Od zavedení opatření proti pandemii koronaviru se mezi ekonomy debatuje, jak velký dopad bude mít nastalá krize na tuzemské hospodářství. Počáteční odhady se vyznačovaly velkým rozptylem. Kvůli nejistotě v rychlosti a šíři uvolňování nařízení se tomu nelze divit. Nyní je jasněji, kdy se hospodářství bude moci rozjet na plné obrátky, ve vzduchu však visí hrozba tzv. druhé vlny.
Současná hospodářská krize se vymyká všem předchozím. S trochou nadsázky lze říci, že můžeme zahodit všechny teoretické poučky z učebnic ekonomie i zkušenosti s recesemi, jejichž příčiny byly střídavě na poptávkové, nebo nabídkové straně hospodářství. „Ekonomickou aktivitu přerušovaly celé továrny nebo provozy, což jsme nezažili ani při krizi v letech 2008 a 2009,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky, který dnes pracuje na pozici šéfa segmentu poradenských služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.
Dalo by se předpokládat, že jakmile dojde k naprostému uvolnění protipandemických opatření, česká ekonomika se v krátké době vrátí do původního stavu. Jenže nevrátí. Jakmile se jednou do hospodářského soukolí vrazí klín, mechanismus se poškodí a jeho regenerace zabere čas. Ekonomové mají jasněji v tom, jak moc se česká hospodářská „mašina“ porouchala, přesto je na sčítání škod ještě brzy. Z toho vyplývají sice přesnější, ale stále jen odhady, o kolik procent se letos životní úroveň zhorší. Navíc nad Českem, ale i zbytkem Evropy a světa visí hrozba druhé vlny šíření koronavirové infekce.
Dvouciferný pokles?
„Náš základní scénář počítá v roce 2020 s poklesem HDP o 7,6 procenta,“ řekl CNN Prima NEWS Luboš Růžička, makroekonomický analytik Raiffeisenbank. „Za celý letošní rok předpokládáme, že tuzemské hospodářství odepíše 6,8 procenta. Na předkoronavirovou úroveň konce roku 2019 se podle nás vrátíme až v průběhu roku 2022,“ uvedl Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Česká spořitelna předpokládá pokles HDP o sedm procent, Československá obchodní banka dokonce o deset.
Ministerstvo financí podle své dubnové prognózy počítá pro letošní rok se snížením hospodářského výkonu České republiky o 5,6 procenta. Podle květnového šetření, které úřad Aleny Schillerové (za ANO) prováděl na základě dotazování třinácti významných tuzemských institucí, by česká ekonomika měla letos oslabit o 7,6 procenta. Pesimistické varianty hovoří až o jedenácti procentech, optimistická předpověď je shodná s dubnovou predikcí samotného ministerstva. Česká národní banka odhaduje ekonomický pokles na osm procent.
Poprask způsobil minulý týden zveřejněný čerstvý globální ekonomický výhled Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle něho bude Česko ekonomicky pátou nejhůře zasaženou zemí v rámci OECD. Jeho HDP má klesnout bezmála o deset procent, a pokud se dostaví i druhá vlna koronavirové nákazy, výkon českého hospodářství spadne o více než třináct procent. Hůř na tom mají být už jen Francie, Itálie, Španělsko a Velká Británie, jejichž hospodářství se podle nejhoršího scénáře mají propadnout přinejmenším o čtrnáct procent.
Nezaměstnanost k osmi procentům
S případnou druhou vlnou koronavirové pandemie ve svých prognózách počítá i Raiffeisenbank. „Pokud by k ní došlo, nejspíše už nebude tak zničující jako ta první, která hospodářství zasáhla na jaře. Přesto by to ale znamenalo prohloubení letošního poklesu HDP na devět až deset procent,“ doplnil Luboš Růžička, podle něhož by se druhá vlna na hospodářském výkonu projevila zřejmě v posledním čtvrtletí letošního roku. Dvouciferného propadu HDP se ale podle ekonomů oslovených CNN Prima NEWS tak či tak dočkáme, byť jen v omezeném čase. „Z pohledu meziročních změn po již oznámeném poklesu ekonomiky za první čtvrtletí o dvě procenta zamíří během druhého kvartálu jedenáct procent pod úroveň loňského druhého čtvrtletí. Ve druhé polovině roku by se již situace měla zlepšovat,“ řekl CNN Prima NEWS Jan Vejmělek.
Odhad ekonomického vývoje Česka 2020 podle vybraných institucí (v procentech)
| Instituce | Změna HDP | Nezaměstnanost (konec roku) | Průměrná míra inflace |
| ČNB | - 8,0 | 5,0 | 2,0 |
| ČSOB | - 10,0 | 5,0 | 2,8 |
| Komerční banka | - 6,8 | 7,0 | 2,4 |
| Ministerstvo financí ČR | - 5,6 | 3,3 | 3,2 |
| Raiffeisenbank | - 7,6 | 6,6 | 3,0 |
Zdroj: ČNB, ČSOB, KB, MFČR, RB. Pozn.: Inflace u ČNB v meziročním vyjádření
S částečným optimismem hledí do budoucnosti i analytik ČSOB Petr Dufek. „Předpokládáme, že české hospodářství vzroste v roce následujícím o šest procent. Mezeru, která aktuální recesí vzniká, se podle našeho názoru nepodaří vyplnit ani v roce 2022,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Bude přitom záležet na vývoji v zahraničí. V tomto směru je pro Českou republiku nadějí přístup německé vlády ke své ekonomice. Ta připravuje fiskální stimul ve výši až poloviny tamního HDP, a to včetně vládních záruk za úvěry firemnímu sektoru. „Tato injekce by pak mohla zprostředkovaně pomoci i tuzemským podnikům s vazbami právě na Německo,“ doplnil Luboš Růžička.
Ekonomická recese zvýší nezaměstnanost. Podle dubnové prognózy ministerstva financí by mohla ke konci roku dosáhnout 3,3 procenta. Bankovní analytici jsou o něco „střízlivější“ a odhadují ji o několik procentních bodů vyšší. Podle Raiffeisenbank by mohla vystoupat na 6,6 a v případě nástupu druhé vlny nákazy až na 7,6 procenta. Komerční banka počítá se sedmiprocentním podílem lidí bez práce, ČSOB pak její výši odhaduje na pět procent. „V případě nezaměstnanosti počítáme se zpožděným růstem. Na konci příštího roku by mohla vystoupat na 5,4 procenta. Je tu ovšem velká neznámá v podobě poptávkového šoku, který může vývoj na trhu práce podstatně zhoršit. Nemá však smysl o něm v tuto chvíli spekulovat,“ dodal Petr Dufek z ČSOB.
Inflace bude poloviční
Za určité pozitivum probíhající recese lze považovat stupňování dezinflačních tlaků. To znamená, že by se cenová hladina mohla zejména v pozdějších čtvrtletích tohoto roku zvyšovat pomalejším tempem než doposud. „V průměru se míra inflace udrží na loňských 2,8 procenta, ale příští rok už bude poloviční,“ myslí si Dufek.
Také podle Luboše Růžičky lze v Česku očekávat snížení míry inflace. „Už v lednu by se mohla dostat až pod dvouprocentní cíl České národní banky,“ řekl Dufek. Ministerstvo financí předpovídá průměrné tempo růstu cen v příštím roce na 1,6 procenta, Česká národní banka pak očekává v lednu inflaci mezi 1,4 a 2 procenty v meziročním vyjádření.
