Česku hrozí pokuta za nedostatečné třídění obalů
Česku hrozí pokuta za nedostatečné třídění obalů, pokud nesplní evropské cíle na sběr PET láhví a plechovek. Jedním z možných řešení je zavedení zálohového systému, který se osvědčil v několika evropských státech, včetně Švédska. Tento systém by mohl výrazně zlepšit recyklaci a pomoci vyhnout se milionovým sankcím.
Už za dva roky bude muset Česko ze státní kasy vyčlenit miliardy korun, coby pokutu Evropské unii za to, že nedostatečně třídí nápojové PET láhve a plechovky. Nařizují to totiž předpisy Evropské unie. V letech 2026 a 2027 to mělo být 80 % obalů, v roce 2029 dokonce 90 %.
K TÉMATU: Zálohování PET lahví nápoje nezdraží, míní Hladík. Ekonomická motivace je nutná, pětina lidí netřídí
Cestou, jak dosáhnout evropských cílů, je podle cirkulárního ekonoma Vojtěcha Voseckého zálohový systém, který funguje v 16 evropských státech a v dalších se zavedení plánuje. „Není jiná možnost, než toho dosáhnout díky povinnému zálohování. Protože na světě neexistuje jediný jiný systém, který by takto vysokých čísel dosáhl na dobrovolné bázi,“ dodává Vosecký.
Samotný EKO-KOM, který má v současné době třídění odpadu v Česku na starosti, potvrdil, že nemáme šanci dosáhnout cílů ve sběru plechovek v požadovaném čase. A prý ani neexistuje strategie EKO-KOMu, jak toho dosáhnout.
V loňském roce se v Česku podařilo vytřídit 73 % plastových láhví a 26 % plechovek. Při třídění ovšem u plastu dochází podle expertů z oboru k velkým ztrátám a to téměř 30 %. Ve finále se zrecykluje necelá polovina vysbíraných PET láhví a čtvrtina plechovek. Zbytek končí ve spalovně, na skládkách, nebo volně pohozený v přírodě.
Zálohování pet lahví Zdroj: CNN Prima NEWS
Evropská směrnice o jednorázových plastech SUP nařizuje členským státům nejenom vysbírat 90 % PET láhví do roku 2029, ale také už od příštího roku využívat obsah recyklátu v nové láhvi. V roce 2025 to má být alespoň 25 %, v roce 2030 minimálně 30 %.
Navíc nové nařízení Evropské unie o obalovém odpadu PPWR, které minulý měsíc schválili europoslanci, nařizuje vysbírat již zmíněných 80 % PET láhví v roce 2026 a 2027. Pokud k tomu nedojde, budou muset jednotlivé členské státy platit pokuty.
Už nyní Česko odvádí do evropské kasy více než miliardu korun ročně v rámci daně za nerecyklaci plastů. Podle evropského auditu z roku 2021 byla míra nerecyklace v Česku 45 %.
Zálohování pet lahví Zdroj: CNN Prima NEWS
Jak by mohla podle odhadů vypadat efektivní recyklace PET láhví s pomocí zálohového systému?
Na jednoduchém příkladu si můžeme ukázat rozdíl mezi systémem třídění a zálohování.
- Zatímco u třídění se z deseti láhví uvedených na trh vrátí zhruba 7,5 láhví, u záloh je to 9 láhví.
- K recyklaci po zpracování v rámci systému třídění jdou 3,7 láhve. V rámci systému záloh o čtyři láhve více, tedy 7,7.
Zálohování pet lahví Zdroj: CNN Prima NEWS
Lídrem ve sběru nápojových obalů je Švédsko
Takzvané pantování zavedli už v roce 1984. Nejprve Švédové začali sbírat plechovky, o deset let později i plastové láhve. V loňském roce se v rámci zálohového systému PANTAMERA vrátilo 88,5 % sbíraných nápojových obalů. Cíl je ovšem podle tamního operátora zálohového systému 90 %. A to nejenom kvůli evropskému nařízení, ale také kvůli „celostátní snaze“, dodává Katarina Lundellová, manažerka komunikace a marketingu společnosti Returpack. „Když se zeptáte Švédů, jestli vrací PET láhve a plechovky, tak 97 % z nich vám řekne, že ano, ale ne za každé situace. Nejvíce se vrací obaly od nápojů, které vypijí doma.“
Tamní operátor se snaží nalákat k častějšímu zálohování různými způsoby. Třeba skrze populární švédské umělce. Párkrát už vytvořili hit, který plnil severská rádia. Nejnovější skladbou je Pantamaskineriet od švédské skupiny Hooja, která má na internetu za pouhý rok přes milion zhlédnutí.
Systém záloh si jinak chválí většina obyvatel této severské země. Použité obaly mohou vrátit na téměř osmnácti tisících míst. Nejčastěji v obchodech, či supermarketech, ale také třeba na čerpacích stanicích, nebo ve velkokapacitních automatech Pantamera express. V ulicích ani v přírodě se tak nepovalují láhve a plechovky.
Podobného problému se zbavili i u sousedů na Slovensku, připomněl cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký. „Na Slovensku se zálohy zavedly zhruba před dvěma lety a volně pohozené obaly z plechovek a PET láhví, které jsou zálohované, klesly o 95 %,“ pronesl.
Vrátit PETky i plechovky ve švédském supermarketu, je podle reportéra CNN Prima NEWS, který si to vyzkoušel na vlastní kůži, velmi jednoduché. „Stačí do zálohomatu vhazovat jednu flašku, či plechovku za druhou a poté si vybrat, jestli chceme peníze vyplatit, nebo darovat na charitu.“
Kdo ale nechce zdlouhavě vhazovat jednu láhev, či plechovku za druhou, má možnost přinést například plnou tašku a vysypat ji do již zmíněného velkokapacitního automatu Pantamera Express. Přístroj sám roztřídí plast od plechu a spočítá množství vrácených obalů. Využití obou možností popisují i sami Švédové.
„Je to velmi jednoduché; vytřídit to už doma a přijít sem a vrátit PET láhve. Tady to mám radši než v supermarketu, mám to blíž. Peníze, které dostanu zpátky, pak můžu uplatnit v jakémkoliv obchodě,“ chválí Patricia, která od velkokapacitního automatu bydlí jen pár kroků.
„Pantamera express je lepší, protože nemusím házet jednu flašku po druhé do automatu v supermarketu, takže vždycky chodím sem,“ doplňuje další oslovený Švéd. Kolik obalů a jak často je vrací do obchodu, říká jedna z místních, Elin: „My to skladujeme doma v tašce vedle koše. A do zálohomatu je chodíme vracet každý týden. Je to zhruba 70 PETek a plechovek.“
Švédský zálohový systém rozděluje výši záloh do dvou sazeb. Za plechovky a malé PET láhve to je 1 švédská koruna (2,2 Kč). Za velké PET láhve pak 2 švédské koruny, tedy 4,4 Kč.
Vysbíraný materiál zpracovávají „pouhé“ dvě desítky pracovníků
Jediný závod na třídění obalů, kam se sváží všechen vysbíraný materiál, a který vlastní formou neziskové organizace tamní nápojáři a prodejci, sídlí zhruba 200 kilometrů od Stockholmu v malebném městečku Norrköping.
Z 25 skladišť po celé zemi tam stlačené plechovky a plastové láhve vozí velké kamiony, které by měly být od příštího roku plně ekologické. Ročně totiž najezdí zhruba čtyři miliony kilometrů.
„Denně zpracujeme tři tisíce kubických metrů kovu, hliníku a plastu. Z kamionu putuje materiál na tři linky, dvě jsou pro PET láhve, jedna pro plechovky. Dokážeme tak vytřídit 99,9 % čistého čirého PETu,“ říká manažer závodu, Kjell Petersson.
Čistý vytříděný plast putuje nedaleko - do vedlejší firmy, kde se nadále zpracovává. Hliník jde naopak do zahraničí, kde z něj firmy opět tvoří plechovky.
Česko by se touto severskou zemí mohlo inspirovat. Kdy se systém záloh spustí i u nás, ale zatím není jisté. Ministerstvo životního prostředí počítá se začátkem roku 2026. Vláda dala záměru zelenou už letos v říjnu. Zákon ještě musí posoudit zákonodárci obou komor Parlamentu a nakonec získat podpis prezidenta. Dá se proto očekávat, že systém začne fungovat až o rok později, tedy v roce 2027. Systém totiž potřebuje zhruba 18 měsíců příprav na spuštění.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Česko pozastavilo vyřizování žádostí o azyl pro Syřany, oznámil Rakušan
