Průmysl (ilustrační foto) Zdroj: http://pixabay.com/
Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu.
Stav české ekonomiky a její vyhlídky jasně ukazuje postoj automobilového koncernu Volkswagen, který prozatím odložil rozhodnutí o dalších evropských místech pro výstavbu obří továrny na baterie do elektromobilů. Česká republika, která má o takzvanou gigafactory velký zájem, nabízela zónu v Líních u Plzně. „Toto rozhodnutí vyvolalo v Česku zklamání, ale odpovídá (celkovému) obrazu,“ napsal Die Welt o projektu, který česká vláda považovala za jeden ze svých hlavních.
ČTĚTET TAKÉ: Obchodníci slíbili, že promítnou nižší DPH do cen potravin. Přesto zdraží, prý kvůli energiím
„Po takřka dvou desetiletích dohánění už hospodářství mnoho let jen sotva roste a ekonomové varují, že bez zásadních změn ztratí kontakt s ostatními evropskými zeměmi,“ uvedl deník. „Ve skutečnosti je to nyní Česko, kdo je skutečně nemocným mužem Evropy,“ poznamenal. Termín nemocný muž Evropy byl dlouho spojován s Německem, které se v 90. letech dlouho ekonomicky vyrovnávalo se svým znovusjednocením. Toto spojení v posledních měsících některá média znovu využila, aby tak poukázala na to, že Německu se nyní ve srovnání s jinými státy ekonomicky nedaří.
Fialovo srovnávání nutell? Není to tak zlé, míní ekonom. Popsal trik zdejších obchodníků
Jelikož jsou Češi „závislí“ na slevových akcích, musí být běžná štítková cena v porovnání s okolními státy vyšší. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Petr Bartoň, čímž mimo jiné reagoval na výlet premiéra Petra Fialy (ODS) za srovnáním cen potravin do Německa. Expert také hovořil o tom, že za nižšími cenami v Polsku stojí i větší balení potravin. Vyrábět menší a nechávat stejnou cenu je podle Bartoně následek inflace. Jeho slova potvrdil i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Na předpandemickou úroveň se Česko podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos nedostane. Odborníci navíc i pro nadcházející rok předpovídají Česku slabý hospodářský růst. Die Welt vypočítává několik faktorů, které lze připsat na vrub slabého zotavení z pandemie, jako je mimo jiné nedostatečně energeticky efektivní výroba českých firem a také příliš brzké zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, což zadusilo ekonomiku.
„Česko ztratilo půdu pod nohama“
„To vše jsou ale jen přechodné faktory. Narážejí však na hospodářství, které už roky bojuje se slabým růstem. Neuspokojivý vývoj posledních let je ale nyní přivedl do centra pozornosti mnoha pozorovatelů,“ uvedl německý deník. Upozornil také, že podle Hospodářské komory ČR hrozí Česku past středních příjmů, kdy země uvázne mezi konkurencí chudších států s nižšími mzdami a vysoce technologicky vyspělými zeměmi typu Německa.
„Varování před růstovou pastí zní zatím jako drama, které se snaží získat pozornost. Čína, Brazílie nebo Albánie jsou ekonomikami se středními příjmy. Česko naopak hraje jinou ligu. V celosvětovém srovnání je vysoce rozvinutou a bohatou průmyslovou zemí s příjmem na hlavu dosahujícím 87 procent průměru EU,“ napsal Die Welt. Odborníci jako Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky jsou ale přesvědčeni, že varování je namístě, protože česká ekonomika je příliš drahá, aby konkurovala zemím s levnějšími mzdovými náklady, ale ještě není dostatečně technologicky vyvinutá, aby udržela krok třeba s Německem.
Žádných 33 miliard z windfall tax od bank stát nedostane. Stanjura přiznal, kolik to bude
Stát vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) jednotky miliard korun. České televizi (ČT) to v neděli večer potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom loni ministerstvo odhadovalo výnos za bankovní sektor 33 miliard korun.
Česku se tak zatím podle Die Welt nepodařilo přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. V důsledku toho růstový motor země ztrácí dech, což ukazuje vývoj po roce 2009. „Zatímco Německo ve zlatém desetiletí před pandemií dosahovalo rekordu za rekordem a Polsko rozšířilo svou hospodářskou sílu, Česko v ekonomickém dohánění ztratilo půdu pod nohama,“ uvedl deník s tím, že cíl vyrovnat se v blahobytu západní Evropě se Česku vzdaluje.
Deník poznamenal, že problémy České republiky jsou velmi podobné těm, kterým čelí i Německo. To podle ekonomů totiž k udržení prosperity bude potřebovat strukturální změny včetně ukončení podpory průmyslovým odvětvím, která nejsou v této zemi dlouhodobě životaschopná.
„Recepty jsou v Německu stejné jako v Česku. Více peněz do školství, do výzkumu a vývoje. Méně byrokracie. Investice do strojů, robotů a softwaru, který nahradí chybějící pracovní sílu,“ uvedl Die Welt. Dodal, že někteří ekonomové vidí i příležitosti, jako je přesun výroby z Číny.
