Čeští zemědělci nemohou ignorovat klimatickou proměnu, uvádí výzkum. Ráz hor se rychle mění
Změny klimatu nedopadají na zemědělce přímo, třeba v podobě jiných podmínek v daném regionu, ale i prostřednictvím sekundárních faktorů, které vyvolává proměna globálního trhu. Tuzemská ekonomika je otevřená, a proto je nutné sledovat celosvětové následky klimatické změny, varují ve studii vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Odborníci z Botanického ústavu AV ČR mimo jiné upozorňují, že ráz horských krajin se mění až pětkrát rychleji ve srovnání s nížinami. Chladnomilné rostliny postupně mizí.
Podle studie by zemědělci měli zohledňovat i globální proměny trhu, jež mají společného jmenovatele – klimatické změny. Výzkumníci využili široký rámec, který počítal se změnami v produktivitě klíčových plodin i hospodářských zvířat a zahrnul obchodní modely zachycující vývoj mezinárodního trhu, popsala východiska v tiskové zprávě jedna z autorek Juliana Arbelaez z CzechGlobe.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš kritizuje ceny paliv. Jeho Pumpa však prodává dráž než řada jiných čerpacích stanic
Farmáři by neměli brát v potaz jen lokální podmínky – tedy výkyvy teplot nebo jinou četnost a rozložení srážek ve vegetační sezóně –, ale rovněž i výzvy celosvětového obchodu. Na základě modelů autoři studie uvádějí, že i když nebude mít pěstování některé plodiny lokálně tak vhodné podmínky, z hlediska dovozu bude po tomto zboží stále sháňka. Jinými slovy: Pokud by zemědělec reagoval pouze na regionální okolnosti a klimatické dění, mohl by vsadit na špatnou strategii.
„Dopady změn klimatu v jiných částech světa se přenášejí prostřednictvím trhů a obchodu. Pokud budeme tyto vazby ignorovat, riskujeme, že špatně posoudíme jak zranitelnost zemědělství, tak jeho schopnost adaptovat se,“ tvrdí Arbelaez.
Česká reakce na výzvy světového trhu
Vědkyně takový vývoj ilustrovala na pšenici. Za předpokladu závažnějších dopadů klimatické změny by se do roku 2050 měla produkce snížit o pět procent. Jenže právě kvůli klimatu bude po tuzemské pšenici ve světě poptávka. Navýšení exportu pak představuje pro zemědělce příležitost. Výpočet vychází z nejhorší možné varianty vypuštěných emisí do atmosféry do konce století.
Čtěte také
Autoři zmiňují, že česká ekonomika je malá a otevřená – bez zohlednění klimatických dopadů se tak prý plánování zemědělské a potravinářské bezpečnosti neobejde. Upozorňují rovněž, že pokud by instituce, jež stojí za zemědělskou politikou, opomněly globální vazby, hrozí, že plán adaptace může být neúčinný.
Horské prostředí se rychle proměňuje
Důsledkům klimatické změny se věnovali také vědci z Botanického ústavu AV ČR, kteří byli součástí mezinárodní výzkumné skupiny. Zaměřili se na proměnu krajiny napříč Evropou. Podle závěrů reagují rostlinná společenstva na teplotní změny se zpožděním, což vede k takzvanému „klimatickému dluhu“. V následujících letech by se proto složení vegetace mělo proměňovat rychlejším tempem.
Čtěte také
Vědci také zjistili, že ekosystémy reagují na důsledky oteplování různě. „Z rozdílů mezi historickými a současnými daty jsme zjistili, o kolik se změnila indikovaná teplota v jednotlivých typech vegetace. Ukázalo se, že průměrná změna na horských vrcholech je asi pětkrát větší než v lesích a na loukách – proto říkáme, že tam posun probíhá pětkrát rychleji,“ popsal vedoucí Oddělení vegetační ekologie Radim Hédl.
Toto zjištění odpovídá závěrům, že nárůst průměrných teplot je nejpatrnější na horách, kvůli omezené možnosti přesunu pomalu mizí chladnomilné rostliny. V prostředí luk naopak narůstá výskyt teplomilné vegetace. V lesích se pak tyto trendy mísí. Pozorované proměny podle studie publikované v časopise Nature potvrzují, že každý ekosystém reaguje po svém a že při popisu změn je nezbytné „brát v úvahu více vlivů než jen samotnou teplotu“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Počet nehod kvůli agresivitě stoupá. Expert radí, jak se správně chovat při setkání s „pirátem“
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
