Věda a výzkum je klíčovým motorem hospodářského a sociálního rozvoje, tvrdí ekonomové. Zdroj: Profimedia.cz
Výdaje na vědu a výzkum dosahují v České republice 1,94 procenta hrubého domácího produktu. Česko se tak nachází mírně pod průměrem Evropské unie, který činí 2,19 procenta HDP. Tuzemské vědecko-výzkumné výdaje jsou ale 2,3krát vyšší než slovenské. Největší část HDP na vědu a výzkum dává Švédsko, Rakousko a Německo. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.
Každá z trojice nejlepších zemí vydává na vědu a výzkum přes tři procenta HDP. Švédsko, Rakousko a Německo jsou navíc jediné z evropské sedmadvacítky, které se přes tříprocentní hranici dostaly. Na opačném konci žebříčku se nachází Rumunsko, jehož výdaje na vědu nedosahují ani půl procenta HDP. Mezera mezi nejlepší a nejhorší zemí je tak obrovská – švédské výdaje na R&D jsou sedmkrát vyšší než rumunské.
Česká republika vychází ze srovnání poměrně slušně. Se svými necelými dvěma procenty HDP je desátou nejlepší zemí z celé Evropské unie a druhou nejlepší ze států bývalého socialistického bloku. Lépe je na tom jen Slovinsko s výdaji na vědu a výzkum ve výši 2,04 procenta HDP. Sousední Slovensko tímto směrem dává jen 0,83 procenta svého HDP. Českou republiku může těšit, že do kapsy strčí i Velkou Británii (která už z EU vystoupila), jejíž podíl výdajů na vědu a výzkum dosahuje jen 1,76 procenta HDP.
Výdaje na vědu a výzkum v Evropské unii v roce 2019. Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Motor hospodářského růstu
Věda, výzkum a inovace jsou přitom klíčovým motorem dlouhodobého hospodářského, ale i sociálního rozvoje. „V tomto směru existuje shoda snad mezi všemi proudy ekonomické teorie. Bez vědeckotechnického pokroku, který je úzce spjat právě s vědou, výzkumem a vzděláním, není myslitelné, že bychom se měli lépe než mnoho generací před námi,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní tedy není klišé, když vláda hovoří o nutnosti zvyšovat výdaje na vědu, výzkum a inovace. „Důležité je, aby to vláda skutečně dělala, a nezůstalo jen u slibů,“ dodala.
Z databáze Eurostatu vyplývá, že masivní nárůst tohoto typu výdajů v České republice nastal po minulé hospodářské krizi z roku 2009. Mezi lety 2009 a 2014 vzrostl objem peněz na vědu a výzkum měřený podílem na HDP z 1,29 na 1,96 procenta. V roce 2014 se také Česká republika nejvíce přiblížila průměru Evropské unie, který tehdy činil 2,03 procenta HDP. Pak nastal pokles a obrat trendu nastal před čtyřmi lety, kdy se Česko ocitlo dokonce pod úrovní roku 2012.
Naši východní sousedé se posledních dvacet let pohybují ve výdajích na vědu a výzkum s výjimkou roku 2015 setrvale pod jedním procentem HDP. Vůbec nejnižší úrovně Slovensko dosáhlo v roce 2007, kdy na bádání dávalo jen 0,45 procent ročního výkonu své ekonomiky. Z tohoto pohledu je aktuální hodnota 0,83 procenta vlastně velkým úspěchem.
