Česká republika má sedmé nejvyšší zdanění práce ze všech 36 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za problém to považují i čeští politici napříč politickým spektrem. Navrhují různá řešení, jak situaci zlepšit.
Než se ale některé ze slibovaných řešení zrealizuje, tuzemský pracovník v průměru ze své mzdy státu odvede 43,9 procenta z celkových nákladů na práci. Pokud tedy vyjdeme z průměrné výše takzvané superhrubé mzdy, která zahrnuje hrubou mzdu a odvody zaměstnavatele za své zaměstnance do sociálního a zdravotnického systému, po odečtení všech položek placených státu činí čistá mzda 56,1 procenta.
Zaměstnanci zůstane polovina platu
Ukažme si, jak to vypadá v praxi. Výsledná výše celkového zdanění práce u konkrétního člověka záleží na mnoha okolnostech. Například zda poplatník uplatňuje slevu na dani na vyživované děti, zda si ze základu daně odečítá úroky z úvěru na bydlení, nebo zda je živnostníkem, či nikoli. Pro jednoduchost předpokládejme zaměstnance s hrubou mzdou na úrovni průměru ČR ve výši 34 125 korun měsíčně, který nevyživuje žádné děti a nemá žádné další položky, o něž by mohl svou daňovou povinnost snížit. Celkové náklady zaměstnavatele (superhrubá mzda) v takovém případě činí 45 660 korun měsíčně (hrubá mzda plus odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění za svého zaměstnance).
Na zdravotní pojištění se strhne 4608 korun (1536 placené zaměstnancem, 3072 zaměstnavatelem), na sociální pojištění putuje 10 682 korun (2219 zaměstnanec, 8463 zaměstnavatel), záloha na daň z příjmu představuje 4785 korun. Čistá mzda, kterou zaměstnanec obdrží na účet, pak činí 25 585 korun neboli 56 procent z celkových nákladů na práci.
„Zdanění práce je u nás skutečně mimořádně vysoké, a to zejména v té části, která dopadá na zaměstnavatele. Pokud by se podařilo procento odvodů placené firmou za své zaměstnance snížit, pravděpodobně by se to částečně pozitivně odrazilo i na zvýšení čisté mzdy,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní by totiž pokles daňové zátěže neskončil celý u firem, podnikatelé by se o tuto úlevu se svými zaměstnanci rozdělili. „Výpadek příjmů v sociálním a zdravotnickém systému by se musel kompenzovat z jiných zdrojů. Dovedu si představit, že by se daňová zátěž přesunula od příjmů z výdělků směrem ke zdanění majetku, které je u nás jedno z nejnižších v rámci zemí OECD,“ dodala Hedija.
Nejméně daní práci Chile a Nový Zéland
Česká republika v daňovém zatížení práce výrazně vyčnívá. Z hlediska povinných plateb státu jsou na tom hůře pracující už jen v Maďarsku, Francii, Rakousku, Itálii, Německu a Belgii, jejíž pracovní síla je daněná v průměru 52,2 procenty. Průměr OECD přitom činí 36 procent. České zdanění práce je tedy o více než pětinu nad tímto průměrem. Naopak nejméně jsou pracovní výdělky daněny v Chile (7 procent), na Novém Zélandu (18,8), v Mexiku (20,1) a Švýcarsku (22,3).
Pozoruhodná je rovněž struktura této daňové zátěže. V České republice nese více než polovinu (57 procent) na svých bedrech zaměstnavatel. Necelou pětinu tvoří sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem a zbytek představuje daň ze mzdy. Například v Chile má veškeré zdanění práce podobu pojistného hrazené zaměstnancem, v Dánsku pak vše podléhá jen dani ze mzdy, stejně jako na Novém Zélandu. „Z praktického hlediska je jedno, která položka je nejvýznamnější. Zaměstnavatel při najímání zaměstnance vždy kalkuluje s celkovými mzdovými náklady, které porovnává s tím, co zaměstnanec firmě přinese,“ dodala Hedija.
Rodiny s dětmi daně tolik netrápí
Jak už bylo řečeno, velkou roli na finálním procentu zdanění práce hrají rodinné poměry poplatníků. Z analýzy OECD vyplývá, že v případě České republiky jde skutečně o klíčový faktor. Pokud totiž spočítáme daňové zatížení rodiny s dětmi, zjistíme, že výrazně klesne. Autoři studie porovnávali jednotlivé země pro sezdaný pár se dvěma vyživovanými dětmi, kdy výdělečně činná je pouze jedna z dospělých osob. Za takových podmínek se Česko dostává prakticky na průměrnou výši zdanění práce v rámci OECD, a to na 26,6 procenta (průměru OECD je 26,4), a na 16. příčku v pořadí od nejnižšího po nejvyšší daňové zatížení práce. „Ukazuje to, že české daňové zákony hodně nahrávají rodinám s dětmi, což lze z pohledu motivace státu k zakládání rodin chápat jako správný směr,“ řekla Veronika Hedija s tím, že někdo takové nastavení může na druhé straně chápat i jako diskriminační.
„Tak to zkrátka je a těžko vyladíte daňový systém tak, aby byl spravedlivý vůči všem sociálním skupinám,“ dodala ekonomka. To ostatně dokládá výpočet daňového zatížení práce, pokud vezmeme v potaz čtyřčlennou rodinu, ve které vydělávají oba rodiče. V Česku jsou v takové situaci mzdy daněny 35 procenty, přičemž průměr OECD je o pět procentních bodů nižší.
Nečekaná shoda ODS a ČSSD
Že je v Česku mimořádně vysoké zdanění práce, se shodne jak levicová ČSSD, tak pravicová ODS i liberální Piráti. Bývalí dva superhráči tuzemské politiky ODS a ČSSD se dokonce dublují, když říkají, že je třeba zrušit superhrubou mzdu. To sice má vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení, stále k tomu ale nedošlo. V prosinci 2019 dokonce předseda ODS Petr Fiala v přímém přenosu pořadu České televize Otázky Václava Moravce Babiše vyzval, aby společně s ODS „do roka a do dne“ superhrubou mzdu zrušil. Premiér to ale odmítl.
V penzijní reformě vidí řešení ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Souhlasím s tím, že zdanění práce je vysoké. Bez strukturálních změn, ale není možné ho snížit, protože je významným zdrojem financování důchodového systému. Proto přicházíme s penzijní reformou, která má za cíl také zapojit do financování jiné zdroje než jen z práce. Zároveň ČSSD dlouhodobě tlačí na zrušení superhrubé mzdy,“ uvedla Maláčová pro CNN Prima NEWS.
Téma je vysoké zdanění práce i pro opoziční Piráty. „Opakovaně jsme navrhovali, aby jedna věc, která způsobuje reálný růst zdanění práce, se reálně změnila. A sice aby se tak, jak rostou průměrné mzdy a inflace, zvýšila i sleva na poplatníka,“ řekla redakci první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Od superhrubé mzdy k čisté aneb co všechno Češi ze svých výdělků odevzdají státu
| Položka | Svobodný bez dětí | Se dvěma dětmi a manželkou/manželem bez příjmů | Se třemi dětmi a manželkou/manželem bez příjmů |
| Hrubá mzda | 34 125 | 34 125 | 34 125 |
| Celkové náklady práce (superhrubá mzda) | 45 660 | 45 660 | 45 660 |
| Zdravotní pojištění (zaměstnanec) | 1 536 | 1 536 | 1 536 |
| Sociální pojištění (zaměstnanec) | 2 219 | 2 219 | 2 219 |
| Zdravotní pojištění (zaměstnavatel) | 3 072 | 3 072 | 3 072 |
| Sociální pojištění (zaměstnavatel) | 8 463 | 8 463 | 8 463 |
| Daň ze mzdy | 4 785 | -175 (daň. bonus) | -2 192 (daň. bonus) |
| Celkem odvody státu | 20 075 | 15 115 | 13 098 |
| Čistá mzda | 25 585 | 30 370 | 32 562 |
| Procento zdanění práce | 43,9 % | 33,1 % | 28,7 % |
Zdroj: Výpočty redakce.
Pozn.: Pro výpočet jsme použili průměrnou měsíční hrubou mzdu za rok 2019. Modelový poplatník neuplatňuje žádné další slevy na dani z příjmů ani položky ze základu daně odčitatelné.
