Do konce června stáhne česká armáda z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Zdroj: ČTK
Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na středečním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. I po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.
Opata řekl, že Česká republika je jednou z posledních zemí, která své vojáky z Afghánistánu stahuje. Termín byl stanoven po domluvě se spojenci.
Babiš: Odchod z Afghánistánu je chyba. Ztráty českých vojáků měly smysl, myslí si Zeman
Premiér Andrej Babiš (ANO) stejně jako prezident Miloš Zeman nepovažuje stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu za správné. Více evropských politiků má podle předsedy vlády stejný názor. Řekl to v projevu na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Členství ČR v Severoatlantické alianci (NATO) pokládá Babiš za naprosto zásadní.
Severoatlantická aliance slibuje, že bude i nadále Afghánistán podporovat. Podle náměstka pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jana Havránka se plánuje finanční pomoc i výcvik afghánských bezpečnostních sil. Ten by se měl konat mimo Afghánistán, pravděpodobně na území východního Turecka, Jordánska a Gruzie. Cílem podle něj je nedopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo bezpečné místo pro teroristy.
Havránek poznamenal, že mise končí po 19 letech, označil ji za jedno z nejvýznamnějších zahraničních nasazení české armády. „Pro armádu to mělo zásadní dopad na transformaci ozbrojených sil, na posílení interoperability se spojenci,“ uvedl.
Politici jsou k odchodu z Afghánistánu skeptičtí
Podle náčelníka generálního štábu Opaty již ze země byla ve třech nákladních letech odvezena většina používaného materiálu. Poslední let s materiálem a vojáky je naplánován do konce měsíce.
Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu, konečným termínem je 11. září. Misí prošlo od jejího začátku 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.
Političtí představitelé Česka jsou k odchodu z Afghánistánu skeptičtí. Kritizuje ho především prezident Miloš Zeman, negativně se k němu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Vhodně načasováno není ani podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO).
Spojené státy počátkem června uváděly, že z Afghánistánu odjela asi polovina jejich vojáků. Kvůli aktivitám Tálibánu ale nyní zástupci USA hovoří o tom, že svůj odchod zpomalí.
