Českou republiku trápí přeplněné věznice
Některé české věznice jsou přeplněné. Podle odborníků za to mohou dlouhé tresty a recidivisté, které soudy posílají za mříže kvůli banálním krádežím. Pomoci by mohla úprava zákonů i znovuzavedení elektronických náramků pro odsouzené.
Heřmanice, Teplice, Znojmo nebo Mírov. To jsou jen některé z českých věznic, které se potýkají s přeplněností. „Věznice především s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení opravdu mají problém s přeplněností, tam jsou naplněné kapacity tuším nejvíc,“ říká Simon Michailidis, generální ředitel Vězeňské služby.
Česká republika má třetí nejvyšší počet vězňů v Evropské unii. Se 180 vězni na 100 tisíc obyvatel je pak v Evropě na sedmém místě. První tři pozice zaujímají Rusko, Turecko a Gruzie.
Vedle dlouhých trestů stojí za přeplněností věznic i recidivisté, kteří si třeba jen za krádež housek nebo másla musí v Česku odsedět půlroční trest ve vězení. Náklady na jednoho vězně jsou přitom vysoké, asi 1 500 korun za den.
Ministerstvo plánuje rozšíření „náramků“
Ministerstvo spravedlnosti sestavuje speciální pracovní skupinu, která se bude přeplněností českých věznic zabývat. „Chceme se zaměřit na změnu nebo úpravu trestní politiky tak, aby tyto osoby za majetkovou trestnou činnost, která zásadním způsobem neohrožuje společnost, nebyli okamžitě odsuzovány k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“ vysvětluje ředitel odboru milostí a inspekce Miroslav Loula.
Je to okupace, říkali o Ukrajincích v Česku. Dvojici Čechů poslal soud nepravomocně za mříže
Kladenský soud středečním rozhodnutím uložil dvěma obžalovaným tresty vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tomáše Čermáka odsoudil k šesti měsícům odnětí svobody, Patrika Tušla k deseti měsícům. Rozsudek není pravomocný, obžalovaní i státní zástupce si nechali lhůtu na odvolání. Muži zůstávají ve vazbě.
Ve hře je tak i znovuzavedení elektronických náramků. „Po zrušení předchozího tendru se zahraniční firmou se v současné době připravuje přípravná dokumentace k tomu, aby se opětovně vyhlásilo výběrové řízení na zadavatele, který nám zajistí elektronický monitorovací systém,“ pokračuje Loula.
Náramek by sledoval, jestli je vězeň v daném čase doma nebo v práci. Malé krabičky na noze v minulosti nahrazovaly i vazbu a současně se používaly také při ochraně oběti, ke kterým se pachatel nesměl přiblížit.
„Funkční alternativní tresty z mého pohledu jsou opravdu to, co nám v naší společnosti velmi chybí. Velmi uvítáme období, kdy začnou fungovat takzvané náramky,” uzavírá Michailidis. Smlouvu s dodavatelem náramků vypověděla Probační a mediační služba loni v prosinci.
Ministerstvo musí navíc jednat rychle. Evropská legislativa totiž požaduje, aby se pro každého vězně zvětšil životní prostor ze 4 na 6 metrů čtverečních. Nařízení má být účinné od roku 2024.
