reklama

Česká výzkumná republika. Na vědu dáváme více než dvojnásobek toho, co Slováci

Výdaje na vědu a výzkum dosahují v České republice 1,94 procenta hrubého domácího produktu. Česko se tak nachází mírně pod průměrem Evropské unie, který činí 2,19 procenta HDP. Tuzemské vědecko-výzkumné výdaje jsou ale 2,3krát vyšší než slovenské. Největší část HDP na vědu a výzkum dává Švédsko, Rakousko a Německo. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

reklama

Každá z trojice nejlepších zemí vydává na vědu a výzkum přes tři procenta HDP. Švédsko, Rakousko a Německo jsou navíc jediné z evropské sedmadvacítky, které se přes tříprocentní hranici dostaly. Na opačném konci žebříčku se nachází Rumunsko, jehož výdaje na vědu nedosahují ani půl procenta HDP. Mezera mezi nejlepší a nejhorší zemí je tak obrovská – švédské výdaje na R&D jsou sedmkrát vyšší než rumunské.

Česká republika vychází ze srovnání poměrně slušně. Se svými necelými dvěma procenty HDP je desátou nejlepší zemí z celé Evropské unie a druhou nejlepší ze států bývalého socialistického bloku. Lépe je na tom jen Slovinsko s výdaji na vědu a výzkum ve výši 2,04 procenta HDP. Sousední Slovensko tímto směrem dává jen 0,83 procenta svého HDP. Českou republiku může těšit, že do kapsy strčí i Velkou Británii (která už z EU vystoupila), jejíž podíl výdajů na vědu a výzkum dosahuje jen 1,76 procenta HDP.

Motor hospodářského růstu

Věda, výzkum a inovace jsou přitom klíčovým motorem dlouhodobého hospodářského, ale i sociálního rozvoje. „V tomto směru existuje shoda snad mezi všemi proudy ekonomické teorie. Bez vědeckotechnického pokroku, který je úzce spjat právě s vědou, výzkumem a vzděláním, není myslitelné, že bychom se měli lépe než mnoho generací před námi,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní tedy není klišé, když vláda hovoří o nutnosti zvyšovat výdaje na vědu, výzkum a inovace. „Důležité je, aby to vláda skutečně dělala, a nezůstalo jen u slibů,“ dodala.

Z databáze Eurostatu vyplývá, že masivní nárůst tohoto typu výdajů v České republice nastal po minulé hospodářské krizi z roku 2009. Mezi lety 2009 a 2014 vzrostl objem peněz na vědu a výzkum měřený podílem na HDP z 1,29 na 1,96 procenta. V roce 2014 se také Česká republika nejvíce přiblížila průměru Evropské unie, který tehdy činil 2,03 procenta HDP. Pak nastal pokles a obrat trendu nastal před čtyřmi lety, kdy se Česko ocitlo dokonce pod úrovní roku 2012.

Naši východní sousedé se posledních dvacet let pohybují ve výdajích na vědu a výzkum s výjimkou roku 2015 setrvale pod jedním procentem HDP. Vůbec nejnižší úrovně Slovensko dosáhlo v roce 2007, kdy na bádání dávalo jen 0,45 procent ročního výkonu své ekonomiky. Z tohoto pohledu je aktuální hodnota 0,83 procenta vlastně velkým úspěchem.

Tagy:
technologie Evropská unie Eurostat vzdělání věda a výzkum R&D
Zeman podpořil Babiše: Souhlasí s uznáváním testů na protilátky. Odborníci stále tápou
Miloš Zeman

Zeman podpořil Babiše: Souhlasí s uznáváním testů na protilátky. Odborníci stále tápou

Miloš Zeman souhlasí s premiérem Andrejem Babišem a podporuje návrh, aby se kromě očkování na koronavirus uznávaly i protilátky v krvi. V SMS zprávě to redakci CNN Prima NEWS napsal tiskový mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Odborníci ale před touto cestou varují a s doporučením váhají. Není podle nich jasné, jak vysoká hladina protilátek v těle vlastně musí být a zda jsou testy z krve dostatečně průkazné.

Nejsme očkovací otroci. Protestující v Bratislavě se bijí navzájem, zranili bratra Kotleby

Ve slovenském hlavním městě se ve čtvrtek znovu protestuje proti očkovací strategii a testování na koronavirus, pandemickým opatřením, představitelům vlády a prezidentce Zuzaně Čaputové. Dav lidí na několik minut zablokoval hlavní bratislavské silnice. Rozhánět ho museli těžkooděnci. Jeden z policistů se zranil, stejně tak mladá aktivistka. Bratr předsedy krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby skončil v nemocnici. Akce se účastní stovky až jednotky tisíc lidí.

Čokoládová, nebo jahodová aneb souboj o zmrzlinu: Babiš nám přebírá PR, smějí se Piráti

„Udělám vše pro to, aby Piráti nezakázali vanilkovou a čokoládovou zmrzlinu,“ napsal premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální sítě a navíc lidi na točenou zmrzlinu zve. Piráti se brání, že žádnou zmrzlinu zakazovat nehodlají. Premiér navíc podle nich přebírá jejich PR, protože to byli právě oni, kteří jako první oznámili, že v rámci kampaně budou rozdávat jahodové nanuky. Mohlo by se tak zdát, že zmrzlina je zásadnějším tématem voleb než bydlení nebo důchodová reforma.

reklama

Domácí zpravodajství

Praktičtí lékaři chtějí do ordinací ultrazvuky kvůli lepší diagnóze. Pojišťovny jsou proti

Praktičtí lékaři by rádi měli ve svých ordinacích ultrazvuky. S jejich pomocí by prý mohli zrychlit a zpřesnit diagnózu a tím urychlit léčbu pacientů. Takovému rozšíření vybavení ale brání pojišťovny, které vyšetření ultrazvukem praktickým lékařům neproplácí. Výhrady k masivnímu rozšíření takových přístrojů mají i ambulantní specialisté.

Nové seriály i programové schéma. Prima odstartovala Hvězdnou sezónu ve velkém stylu

Skupina Prima si pro letošní podzim přichystala opravdu hvězdný program. Novinkou mezi seriály je 1. MISE, která představí výcvik dvanácti mladých lékařů určených pro nasazení do prestižního mezinárodního oddílu. Další nový počin je komediální krimiseriál Dvojka na zabití, neméně atraktivní bude i vesnická romance Hvězdy nad hlavou. Sezónu zahájila ve velkém stylu speciální tiskovou konferencí.

Dvacet cestujících po srážce vlaků odešlo. Všichni zranění jsou mimo ohrožení života

Všech pět těžce zraněných lidí po středeční srážce vlaků na Domažlicku je ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života, informovali mluvčí nemocnic. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. Srážka expresu a regionálního osobního vlaku si vyžádala tři mrtvé – dva strojvůdce a jednu cestující. Desítky dalších lidí se zranily.

reklama