Českou krajní levici mobilizují nové cíle: Po Fénixu nastal útlum, zlom přinesla Ukrajina
Aktivit české krajně levicové scény přibývá, síly z dřívějších dob ale nedosahuje. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká politolog a expert na extremismus Miroslav Mareš. Mezi mobilizační témata levicového hnutí se podle něj řadí mimo jiné boj proti kapitalismu a fašismu, každoroční Pochod pro život či problematika Palestiny.
Krize české levice nebere konce a již druhé volební období za sebou ve Sněmovně nezasedá žádná levicová strana či hnutí. Jak je na tom ale tuzemská aktivistická, potažmo krajní levice? Mareš v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že je pro začátek důležité si ujasnit, co vlastně za krajní levici považujeme. „Je otázka, jestli tak můžeme označit třeba dnešní KSČM,“ podotkl.
ČTĚTE TAKÉ: Pogromy, vraždy a vlna násilí. Skinheadi terorizovali menšiny, nyní jsou opět na vzestupu
„Když tedy komunisty odsunu stranou, soudobá levice na tom moc dobře není. Ale i tak se jí v poslední době daří mobilizovat část mladé generace, což koneckonců ukázal letošní prvomájový pochod antifašistické akce v Praze, který co do počtu účastníků nebyl úplně malý. Ale tak velké pochody, jaké pamatujeme z devadesátých let, to nejsou,“ doplnil Mareš.
Za krajně levicové se tak podle něj dají považovat například různé autonomní či anarchistické organizace či spolky. Výrazným mobilizačním tématem takových uskupení je i v dnešní době zejména odpor proti kapitalismu a proti nerovnostem ve společnosti.
Gaza jako leitmotiv
Silnou roli však v mobilizaci krajně levicových skupin hraje také odpor proti fašismu. „Oni fašismus chápou velmi široce. Jde jednak o odpor proti těm opravdu tvrdým fašistům a nacistům, ale i proti, řekl bych, širšímu nastavení společnosti, které krajní levice označuje za fašismus,“ vysvětlil politolog.
Dalším z „leitmotivů“, kvůli kterým se podobně smýšlející organizace angažují ve veřejném dění, je dle Mareše téma Palestiny. Pásmo Gazy je terčem izraelských vojenských útoků, jejich poslední vlna následovala po útoku teroristů Hamásu ze 7. října 2023. Židovský stát svou ofenzivu obhajuje právem na sebeobranu, nezávislá komise OSN či izraelská lidskoprávní organizace Be-celem však počínání Izraele v Gaze shodně označily za genocidu.
Jak ale vlastně aktivity krajně levicových organizací vypadají? Jejich působení je úzce provázáno s částí hudební scény, mimo jiné například s politizujícím hardcorem či punkem, uvedl Mareš. „Ve větších městech se tato scéna schází třeba v různých klubech. To je pro ně typické, v tom se od krajní pravice liší,“ doplnil.
Čtěte také
Integrální součástí jakéhokoli společenského a politického aktivismu je samozřejmě také pořádání demonstrací. Levicová a krajně levicová scéna se dlouhodobě angažuje například během takzvaného Pochodu pro život, jenž se každoročně koná v Praze.
V posledních letech je akce pořádaná konzervativním Hnutím pro život (HPŽ), které dlouhodobě vystupuje například proti interrupcím či proti narovnání práv LGBTQ lidí, terčem odporu ze strany demonstrujících. Ti se snaží pochod během jeho cesty hlavním městem na protest proti politice HPŽ zablokovat.
Ozvěny nepokojů ze začátku tisíciletí
„V posledních letech je ten odpor proti Pochodu pro život na levici výrazným mobilizačním tématem. Sejde se tam i řada protestujících z krajní levice, protože to souvisí s jejich pojetím ženských práv. Zároveň se ale snaží vyprofilovat proti vyhraněnému katolickému proudu, který je z jejich pohledu už často fašismem,“ domnívá se Mareš.
Expert v rozhovoru také uvedl, že právě pochod protipotratového hnutí může být z pohledu krajní levice do určité míry vnímán jako snadný cíl. „Není to tak kontroverzní, jako kdyby šli do tvrdých střetů třeba s upadající neonacistickou scénou. Tyto organizace ale zároveň nejsou schopny výrazně vystoupit proti přítomnosti krajní pravice, třeba SPD, v parlamentu, tak si našly tento náhradní cíl v podobě konzervativních křesťanů, kteří protestují proti potratům,“ uvažuje Mareš.
I když si tak krajní levice dokázala najít nová témata a daří se jí oslovovat část mladé generace, síly, jakou měla v devadesátých letech a na přelomu milénia, dnes již nedosahuje. Mareš při té příležitosti připomněl antiglobalizační protesty, ke kterým došlo v Praze v září 2000 kvůli konání zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Čtěte také
„To byla globální akce, proti které sem přijelo protestovat velké množství aktivistů ze zahraničí – včetně militantů, kteří stáli za těmi nepokoji,“ vzpomínal expert. I přes zmiňovaný útlum lze však v porovnání s roky 2017 či 2018 určitý nárůst specifických aktivit krajní levice přeci jen pozorovat, doplnil.
Důležitým střípkem skládačky příběhu české krajně levicové scény je policejní operace Fénix. Během ní v dubnu 2015 policisté uskutečnili razii proti členům anarchistického hnutí kvůli údajné přípravě teroristického útoku na vlak s vojenským materiálem. Jak se později ukázalo, do značné míry šlo o provokaci ze strany policie a v roce 2017 soud všechny obžalované zprostil obvinění.
Nesváry ohledně Ukrajiny
Také v důsledku operace Fénix byla krajně levicová scéna v útlumu, na což se snažila reagovat vymezováním se vůči protimigračním tendencím, které v druhé polovině minulé dekády sílily po celé Evropě. „Za pandemie covidu-19 už ale tyto organizace silné téma neměly,“ konstatoval politolog.
Další zlom pak přinesla válka na Ukrajině. V pohledu na ruskou invazi zahájenou v únoru 2022 se totiž krajně levicová scéna začala rozcházet. „Jsou tam pacifisté, kteří odmítají jakoukoli bojovou angažovanost a jsou proti oběma stranám. Část anarchistické scény ale začala podporovat Ukrajinu. A zároveň existují i takové organizace, které fakticky podporují Vladimira Putina,“ upozornil Mareš.
Čtěte také
Může tak krajní levice v dnešní době v Česku představovat ohrožení? Podle Mareše se přímé akce, které má na svědomí tato scéna, v minulosti v ČR soustředily výhradně na majetek, nikoli na lidi.
V této souvislosti stojí za zmínku nedávný případ žhářského útoku na halu zbrojařské společnosti LPP Holding v Pardubicích. K požáru se přihlásila skupina The Earthquake Faction, která se popisuje jako propalestinská. Důvodem útoku měla být údajná spolupráce LPP s izraelskou zbrojovkou Elbit Systems. Obě společnosti spolupráci v minulosti skutečně zvažovaly, podle mluvčí LPP k ní však nakonec nedošlo. Incident je i nadále předmětem vyšetřování.
Podle Mareše se tak ukazuje, že i krajní levice je schopna vygenerovat akceschopné struktury, jež budou připravené k militantní akci. „Naštěstí jsou zatím orientované pouze proti majetku. To ale neznamená, že by nějaký kolektiv v budoucnu nemohl přejít i k násilnějším akcím,“ upozornil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dusno kvůli důchodům. Plány vlády neufinancujeme, tvrdí průmyslníci. Pohádky, hřmí odboráři
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
