Studie australského Lowy institutu ukázala, že na zvládání pandemie nemá zásadní vliv režim v zemi ani vyspělost ekonomiky, jak se předpokládalo. Důležitým faktorem by podle zjištění týmu naopak měla být důvěra ve vládu a autority a velikost populace.
Na základě deseti kritérií označila výzkumná skupina za „vítěze“ pandemie Nový Zéland, který následuje Vietnam. Naopak nejhůře se podle ní s krizí doposud popasovala Brazílie, která momentálně bojuje s akutním nedostatkem kyslíku pro nemocné. Australský think tank zkoumal celkem 98 zemí světa a metodologie je blíže popsána na jeho webových stránkách.
Špatně si vedou také Spojené státy, které se umístily až na 94. místě. Podle studie je americký kontinent jako takový oblastí, která v pandemii dopadla nejhůře. Dobře si ale nevedla ani Evropa. Naopak nejlépe Lowy institut hodnotí asijský Pacifik. Země jako Tchaj-wan, Thajsko nebo Srí Lanka se umístily na předních příčkách.
Totality mají výhodu jen ze začátku
Obecně z výzkumu vyplývá, že klíčem k úspěchu ve zvládání pandemie není autoritářský režim, jak se předpokládalo s poukazem na Čínu. Z dlouhodobého hlediska se zdá, že mezi demokracií a totalitou není v tomto ohledu příliš velký rozdíl, nicméně demokracie jsou přece jen o něco úspěšnější. Naopak nejhůře si vedou různé hybridní režimy.
Autoritářské režimy měly podle odborníků výhodu na začátku krize, byly úspěšné v okamžitém zavedení lockdownů a restrikcí. Je pro ně však složitější je udržet dlouhodobě s tím, jak klesá i důvěra obyvatel. Oproti tomu demokracie, které byly zezačátku nejhorší ze zmíněných tří skupin, své přístupy v průběhu pandemie napravily. Studie však upozorňuje, že se to netýká všech demokratických zřízení a že záleží na konkrétních politických podmínkách i celospolečenské shodě.
Fukuyama: Komplikací je krize důvěry
Za největší proměnnou však Lowy institut považuje velikost dané populace. Prokazatelně se prý ukázalo, že státy s méně než 10 miliony obyvatel zvládají šíření koronavirové nákazy lépe než velké a středně velké země. Podle výzkumníků mají méně lidnaté státy menší problémy s uzavřením hranic i s dosažením konsenzu na dodržování opatření mezi obyvateli.
Oproti tomu země s více než sto miliony obyvatel mají obtížný úkol, kdy se snaží zpomalit šíření viru na větším území bez pevně uzavřených hranic. Tyto státy navíc mívají velká města s více než 10 miliony obyvatel, jako je Nové Dillí, New York nebo Tokio. V těchto metropolích má virus tendenci masivně se šířit, varují odborníci.
Mezi středně velkými státy s 10 až 100 miliony obyvatel, k nimž lze hraničně řadit i Českou republiku, byly podle zjištění výzkumníků největší rozdíly ve zvládání pandemie. Vlády těchto států netěžily z výhod malých útvarů, ale ani je nesužovaly problémy velkých zemí, proto je zde nejvíce prostoru pro individuální kroky. Česká republika však do výzkumu zařazena nebyla. Do vzorku bylo vybráno Slovensko, které se umístilo na 22. místě z 98. Svou velikostí již patří mezi malé státy.
Studie také uvádí, že velkou roli může hrát důvěra občanů jednotlivých zemí ve vládu, instituce a jiné autority, jak uvedl známý americký filozof Francis Fukuyama. Koronavirová krize je podle jeho slov „krizí důvěry“. Fukuyama ji dává také do souvislosti s polarizací společností a poukazuje na státy, kde část populace lídrovi bezmezně věří a část tomu samému člověku nevěří vůbec nic. To podle něj velmi komplikuje zvládání současné krize.
