reklama

Českem se psem: Pokoření slona kralického aneb Výprava za prvním sněhem

Holky na stejnojmenném vrcholu pohoří Kralického Sněžníku
Foto: Michaela Minksová

Zdolávání pohoří Kralického Sněžníku jsem plánovala dlouho. Jelikož je pohoří od našeho domova daleko a trasa je dlouhá, výprava se měla uskutečnit s přespáním na některé ze zdejších turistických chat. Ale jak jedno pořekadlo praví – člověk míní, život mění. Jednoho rána jsem si přivstala a rozhodla jsem se bez velkého plánování na „Kraličák“ vyrazit a během jednoho dne ho pokořit.

reklama

Vzhůru k rozhledně

Naše cesta startuje na malém neplaceném parkovišti Pod Klepáčem. Z parkoviště se vydáváme po červené stezce k rozhledně Klepáč. Prvních cca 200 metrů zdoláváme strmý kopec, na jehož konci se nám otevírá nádherný výhled do údolí a na vrcholky pohoří, které z části zakrývá ranní inverze.  Příroda je klidná, občas v dálce slyšíme obyvatele lesa. Holky mám připnuté k sedáku, jsou ostražité, Koule stále něco ve vzduchu větří. Snažíme se být co nejvíce potichu a nerušeně místo, kde je frekventovaná zvířecí oblast, opustit. Jak stoupáme výš a mám jistotu, že se vzdalujeme od rušnějšího kousku lesa, pouštím holky na volno, ale i přesto je mám stále pod kontrolou. Při výstupu se často otáčím zpět a kochám se dech beroucí přírodou.

Když dorazíme k rozhledně Klepáč, k mé smůle je uzavřená z důvodů probíhající rekonstrukce. Škoda, výhled z rozhledny by byl jistě luxusní. Chvíli se zde však zdržíme kvůli krátkému odpočinku na nedalekých kamenech, ze kterých je nádherný výhled na polskou stranu.

Bahenní lázně, kam se podíváš

Od rozhledny nám určuje směr červená (česká) a zelená (polská) stezka, které nás mají společně doprovázet až k rozcestí Sedlo Puchača. Povrch stezky je kvůli roztátému sněhu bahnitý. Po chvíli cesty si uvědomuji, že jsem nezvolila správnou obuv a modlím se, ať nahoře není kopa tajícího sněhu. Pro Kouli je samozřejmě tento terén jako stvořený. Využívá bahnité cesty ke své tradiční lázni a mně se konečně podaří pořídit důkaz o existenci „zlaté polomáčené“. Koule je na to patřičně hrdá.

Sněhová nadílka

Holky si cestu na vrchol přímo užívají. Díky liduprázdné stezce (doposud jsme nepotkaly ani živáčka) ťapkají na volno a očichávají snad všechny porosty na okraji pěšiny. Loca občas donese klacek s výzvou ke hře, kterou ihned odmítám, protože vím, že kdybych na ni přistoupila, už se jí nezbavím. Občas svolí ke hře Koule, která se s ní chvíli o klacek přetahuje. Stoupáme výš a má obava se skrze nevhodně zvolenou obuv naplňuje. Tající sníh se valí značenou cestou a po stranách na vykukuje sněhová peřina.

To už je Koule v sedmém nebi. S radostí strká hlavu do sněhu a poté skáče metr vysoko. Sníh totiž miluje ještě více než vodu. Pro radost ze sněhu strhává i Locu a obě společně dovádějí, až je musím v jejich vášni krotit z obavy, ať jim nějaká energie zůstane na cestu zpět. Vždyť nejsme ani v polovině naší výpravy.

Stoupáme k vrcholu

Na rozcestí Sedlo Puchača se červená se zelenou rozdělují, obě však vedou ke stejnojmennému nejvyššímu vrcholu pohoří Kralického Sněžníku. Nyní se musíme rozhodnout. Můžeme se vydat pohodlnější červenou trasou, nebo si zvolíme náročnější zelenou, která vede po hranici a hřebenu přes Hraniční skály a vrchol Malý Sněžník. I přes nedostatečnou výbavu do sněhových podmínek je pro mě volba jasná, vyhrává náročnější a divočejší zelený terén. Opět nás čeká stoupání. Cestou míjíme skalní útvary, které nám poskytnou nádherné výhledy po okolí.

Čím výše stoupáme, sněhu přibývá a stezka začíná být nepřehledná. Sníh mi sahá po kotníky, místy i výše. Boty už mám úplně promočené. Občas zahlédnu na stromě nebo kameni zelené značení, které mě ujistí, že míříme správným směrem. U Hraničních skal dávám přestávku a nejraději bych tu zůstala celý den. Toto nádherné místo mě úplně uchvátí. Vystoupáme na kameny, kde se na chvíli usadíme, a já se dobíjím energií z nedotčené přírody. Bohužel nás tlačí čas a začínají mi v promáčených botách mrznout nohy, tak pokračujeme po chvíli dále.

Zanedlouho míjíme vrchol Malý Sněžník a začínáme klesat. U dalšího rozcestníku jdeme dále po červené, která nás povede až k vrcholu. Ještě zdoláme pár strmější úseků a jsme tady. Před námi se rozprostírá vrchol Kralický Sněžník. Je zde pusto a prázdno, potkáváme pouze pár turistů a dva pejsky. Část vrcholu je zasypána kupou kamenů, která zde vznikla díky stavebním pracím polských sousedů za účelem stavby rozhledny. Kameny ani odpočívající stavební technika nám tento zážitek nenaruší. Inverze sice neustoupila a nerozkryla úplný výhled vpřed, ale nám to vůbec nevadí. Sestoupíme o něco níže k pramenu řeky Moravy, kde se osvěžíme. Kousek pod pramenem se tyčí socha slůněte, která ke Kralickému Sněžníku neodmyslitelně patří. Pořídíme si u slůněte foto památku a dál míříme po žluté naučné stezce, která nás dovede do kouzelného zeleného údolí. Tady už není po sněhu ani památky.

Liduprázdná obec Dolní Morava

Naučná stezka pro nás končí v obci Dolní Morava, kde se nachází stejnojmenný horský resort plný turistických atrakcí. Za zmínku stojí například vyhlášená Stezka v oblacích, ke které je možnost dopravit se lanovkou. Se psy je na stezku vstup zakázán, u vstupu jsou připraveny kotce pro jejich „odložení“. Dolní Morava je místo, které se za normálních okolností doslova hemží návštěvníky. Kvůli aktuální situaci, která místní atrakce, restaurace a ubytovací zařízení uzavřela, se stává resort místem duchů a my tak máme možnost nasát jeho liduprázdnou atmosféru.

/ fotografií

Přes ovečky k autu

Pak už se na rozcestníku vydáváme na poslední naši trasu po modré, která vede chatařskou oblastí pořád do kopce až k parkovišti. Pár metrů před parkovištěm nás modrá stezka směřuje přes uzavřenou pastvinu s ovcemi, které jsou od nás naštěstí dostatečně daleko. Holky už nemají energii na ovce reagovat, nikam se neženou a pomalu se vlečou na vodítku. Za vrátky ohrady již vidíme náš dopravní prostředek, který nás po 23 km v nohách pohodlně odveze domů. Na holkách je znát, že jim dnešní túra dala zabrat. Uvidíme, jak dlouho jim ta únava vydrží. Já ale můžu říct, že jsme objevily další místo, kam se budeme rády vracet.

K tématu

Tagy: pes hory cestování po Česku turistka Českem se psem
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Slovensko

Spolumajitele Penty Haščáka poslal soud do vazby. Viní ho i z praní špinavých peněz

Spolumajitele Penty Haščáka poslal soud do vazby. Viní ho i z praní špinavých peněz

Soud na Slovensku poslal v pátek večer do vazby spolumajitele finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého policie v úterý zadržela a obvinila z korupce a praní špinavých peněz. Novinářům to řekl prokurátor. Obhajoba podala proti rozhodnutí soudkyně Specializovaného trestního soudu stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude Haščák čekat ve vazbě.

Lidé si užívají rozvolněná opatření. Odborníci varují před přílišným optimismem
Další koronaviry kolují v přírodě, tvrdí čínská viroložka. Zásobárnou jsou netopýři
Blatný: Nechejme se otestovat, abychom udrželi otevřené obchody a společenský život
Pod autobusem na Jihlavsku se utrhla krajnice, vezl školáky. Tři těžce zranění
Hrozil bombami v nemocnicích, obchodech či poštách. Policisté ho dopadli v zahraničí
reklama
reklama
Nedočkaví štamgasti vyrazili na pivo už v šest ráno. O půl sedmé byla plná hospoda

Lidé

Domácí zpravodajství

Kampaň za miliony obnoví důvěru, tvrdí Havlíčkův úřad. Bábek: Stačí změnit komunikaci
Ve věznicích kvůli covidu chybí stovky dozorců. Budou za ně zaskakovat policisté
Stovky volných termínů, jednotky zájemců. Učitelé se na covid testy zdarma nehrnou
Další články
reklama
reklama