reklama

Českým Vietnamcům začal nový rok, ale neslaví. Nechtějí skončit s covidem v nemocnici

Asijský rok buvola začal pro české Vietnamce ve čtvrtek 11. února v šest hodin večer, letos však novoroční svátky skoro neslaví. „V době koronaviru to ani nejde. Nechceme dopadnout jako Češi po Vánocích a zaplnit nemocnice,“ vysvětluje majitelka restaurace Saigon na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě. Ve Vietnamu přitom nemoci COVID-19 zatím podlehlo jen 35 lidí, což je přičítáno přísnému dodržování epidemiologických opatření. A podobně zodpovědní jsou i Vietnamci žijící v Česku.

reklama

V České republice žijí majitelé restaurace dvanáct let, letos to však bylo poprvé, co pompézně neoslavili příchod nového lunárního roku. „Je tu koronavirus, nemůžeme přece jen tak slavit,“ říká paní Hana z podniku Saigon. Štamgasti, kteří sem v lepších časech chodívají i na řízné pivo z Humpolce, totiž ženě jinak neřeknou. „To máte jedno, jak se jmenuji doopravdy, tady na mě všichni volají Hanko,“ směje se Vietnamka.

Je čtvrtek 11. února, krátce po čtvrté dopoledne. „Normálně už bychom se blížili k silvestrovské půlnoci, která přijde v šest hodin večer. To kvůli šestihodinovému časovému posunu oproti Vietnamu,“ vysvětluje paní Hanka. „Žádný Silvestr letos stejně nebude,“ dodá přísně její manžel. A pouze jejich syn, který je žákem prvního stupně základní školy, se tváří trochu zklamaně. Nedočká se novoročních jídel, kanonád rachejtlí, kamarádů z vietnamské komunity, ani hlučné noční zábavy dospělých.

Namísto slavnostní novoroční tabule si rodina dneska dopřává k večeři jen něco z jídelníčku, z něhož si mohou vybírat i čeští zákazníci u výdejního okénka. Jiné roky mají na „silvestra“ zavřeno, kvůli covidu se ale největší vietnamský svátek roku proměnili ve všední den a jídla u okénka se budou vydávat do devíti večer. „Co se dá dělat, musíme to vydržet. Nechceme přece, aby se po oslavách šířil koronavirus podobně jako po českých Vánocích,“ říká rozhodným hlasem hlava rodiny. Benevolentní postoj Čechů k infekci považuje za tragický. A má k tomu i pádné důvody.

35 obětí na 100 milionů Vietnamců

Téměř stomilionový Vietnam (95,54 milionu obyvatel) zatím ohlásil jen 35 úmrtí v souvislosti s nemocí COVID-19, infekci přitom prodělalo pouhých 2091 lidí. Desetimilionové Česko už pohřbilo přes 17 700 obětí covidu a nemoc prodělalo víc než milion obyvatel. „Neznáme ale v České republice žádné Vietnamce, kteří by se nakazili. Bez roušky neuděláme ani krok,“ dušují se majitelé porubské restaurace, kteří letos rezignovali na takzvaný čínský lunární kalendář.

Východoasijský tradiční kalendář je odvozen od pohybu Měsíce a patří mezi nejstarší datovací systémy. První zmínka pochází z roku 2637 před naším letopočtem a dodnes se používá v Číně, Japonsku, Vietnamu či Koreji. Rok 2021 je podle čínského kalendáře rokem 4719, v běžném životě se ale používá evropský gregoriánský kalendář. Čínský Nový rok je pohyblivým svátkem, začíná v lednu či v únoru, letos o půlnoci z 11 na 12. února. Každému roku je přitom přiřazeno jméno zvířete z čínského zvěrokruhu, periodicky se opakují: Krysa, Buvol, Tygr, Zajíc, Drak, Had, Kůň, Ovce, Opice, Kohout, Pes a Vepř. Minulý rok tedy patřil vychytralé kryse, letošní buvol je symbolem činorodosti.

Porubská modlitba k buvolovi

„Snad mi buvol zlepší obchody,“ přeje si Nguyen Thi Xuan, další vietnamský obchodník působící na Hlavní třídě v Porubě. Vlastě se k buvolovi skoro modlí. Do roku 1989 se Hlavní třida jmenovala Leninova a socha revolucionáře Vladimíra Iljiče stála jen kousek od jeho dnešního krámku. Nguyen žije z minimálního rabatu, denně obchůdek navštíví maximálně třicet nakupujících. Jeden muž středního věku si zrovna přišel pro doutník, to je celý kšeft, rabat tvoří pár drobných. Ani Nguyenova rodina letos Nový rok neslaví. „Ani nechceme, dodržujeme všechna bezpečnostní doporučení. Rodiny ani přátelé se přece nemají scházet, tak se nescházíme,“ má jasno. A navíc obavy ze špitálu.

Nguyen je nejčastější příjmení v komunitě, nosí ho skoro čtyřicet procent českých Vietnamců. Jeho původ souvisí s dávnými císařskými dynastiemi, šestapadesátiletý živnostník Nguyen Thi Xuan je ale dítětem studené války. „Válka byla špatná. Stalo se, nic už na tom nezměníme,“ říká. Narodil se v jihovietnamském Saigonu v roce 1964, zrovna ten rok se Spojené státy americké přidaly na stranu Jižního Vietnamu, který čelil bojůvkám komunistického Vietkongu podporovaného Severním Vietnamem. Následné jedenáct let trvající krvavé boje byly především konfrontací Východu se Západem, přičemž vítězem se stali vietnamští komunisté.

Komunistické strana také vyslala dvacetiletého mladíka Nguyena na zkušenou do spřáteleného socialistického Československa. „Poslali mě na Novou huť Klementa Gottwalda v Ostravě,“ vzpomíná vietnamský živnostník. Z dělníka se časem vypracoval na majitele stánku, nyní si pronajímá kamenný obchod a přes ulici vidí k protějším kšeftům, které vlastní kamarádi prodávající výhradně textil a obuv. „Musí mít zavřeno, ale stát za ně platí polovinu nájmu a ještě dostávají 500 korun na den,“ naznačuje Nguyen, že se teď mají lépe než on. Za malý krámek totiž platí vysoké nájemné, některé měsíce ani tolik nevydělá.

Nguyen Thi Xuan sice příchod roku buvola neoslaví rachejtlemi a sešlostí přátel, s manželkou však připravili několik novoročních pochoutek. „Udělali jsme tři koláče bánh chung,“ vypráví. Rýžové koláče, bez nichž si nedokáže příchod nového roku představit žádný Vietnamec. „Lepkavá rýže, pak vrstva sóji, někdo dává fazole, a uprostřed kousky vepřového masa z kolene,“ vysvětluje prodavač. Vše se zabalí do listů lá dong (druh maranty) nebo banánovníku a vaří dvanáct hodin.

„Oslavy tady v Čechách se stejně nedají srovnat s tím, co se děje doma ve Vietnamu,“ porovnává Nguyen. Vietnamský Nový rok, zvaný Tét (Tet Nguyen Đán), se slaví vkuse nejméně tři, často ale až patnáct dnů. V Česku se přitom komunita veselí jediný večer. „Před domácí oltář dáváme na Nový rok dary pro naše předky,“ vypráví Nguyen. Svatostánek se sochou Buddhy se obloží květinami a asijským ovocem, a také pokrmy určené zesnulým členům rodiny.

Generace padesátníků a starších je zvyklá bez odmluv dodržovat pokyny státní moci, tedy i vlády Andreje Babiše. Generace takzvaných banánových dětí, jak se říká Vietnamcům, kteří absolvovali školní docházku v českých školách a pro něž je čeština druhým rodným jazykem (někdy už i prvním), to vidí jinak. Jedna z večerek na Hlavní třídě, kterou provozují právě banánové děti, měla ve čtvrtek zavřeno již brzy odpoledne. A rodina se prý chystala na docela velkou novoroční oslavu, jak kriticky poznamenali starší členové komunity.

Vietnamské Vánoce, i s bankovkami

O oslavách vyprávějí Vietnamci podobně jako Češi o Vánocích, je to svátek rodinné soudržnosti a lásky. S tím souvisí i finanční pomoc od nejbližších. „Peníze dáváme především dětem, předávají se v červených obálkách.“ A nejsou to od rodičů žádné symbolické bankovky, rozdává se z kapitálu nashromážděného během celoroční dřiny. Pokud tedy zrovna nepřijde pandemie, která výdělky radikálně sníží.

O půlnoci na Nový rok (v šest večer našeho času) se dodržují různé zvyklosti. „Přesně s příchodem Nového roku se u nás zachovává obřad, že někdo z rodiny musí překročit práh domu,“ vypráví osmadvacetiletý podnikatel Minh Le, který si v centru Ostravy otevřel bistro Little Vietnam, v němž vaří podle receptů maminky pouliční hanojskou kuchyni. „Kdo první přejde práh, se vybírá podle horoskopů souvisejících s vietnamským zvěrokruhem. Bývá to ten, komu je prorokována větší míra štěstí,“ popisuje zvyklost.

Největší dárek? Ústup pandemie

Oltář i celý dům se zdobí květinami. „Pár týdnů před svátky chodíme do parků pro zlatý déšť. Když na Nový rok rozkvete ve vázách, znamená to štěstí,“ popisuje majitel hospůdky Little Vietnam další tradici. Ve Vietnamu právě začíná jaro a byty zkrášlují hlavně rozkvetlé meruňkové větve. A na stole voní o tato polévka: „Novoroční polévka bún măng kho, vepřový vývar se sušeným bambusem, s kolenem a rýžovými nudlemi. Nejlépe i s vepřovými nožičkami, tak ji dělá moje maminka.“

Největší novoroční přání vietnamské komunity v České republice ale souvisí s pandemií. Buvol snad opět uvolní cestu mezi Prahou a Hanojí a znova umožní pravidelný kontakt s domovem v jihovýchodní Asii. Paní Hanka z porubské restaurace Saigon loni v létě plánovala, že svítek Nového roku by mohla oslavit ve Vietnamu. „Jenže letadla nelétají, a navíc bych v Hanoji musela do čtrnáctidenní karantény, a ještě bych ohrozila příbuzné. Snad to všechno přejde a korony se zbavíme,“ věří. Čechy přitom prosí, aby se o to více přičinili.

Tagy:

Hlavní zprávy

Výzkum WHO o původu koronaviru byl zbrklý. Dokument CNN hledá zdroj pandemie
CNN

Výzkum WHO o původu koronaviru byl zbrklý. Dokument CNN hledá zdroj pandemie

Lidstvo přežilo už téměř dva roky koronavirové pandemie a vědci se stále nedokážou shodnout, odkud se virus vzal. Řada expertů nepovažuje výzkum Světové zdravotnické organizace ve Wu-chanu za kvalitní, a důležitá data tak stále chybí. V novém dokumentu CNN se experti celého světa snaží znovu najít to nejdůležitější – pravdu.

Podzim covidu prospívá. Věřím ve Vánoce bez lockdownu, říká Dušek a varuje před chřipkou
Koronavirus

Podzim covidu prospívá. Věřím ve Vánoce bez lockdownu, říká Dušek a varuje před chřipkou

Ačkoliv se vývoj epidemie zatím řídí spíše optimistickým scénářem, čísla nakažených se nyní mohou výrazněji zvyšovat. Řekl to v pořadu Nový den ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Může za to přicházející podzim a sním spojený četnější výskyt respiračních onemocnění, například chřipky. Proto ve vysílání CNN Prima NEWS apeloval na očkování, a to jak proti covidu, tak proti zmíněné chřipce.

Romské oslavy: Otřesný hluk a žádné roušky. Je to horor, stěžují si obyvatelé Prešova
Slovensko

Romské oslavy: Otřesný hluk a žádné roušky. Je to horor, stěžují si obyvatelé Prešova

Coviv necovid, v Prešově to podle obyvatelů žije. V tamním podniku se konají takzvané bašavely – romské oslavy. Kromě hluku, na který si sousedé stěžují, je trápí ještě zásadnější věc. Účastníci party nedodržují žádná protikoronavirová opatření. O rouškách ani rozestupech nemůže být ani řeč, a to přesto, že na Slovensku nakažených každým dnem přibývá.

Kdo financuje nezávislou žurnalistiku? Nadační fond rozděluje miliony, dárce ale tají

Nadační fond nezávislé žurnalistiky rozdělil v loňském roce na různé mediální projekty přes sedm milionů korun. V tom letošním se částka blíží osmi milionům. Největší grant získala společnost FORUM 24, jejímž majitelem je známý novinář Pavel Šafr. Odkud Nadační fond získává peníze a jak je rozděluje, se však nedozvíme. „Je to zbytečné oslabení autority této instituce a její práce,“ myslí si politolog Jan Kubáček.

Politická debata s Hamáčkem, Vondráčkem, Ondráčkem i Okamurou. Jak chtějí řešit migraci?

CNN Prima NEWS ve středu od 20:15 odvysílá další ze série předvolebních debat Speciál 360°: Hlas lidu. Před publikem se v sále střetne čtveřice zástupců politických subjektů kandidujících ve sněmovních volbách. Ve dvouhodinové debatě budou tentokrát diskutovány zejména otázky bezpečnosti a migrace. Do předvolebního pořadu byli pozváni politici z řad ANO, SPD, KSČM a ČSSD.

Babiš, Fiala i Rakušan. Političtí lídři se utkají ve velké superdebatě Česko hledá premiéra

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se na CNN Prima NEWS uskuteční velká superdebata s lídry nejsilnějších český stran či koalic. Nebudou tak chybět premiér Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu) nebo Vít Rakušan (koalice Piráti a Starostové). Sledujte v neděli 26. září od 20:00 první díl speciálního vysílání s názvem Česko hledá premiéra.

reklama

Domácí zpravodajství

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama