Jako hledat jehlu v kupce sena – i k tomu by se dal přirovnat výzkum českých vědců na přítomnost koronaviru v odpadních vodách. Podle posledních výsledků však znalci dokáží z deseti tisíc kubíků (asi čtyř podolských bazénů) odpadních vod odhalit i jediného nakaženého koronavirem. Do budoucnosti by tak měli být vědci schopni ze splašků varovat před další vlnou infekce koronaviru.
„Zachytili jsme i jednotky pozitivně infikovaných pacientů ve velkém objemu odpadních vod. Víme tedy, že metoda, kterou používáme, je citlivá,“ vysvětluje Hana Mlejnková, pracovnice Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM).
Koronavirus vědci potvrdili v 15 procentech případů
Vědci nejdříve odhalili koronavirus v odpadních vodách, následně své výsledky porovnali s počtem nakažených, kteří v dané oblasti žijí. Když dali data k sobě, zjistili, že i z několika pozitivních lidí v jenom místě dokáží rozpoznat koronavirus v odpadních vodách.
„Nejmenší množství, které jsme nalezli, bylo u počtu jedné až tří infikovaných osob v čistírnách odpadních vod napojených na 6 až 12 tisíc obyvatel. Další nález byl tři až pět infikovaných osob v čistírnách do 80 tisíc obyvatel,“ upřesňuje výzkumná pracovnice z VÚV TGM Věra Očenášková.
Během první vlny vědci otestovali 137 vzorků ze 40 čistíren odpadních vod. Koronavirus se potvrdil u 15 procent vzorků ve 28 procentech čistíren. A v odběru vzorků pokračují i během vlny druhé.
„Pokusíme se nasbírat vzorky ve stejných čistírnách. Jsme v situaci, kdy jsou počty nakažených daleko vyšší, budeme tak mít srovnání s první vlnou pandemie. Zároveň by nám podzimní testování mohlo objasnit některé chyby nebo úskalí metody,“ dodává Mlejnková.
Výsledky zkresluje jiné bydliště i bezpříznakoví lidé
V další fázi výzkumu budou vědci objasňovat některé chyby ve výsledcích, aby byla metoda stoprocentně spolehlivá. Zjistili totiž, že v některých případech se koronavirus v odpadních vodách prokázat nepodařilo, i když podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v dané lokalitě žil větší počet nakažených. To lze podle výzkumníků vysvětlit několika faktory, které výsledky ovlivňují.
Prvotním problémem je to, že nakažené Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaevidoval podle místa jejich trvalého bydliště. A to i v případě, že tam aktuálně nežijí. Dalším faktorem je, že v místě zkoumání žili bezpříznakoví pacienti, kteří nebyli nahlášeni. Nákazu koronavirem lidé vylučují už během prvních tří dnů infekce, příznaky však mít nemusí.
V neposlední řadě má na výsledky vliv i samotný systém konkrétní čistírny odpadních vod. V některých případech se nepodařilo nákazu v odpadních vodách prokázat, i když v dané lokalitě dle SZÚ žilo větší množství pozitivně testovaných.
V těchto případech mohlo být příčinou silné naředění odpadních vod. „Ty na čistírnu přicházejí z velké vzdálenosti složitou sítí kanalizačního potrubí. Koronavirus se tak ve vodě může rozložit na tak malé částečky, že přestane být detekovatelný,“ vysvětluje Mlejnková.
Pro dlouhodobé sledování odpadních vod na koronavirus tak budou vědci vytipovávat čistírny, které budou se spoluprací souhlasit a budou mít přesné výsledky. Podle Mlejnkové jsou vhodné především menší čistírny, na které není napojeno velké množství obyvatel a přitékající splašky nejsou příliš naředěné.
