Vývoj ekonomiky v reálném čase nám ukazuje spotřeba elektřiny, říká Michl z ČNB

Zmíněná data jsou navíc jen předběžná, dá se tedy očekávat, že je statistici budou ještě zpřesňovat. To by ovšem nebyl ten největší problém, protože není až tak důležité, zda HDP zamířil jedním, či druhým směrem o 3,6 nebo 3,9 procenta. Důležité je znát trend a znát ho co nejdříve. Přestože máme dnes k dispozici daleko lepší možnosti, abychom potřebná data měli k dispozici co nejrychleji, zpoždění nejsme schopni zcela eliminovat.

„Mít makroekonomické údaje včas je důležité pro přijímání hospodářskopolitických rozhodnutí. A to jak v rovině rozpočtové politiky vlády, tak měnové politiky centrální banky. Jestliže chcete ekonomiku nějakým směrem postrčit, musíte vědět, v jaké fázi hospodářského cyklu se nachází, jinak jí dobře míněným opatřením můžete spíše uškodit,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Poznáme změnu trendu

Problém se zpožděním do jisté míry řeší poměrně složité matematické modely, pomocí kterých se ekonomové snaží aktuální i budoucí vývoj ekonomiky odhadnout. Lepší variantou je ale vždy mít v ruce něco hmatatelného. Tím mohou být data o spotřebě elektřiny, která lze získávat prakticky v reálném čase, maximálně s několikahodinovou prodlevou. A právě této výhody se snaží využít duo ekonomů České národní banky: člen bankovní rady Aleš Michl a jeho poradce Tomáš Adam.

„Kdybychom měřili ekonomickou aktivitu v Česku spotřebou elektřiny, pak dostaneme tyto výsledky: ještě v polovině dubna ekonomika padala meziročně o 13,7 procent. V prvním květnovém týdnu klesla meziročně o 9,2 a za aktuální týden o 8,9 procenta,“ řekl CNN Prima NEWS Aleš Michl. „Z aktuálních dat tedy vyplývá, že propad se proti dubnu v průběhu května zmírnil,“ dodal.

Nabízí se otázka, nakolik jsou čísla o spotřebě elektřiny spolehlivá v tom, aby dokázala předpovědět vývoj celé ekonomiky. „Jsme průmyslová země, máme jeden z největších podílů průmyslu na tvorbě HDP v Evropské unii. Netvrdíme, že přesně poznáme, jaké vyjde HDP nebo průmyslová výroba, podle vývoje spotřeby elektřiny ale soudíme, že teď ještě budou přicházet od statistiků drsná čísla o průmyslu za duben a dále a za HDP ve druhém čtvrtletí,“ uvedl Michl.

Přes spotřebu elektřiny chtějí Michl s Adamem poznat hlavně změnu trendu, kdy se ekonomika odrazí ode dna. „Když dále budeme pozorovat oživení spotřeby elektřiny, bude to signalizovat oživení ekonomické aktivity ve třetím kvartálu ve srovnání s druhým,“ řekl Michl.

Odstínit počasí

Michl s Adamem ověřovali závislost (korelaci) vývoje spotřeby elektřiny s průmyslem i HDP. A ukázalo se, že ta je nejvyšší právě u těch odvětví, která tvoří podstatnou část tuzemského HDP. „Vyšlo nám to pěkně u celkové průmyslové produkce bez potravinářství nebo ve stavebnictví,“ uvedl Michl. Nejméně jsou spotřebou elektřiny ovlivněny vládní výdaje. To by znamenalo, že v aktuální fázi hospodářské krize vyvolané pandemií koronaviru působí tak, jak mají. „Proticyklicky, a tedy stabilizačně,“ doplnila Veronika Hedija.

S matematickými modely, byť stojí na sebepřesnějších datech, ale bývá jedna potíž. Na vývoj zkoumané veličiny (zde spotřeba elektrické energie) totiž zpravidla působí několik faktorů, které mohou výsledek zkreslit. V takovém případě je třeba co nejvíce těchto vlivů (ideálně všechny) odfiltrovat. Na to, jak moc se nám točí elektroměry, má mimo jiné vliv roční období nebo počasí. Zatímco roční období na spotřebu elektřiny působí v podstatě stále stejně (v zimě svítíme delší část dne než v létě), počasí je oproti tomu daleko proměnlivější. Michl s Adamem proto spotřebu o vliv počasí očišťují.

Podle autorů „elektrické“ analýzy momentálně nemáme lepší možnost, jak výkon české ekonomiky sledovat prakticky v reálném čase. Zda jsou jejich aktuální závěry skutečně spolehlivé, nám statistici potvrdí nejdříve za tři měsíce, kdy Český statistický úřad zveřejní makroekonomické údaje za druhé čtvrtletí letošního roku.