Babiš: Odchod z Afghánistánu je chyba. Ztráty českých vojáků měly smysl, myslí si Zeman

„I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil. Proti terorismu ale bojujeme i jinde, pomáháme v Iráku, loni jsme úspěšně veleli výcvikové misi Evropské unie v Mali,“ řekl Babiš.

Pomsta za českého psovoda. Policie obvinila čtyři vojáky ze smrti afghánského bojovníka

Zahraničí

Vojenská policie obvinila čtyři vojáky z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 českého psovoda Tomáše Procházku. Napsal to týdeník Respekt. Podle něj jsou stíhanými příslušníci elitní armádní 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Dva z vojáků viní policie z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu, další dva z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby.

Podobně odchod z Afghánistánu vidí i Zeman. „Já osobně to stále považuju za chybu, kterou musíme napravit dříve, než se nám vymstí,“ uvedl prezident. „Odchod vojsk ale rozhodně neznamená opuštění politického bojiště. Naše angažmá v zemi, včetně ztráty lidských životů, mělo smysl,“ poznamenal s tím, že spojenci by neměli dopustit, aby se z Afghánistánu opět stalo útočiště teroristických skupin.

Armáda ČR je podle Babiše klíčovou součástí NATO. „Díky našim vojákům je naše země vnímána jako důvěryhodný a spolehlivý partner. NATO pomáhá ručit za naši bezpečnost a my zase ručíme za bezpečnost jiných zemí NATO. Naše členství v NATO pokládám za naprosto zásadní,“ poznamenal premiér.

Babiš také řekl, že vláda udělala velký krok ke splnění závazku dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Návrh ministerstva financí přitom počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta HDP. Rozpočet resortu by tak byl výrazně nižší, než jak ČR slibuje spojencům z NATO.

Investujeme zejména do moderní techniky od našich spojenců.

Česko se opakovaně prostřednictvím například prezidenta Miloše Zemana nebo Babiše zavázalo, stejně jako další členové NATO, že do roku 2024 jeho výdaje na obranu budou odpovídat dvěma procentům HDP. S tímto vývojem počítaly i strategické armádní dokumenty, které se zabývají modernizací armády. Odborníci již upozorňovali, že kvůli pomalému růstu rozpočtu z poslední doby není reálné, aby byl slib do roku 2024 naplněn.

Nákup armádních obrněnců za 52 miliard? Vyvarujme se soukromých firem, varuje dokument

Byznys

Na Libavé vrcholí souboj mezi třemi bojovými vozidly o to, které se stane hlavní bitevní silou české armády. Politici mezitím řeší, kdo bude techniku za miliardy vyrábět a opravovat. V téhle situaci poslanci obdrželi materiál varující před zapojením soukromých zbrojních firem, které o zakázku usilují.

Podle premiéra ale vláda udělala velký krok ke splnění závazku. „Investujeme zejména do moderní techniky od našich spojenců, která zvýší obranyschopnost republiky. Nahrazujeme staré nefunkční, nespolehlivé, často ještě sovětské stroje za techniku a vybavení pro armádu 21. století,“ poznamenal. Vyzdvihl také podporu českého obranného a bezpečnostního průmyslu.

Změnu přístupu a strategického myšlení vyžadují hybridní hrozby a hrozby v kybernetickém prostoru, míní předseda vlády. Uvedl, že kabinet schválil novou národní strategii proti hybridnímu působení. „To považuji za jeden z nejdůležitějších milníků zejména po tom, co jsme zjistili o výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích,“ dodal Babiš.

Diplomatickou roztržku s Ruskem vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd mělo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.