejím smyslu a mluví o „hyenismu“ a „vychcanosti“. Jiní ale rodinu hájí a upozorňují, že když někdo nechce přispět, tak nemusí.

Se začátkem září se nepojí jen návrat dětí do školních lavic, ale také řada legislativních či jiných změn. Ta nejvýraznější se týká zákazu používání starých kotlů s vysokými pokutami či nových pravidel pro předčasné splacení hypoték. Ve spojitosti se školstvím začnou platit změny s poplatky – ať už se jedná o úlevy či navýšení – a v dopravě dochází k obnovení plného provozu MHD. Na co se od září připravit?

Od září začne platit pro hypotéky a úvěry novinka, která může řadu lidí stát i vyšší desítky tisíc korun. Pokud se rozhodnou předčasně splatit půjčku, bude nutné na základě loni schváleného zákona o spotřebitelském úvěru počítat se sankcí od banky. Dobrou zprávou ale je, že existují výjimky.

Přiznání, které by leckdo nečekal. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová viní z vysoké inflace v zemi obtížné uskutečňování mezinárodních plateb. Jde o přímý důsledek sankcí, které západní země uvalily na Kreml kvůli agresi na Ukrajině. Rusko totiž nemůže včas platit za dovážené zboží, pokud za něj tedy ještě vůbec zaplatí, uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zahraniční banky se i v zemích typu Číny či Indie podle něj kvůli sankcím stále zřetelněji zdráhají zajišťovat financování obchodu s Ruskem.