V Paříži se v rámci konání olympijských her vytvořil speciální pruh. Bez patřičné akreditace hrozí za jízdu v tomto pruhu vysoká pokuta. Zdroj: Pařížská radnice
Od konce července jsou olympijské hry v Paříži v plném proudu a do francouzského hlavního města proudí davy nadšených fanoušků z různých zemí. Počítá se, že v součtu i s nadcházející paralympiádou dorazí na 16 milionů návštěvníků. Z tohoto důvodu například české ministerstvo zahraničí nedoporučuje v době konání her do centra autem vůbec jezdit. Pokud se do Paříže přece jen chystáte po vlastní ose, měli byste si dát pozor hned na několik věcí.
Až se dostanete za Rozvadov a profrčíte německými dálnicemi s pár uzavírkami, budete v podstatě za polovinou cesty do cílové destinace. Zatímco u našich západních sousedů se za rychlostní komunikace neplatí, ve Francii si už budete muset připravit pár desítek eur. Poplatky se vybírají na jednotlivých mýtných bránách. Poznáte je podle cedulí s nápisem „péage“ a platit na nich můžete kartou nebo hotově. Automaty berou i bankovky, nicméně maximálně do výše 20 eur. Na cestu do Paříže si vystačíte se zhruba třiceti eury.
K TÉMATU: V části Starého Města začne opět platit noční zákaz vjezdu. Pražský magistrát to může zrušit
Je dobré si připomenout, jaká platí pravidla při jízdě po francouzských dálnicích. Maximální povolená rychlost je zde 130 km/h, ovšem do chvíle, než začne pršet. To budete muset trochu uvolnit nohu z plynu a ručičku tachometru držet na čísle 110, což je mimochodem i limit na silnicích pro motorová vozidla. Když se dostanete na okresky, bude pro vás platit maximální rychlost 80 km/h, ve městě pak padesátka.
Předepsané limity se vyplatí dodržovat. Francouzi jsou v tomto ohledu nekompromisní a trestají i drobnější přestupky. Velmi snadno vám tak může přijít fotka, za kterou si budou účtovat nejméně 68 eur, nicméně cena se může vyšplhat až na 3 750 eur. Radarů je totiž po Francii požehnaně. Upozorňují na ně sice cedule, ale někdy je až komické, jak dlouhý úsek možného výskytu je na nich uveden. Zatím vede délka 43 kilometrů.
Radarů je na francouzských silnicích opravdu dost. V bezpečí nejsou ani motorky
Ceny jako u nás
Pokuty hrozí samozřejmě i za telefonování nebo například za řízení pod vlivem alkoholu s více než půl promile v krvi a v podstatě i za jezení při jízdě. Ačkoli to není přímo zakotveno v tamním zákoně o silničním provozu, řidič by mohl být pokutován, jelikož není „ve stavu a pozici, aby mohl pohodlně a bez prodlení provádět všechny manévry, které mu přísluší“. V takovém případě by záleželo na přístupu zasahujícího policisty. Každopádně ušetřit si zbytečné starosti můžete zastavením na jakémkoli odpočívadle, jichž je na cestě do Paříže nespočet a jsou opatřeny bezplatnými toaletami.
Podobně je tomu s čerpacími stanicemi, i když jsou mezi nimi rozhodně větší rozestupy než v Česku. Relativně lacině lze natankovat u obchodního řetězce E.Leclerc, jenž se v blízkosti dálnice A4 nachází v Metách a Remeši. Ceny tam ještě nedávno byly v přepočtu na koruny srovnatelné, ne-li nižší než okolo našich rychlostních komunikací.
Pumpy samozřejmě fungují i v noci, ovšem přecházejí do „samoobslužného“ režimu. Pro čerpání pohonných hmot je tak nutné nejprve vložit platební kartu do automatu, kde dojde k blokaci částky (obvykle je to 125 eur), až pak je možné plnit nádrž požadovaným palivem. Zatím se nám nestalo, že by naše karta nefungovala, pouze jednou obrazovka zčernala a my museli na jiný stojan. Praktické je, že po jejím vložení se často systém přepne do českého jazyka.
Francouzská mýtná brána - péage Zdroj: Google Maps
Jen s povolenkou
Pro vjezd do centra Paříže je potřeba mít zařízenou takzvanou emisní známku. Ta opravňuje řidiče ke vjezdu do ekologických zón, které jsou označeny patřičnou značkou, a zároveň podle číselného označení na nálepce i ke vstupu do města při zhoršené smogové situaci. Na pařížském okruhu nicméně není emisní známka nutná.
Stojí v přepočtu zhruba 80 korun a po vyplnění formuláře včetně přiložení kopií dokladů ji pošlou za cenu poštovní známky na uvedenou adresu. Nutné je ovšem splňovat minimálně emisní normy Euro 2. Celkem je šest druhů těchto povolenek, čím méně „ekologický“ vůz je, tím získá vyšší číslo. Zřídit si ji můžete přímo na stránkách ministerstva ekologické transformace a územní soudružnosti. Je to jednoduché a zároveň to vyjde mnohem levněji než přes některé české zprostředkovatele. Odkaz naleznete zde.
Provoz ve francouzském hlavním městě je velmi hustý, a to i bez právě probíhajících olympijských her. Nejméně vozidel na silnici v něm potkáte samozřejmě v noci, ale poměrně dobře jím lze projet i v poledne. Připravte se ovšem na nějaké ty zácpy. Pozor si dejte na vnitřním okruhu. Jsou zde dopravní značky označující křižovatku, což znamená, že musíte dát přednost připojujícím se vozidlům zprava.
Navíc si nově můžete v Paříži všimnout cedulí s nápisem Paris 2024 a speciálně vyhrazeného „olympijského“ pruhu se stejným označením. Ten má usnadnit průjezd akreditovaným osobám. Ostatním účastníkům, kteří ho využijí neoprávněně, hrozí pokuta ve výši 135 eur. Na víceproudých silnicích se obvykle nachází úplně vlevo a konec jeho platnosti je opatřen značkou.
Kvůli velkému množství návštěvníků je lepší s vozem do centra vůbec nezajíždět a najít spíše nějaké vícepodlažní parkoviště v blízkém okolí. Pokud ovšem nejste ubytováni v hotelu s vyhrazenými parkovacími místy. U něho je dobré si pouze ověřit, zda se nenachází v zabezpečených perimetrech olympiády. V takovém případě je potřeba zřídit si digitální průkaz (Pass Jeux), abyste se mohli dostat skrze kontrolu. Získat ho můžete zde.
Nová dopravní značení v rámci probíhajících olympijských her Zdroj: Pařížská radnice
Omezení veřejné dopravy
Méně náročné a hlavně rychlejší je do Paříže letět. Nejčastěji aerolinky využívají mezinárodní letiště Charlese de Gaulla (CDG) nebo Orly (ORY), nicméně nízkonákladové spoje přistávají na letišti Beauvais-Tillé, které je od hlavního města vzdálené hodinu cesty. Do Paříže se z něj lze dopravit pouze autobusem a případně pak přesednout na vlak. V případě jiných pařížských letišť je přímo v budově zastávka metra, vlaku či příměstského železničního spoje (RER).
Stejně jako u nás si je třeba pro využití veřejné dopravy koupit jízdenku. Momentálně jsou jízdenky kvůli olympijským hrám výrazně dražší a je tak na zvážení, zda se spíše nevyplatí zařídit si předem kartu Navigo Liberté, kam si lze nahrát dlouhodobější kupóny. Navíc odpadnou starosti s papírovými lístky. Jsou totiž opatřeny magnetickým proužkem, který se často znehodnotí při kontaktu s elektromagnetickým zařízením, například s mobilem. Poškodit se může také vlhkem či ohnutím. Vyměnit ho pak lze v pokladně nebo v infostánku.
Hromadnou městskou dopravu zahrnují vlaky, tramvaje, autobusy i metro s celkem čtrnácti linkami. V době olympiády jsou některé zastávky zrušené, přičemž nejvíce zasažené jsou dráhy podzemky pět až 14. Veškeré informace o dopravě včetně jízdních řádů a cen si můžete prohlédnout zde.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: OBRAZEM – Netradiční zahájení olympiády v Paříži. Po Seině připlulo 160 lodí se sportovci
