Chaos nad Ruskem: Lety do Asie mohou Čechům výrazně podražit. Hrozí i další problémy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Drony nad Ruskem komplikují mezinárodní lety.
Srpen přinesl rekordních 993 uzavírek letišť.
Cesty do Asie mohou Čechům zdražit a prodloužit se.
Hrozí kvůli dronům úplné uzavření ruského nebe?
Ukrajinské dronové útoky stále častěji zasahují do provozu ruských letišť a ovlivňují i mezinárodní letecké trasy. Případné další omezení ruského vzdušného prostoru by podle leteckého experta Petra Kováče znamenalo pro české cestující především delší lety, vyšší ceny a více přestupů. Z Prahy by se změny nejvíce dotkly spojení do Číny.
Ještě nikdy se nad Ruskem nepohybovalo tolik válečných dronů jako teď. Ukrajina zintenzivňuje útoky na cíle hluboko na ruském území, jejichž dopadem je omezování i civilního letectví. Letošní srpen byl v tomto ohledu rekordní. Ruská letiště se podle dat bezpečnostní společnosti Osprey Flight Solutions pro letectví dočasně uzavřela 993krát, v průměru 32krát denně. Omezení se týkala hned 32 letišť včetně Moskvy a Petrohradu, píše Euronews.
ČTĚTE TAKÉ: Ničivý úder v ruském týlu: Smršť dronů zasáhla rafinérii i sklad internetového giganta
Během léta došlo k 2 182 uzavřením, což už překonalo celý uplynulý rok 2025. Pro ruské civilní letectví tak šlo o nejobtížnější období od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
„Dnes chceme varovat každou leteckou společnost využívající ruský vzdušný prostor, každou pojišťovnu i všechny, kdo stále využívají klíčová ruská letiště: ruský vzdušný prostor se stává zcela nebezpečným,“ uvedl 1. září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Podle něj Ukrajina nechce úmyslně ohrožovat civilní letadla. Varuje ale, že rozsah dronových útoků nad Ruskem znamená nové riziko pro všechny, kdo se tam pohybují.
O den později Kyjev upozornil na možné nebezpečí také Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), která funguje pod OSN. Organizace sama o sobě nemůže uzavírat něčí vzdušný prostor. O tom rozhodují vlády jednotlivých států. ICAO nevede ani žádnou oficiální černou listinu zemí, které spadají do válečných zón. To si zase určují buď jednotlivé státy, nebo organizace typu Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA).
Organizace vydává především obecná doporučení a varování a standardizuje postupy vedoucí k vyšší bezpečnosti. To ale neznamená, že na jejím stanovisku vůbec nezáleží. V září 2022 například po důkladném auditu letecké nehodovosti označila Rusko červenou vlajkou, a zařadila ho tak z hlediska létání mezi nejnebezpečnější země světa po bok Bhútánu, Demokratické republiky Kongo a Libérie. Letos v dubnu také odsoudila Írán za narušování vzdušného prostoru blízkovýchodních zemí, upozornil web Voxpot.
Čtěte také
Co to znamená pro Čechy?
„Evropské aerolinky do Ruska nelétají od počátku války na Ukrajině. Vzdušný prostor Ruska se jim uzavřel jako reakce na uzavření leteckého prostoru EU pro ruské aerolinky,“ řekl CNN Prima NEWS expert na leteckou dopravu Petr Kováč. Ruské nebe ale není zdaleka prázdné. Stále ho totiž využívají aerolinky například z Turecka, Spojených arabských emirátů a dalších zemí Perského zálivu, stejně jako společnosti z Číny, Indie, Vietnamu nebo Srbska.
Právě pro ně může být pokračující nárůst dronových útoků zásadní. Pokud by riziko bylo natolik vysoké, že by další dopravci začali ruský vzdušný prostor opouštět, změnila by se mapa dálkových letů mezi Evropou a Asií ještě více než doposud. „Dálkové linky mezi Evropou a Asií se při oblétání Ruska prodlužují o hodinu i více. To znamená vyšší cenu paliva i letenek a také větší nároky na posádky letadel,“ upozornil Kováč.
Pro cestujícího přitom nemusí být dopad na první pohled drastický. Hodina navíc oproti více než desetihodinovému letu se může zdát zanedbatelná, ale pro aerolinku každá další minuta navíc znamená vyšší spotřebu paliva, delší pracovní dobu posádky, větší využití letadla a v některých případech také komplikovanější plánování. A pokud je alternativní trasa výrazně delší nebo komplikovanější, může aerolinka začít se snižováním počtu letů, což opět zvýší ceny.
Českých cestujících se cesty nad Ruskem týkají méně než cestujících, kteří létají z Rakouska, Německa, Francie nebo Velké Británie; z těchto destinací se vypravuje více než 100 letů týdně. Z Prahy se do východní Asie létá relativně málo. „Omezení by se týkalo několika dálkových spojů do Číny, ale je možné najít alternativu. Jednalo by se ale o vyšší cenu letenky, delší čas na cestě a více přestupů,“ uvedl Kováč.
Čtěte také
Rusko zvažuje další omezení
Samotné Rusko podle Kováče neuvažuje o úplném uzavření svého vzdušného prostoru, diskutuje se ale o jeho omezení. „Uvažuje o omezení leteckého provozu v centrální části země, a to v letových hladinách do 5 100 metrů. Toto opatření je pravděpodobně motivováno narůstajícím chaosem, který vyvolávají útoky na leteckou infrastrukturu, zejména na tamní letiště,“ dodal Kováč.
Pokud by podobná omezení byla dlouhodobá, nešlo by už pouze o bezpečnostní problém. Pro Rusko by znamenala také ekonomické a logistické ztráty. Možnost létat do zahraničí má navíc v ruské společnosti specifický význam. Výzkumníci z moskevské univerzity HSE ve studii zaměřené na nejbohatší část ruské společnosti uvedli, že nejbohatší Rusové považují zahraniční cesty za jeden z významných ukazatelů svého postavení hned vedle vlastnictví nemovitostí nebo luxusních dopravních prostředků.
Toho jsou si podle webu The Atlantic Ukrajinci dobře vědomi. S plánem na přerušení letecké dopravy přišel už na začátku roku někdejší ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle jeho představ měly roje malých autonomních dronů vysílaných na ruská letiště zahltit protivzdušnou obranu a trvale omezit provoz letišť. Jejich hlavním cílem bylo izolovat ruské elity a donutit Vladimira Putina vyjednat příměří.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
