Čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Zdroj: ČTK
Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř 400 nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační depozit známý ze starého Egypta a čeští egyptologové jeho dalším výzkumem stráví několik let. Tým Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK, který objev učinil loni na jaře, o tom nyní informoval na webu fakulty.
V lokalitě Abúsír působí čeští egyptologové od přelomu 50. a 60. let minulého století a stáli za významnými nálezy. Zmíněné nádoby našli v západní části archeologické koncese v Abúsíru, v blízkosti pyramid takzvaných slunečních králů Staré říše.
Zatím největší objevený mumifikační depozit v Egyptě byl uložený v jediné šachtě s rozměry přibližně 5 × 5 × 15 metrů. Uvnitř šachty bylo ve 14 vrstvách nad sebou pečlivě uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic připomínajících amfory. V nich byly uchovány menší nádoby, předměty a suroviny využité při mumifikaci majitele hrobky, k níž depozit patřil.
Čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Zdroj: ČTK
Čeští egyptologové objevili v Abúsíru téměř 400 nádob. V nich se našly zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Zdroj: ČTK
Majitelem hrobky musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby. Zdroj: ČTK
Čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Zdroj: ČTK
Čeští egyptologové objevili v Abúsíru téměř 400 nádob. V nich se našly zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Zdroj: ČTK
Majitelem hrobky musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby. Zdroj: ČTK
Vrchní vrstva netypicky obsahovala kromě několika zásobnic také čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Podle hieroglyfických textů na nich zapsaných, která jsou magickými zaříkáváními, byl majitelem tohoto mumifikačního depozitu jistý Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut.
„Přestože známe řadu významných hodnostářů nesoucích jméno Wahibre-meri-Neit z této doby, žádného zatím není možné identifikovat s majitelem objevených kanop. Podle velikosti tohoto mumifikačního depozitu, a především podle rozměrů k němu přiléhající hrobky, můžeme usuzovat na to, že majitelem hrobky – a tedy i objeveného depozitu – musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby, podobně jako jeho nejbližší sousedé na pohřebišti: slavný admirál Vedžahorresnet a generál Menechibneko,“ uvedl k objevu Ladislav Bareš, odborník na historii a kulturu Egypta v prvním tisíciletí před naším letopočtem.
Čeští egyptologové plánují letos navázat na archeologický výzkum odkrytím pohřební komory umístěné na dně velké centrální šachty. Mezitím budou pokračovat v analýzách nádob objevených v mumifikačním depozitu.
Šachtové pohřebiště v Abúsíru je unikátní z několika důvodů. Hrobky jsou obrovské, hluboké kolem 20 metrů, pohřebiště se datuje do pozdní doby staroegyptských dějin a fungovalo pouze asi 50 let. Čeští egyptologové zde již kromě zmíněných hrobek odkryli v roce 1998 hrobku kněze Iufy. Představoval světovou senzaci, protože na dně knězovy hrobky čeští vědci objevili nevykradenou pohřební komoru. Výběr z předmětů z této hrobky byl nedávno představen na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu, která představovala úspěchy české egyptologie.
