Pražské noclehárny, nabízející přespání lidem bez domova, mají stále volná místa. V případě potřeby by se v tomto mrazivém týdnu mohla pro noční využití otevřít i denní centra. Lidé toužící po noclehu v teple musí mimo běžná opatření letos projít i měřením teploty a posouzením zdravotního stavu.
Informaci potvrdil Martin Šimáček, ředitel Centra sociálních služeb Praha (CSSP), které je hlavním koordinátorem zimních služeb v hlavním městě. „Kapacity jsme dimenzovali tak, aby byly adekvátní pro potřeby lidí bez domova při mrazivém počasí. Celková kapacita je 529 lůžek,“ uvedl Šimáček. Dostatek míst k přespání určených pro bezdomovce je v Praze letos i podle Hany Šimkové z neziskové organizace Naděje, která provozuje v zimě noclehárnu na Smíchově a celoročně dvě noclehárny v Praze 2 a na Žižkově.
Na lodi Hermes, která je největší noclehárnou zřizovanou CSSP, v těchto dnech podle Šimáčka přespává asi 90 lidí bez domova. Kapacita lodi je přitom nyní dvojnásobná a po úpravách může být v lodi až 229 lůžek. Ke změnám dispozic však nyní CSSP neplánuje přistupovat, mimo jiné proto, že lůžka obsazená asi jen z 80 procent hlásí i noclehárna Michle s kapacitou 96 osob a noclehárna Smíchov. Ta má místa celkem pro 60 osob. Méně vytížené jsou i celoroční noclehárny Naděje, ovšem podle Šimkové se kvůli mrazům v brzké době očekává jejich vyšší naplnění.
Bezdomovci a koronavir – problém obřích rozměrů, který nemá snadné řešení
Jsou často velmi nemocní, obvykle nebývají moc disciplinovaní a téměř se nedají umístit do karantény. Pražští bezdomovci jsou asi nejohroženější skupinou – většina z nich má nalomené zdraví a koronavir pro ně může být smrtící. A není to tak, že vás tenhle problém nemusí zajímat. Musí.
Zatím v denním režimu fungují rovněž nízkoprahová centra v ulicích Tusarova, Pernerova, Novákových, Žitná a centrum U Bulhara v ulici Bolzanova. V případě využití k přespání by tam však lidé strávili noc na židli, nikoliv na lůžku. Ubytování lidem v nouzi poskytují také čtyři humanitární hostely. „Je v nich asi 200 osob a měly by v nich zůstat do konce června,“ uvedl Šimáček. Podmínkou pobytu v hostelech je spolupráce se sociálními pracovníky na zlepšování sociální situace.
Lidé toužící po noclehu v teple musí mimo běžná opatření letos projít i měřením teploty a posouzením zdravotního stavu. Důvodem je snaha zabránit šíření nákazy koronavirem. V případě potvrzené nákazy COVID-19 se nakažené osoby bez příznaků mohou vystonat v sociálním pobytovém zařízení na Vyšehradě, které je pro covid pozitivní osoby bez domova určené. Jeho kapacita je podle ředitele CSSP 60 osob. Z téhož důvodu se také snížila kapacita zařízení, jako jsou noclehárny a nízkoprahová denní centra, zapojených do systému humanitárních opatření. Například na lodi Hermes tak mohou být v jednom pokoji namísto šesti jen dva ubytovaní, prostory se rozdělily do sektorů a zrušila se společenská místnost. V tyto zimní měsíce je ale do pomoci zapojeno více zařízení než v minulosti a počet lůžek k dispozici tak stoupl, jak už dříve uvedla radní hlavního města Milena Johnová (Praha Sobě).
Hlavním koordinátorem zimních služeb je Centrum sociálních služeb Praha (CSSP), které spolupracuje s neziskovými organizacemi, jako jsou Naděje, Armáda spásy, komunitní centrum Jako doma či Arcidiecézní charita a Farní charita. Trvání nocleháren a provoz denních center v rozšířeném režimu, které jsou v provozu od prosince 2020, záleží podle radní Johnové na počasí. Letos by měly být v plném provozu předběžně do konce března.