Ilustrační koláž Zdroj: Profimedia.cz
Doba, kterou tuzemští zaměstnanci v kancelářských profesích promrhají neproduktivní prací, se proti loňsku zvýšila až o hodinu na průměrných 162 minut za den. Nejčastějším plýtváním časem byly zbytečné úkony či komunikace nebo prostoje v důsledku chaotického plánování a zbytečné administrativy.
Firmy to měsíčně stojí 11 566 korun na osobu a v ročním úhrnu 138 798 korun. Za nízkou produktivitu práce v kancelářských profesích může i pandemie koronaviru, která přinutila pracovat z domova značnou část zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy produktivity práce od společnosti ApuTime mezi 267 českými společnostmi různých velikostí a zaměření.
„Firmy během pandemie částečně ztratily kontrolu nad zaměstnanci. Tu se mylně snaží získat větším důrazem na administrativu. Rovněž komunikace mezi týmy na dálku probíhá chaoticky. Manažeři neumějí zaměstnance efektivně úkolovat, navíc oni sami jsou v důsledku velmi neproduktivní. Letos se proto promarní čtyři měsíce pracovního času,“ uvedl ředitel ApuTime Martin Lonský.
Paradoxem podle odborníků je, že ve výrobě se běžně sledují a řeší minutové prostoje, zatímco v kancelářích se denně promrhají hodiny času s pocitem, že jinak to nejde. „V případě práce techniků a manažerů až detailní analýza ukáže, kdo opravdu dělá a kdo se veze. Některým zaměstnancům pak oprávněně naskakuje pot na čele,“ dodal auditor Ivo Šnajdr. Nejvíce neproduktivní jsou státní správa a organizace na ni navázané. Právě tyto organizace často neví, jaké činnosti vytvářejí hodnotu a jaké nikoli.
Významnou roli při zvyšování tuzemské efektivity práce sehrává umělá inteligence. Strojové učení a robotizace mají klíčovou roli v průmyslu, ale kancelářím se zatím vyhýbaly. To se ale začíná v pudu sebezáchovy firem postižených pandemií měnit, dodali autoři analýzy.
