Nabíráme, hledáme vhodné psy na ostrahu objektů ve Kbelích. Jen ti nejodvážnější a nejostřejší jsou skvělými hlídači. A nesmí se bát střelby ani hluku z letadel nebo vrtulníků, popsala Armáda ČR své požadavky na nové čtyřnohé pomocníky. „Výběr vhodného psa pro službu u vojenských jednotek je srovnatelný s rekrutačními požadavky na vojáka. Pes prochází zdravotními prohlídkami a následně se testují předpoklady pro službu,“ vysvětluje rotný Martin Hanáček, velitel družstva kbelských psovodů na armádních webových stránkách.
V areálu kbelského letiště se v těchto dnech koná výcvik sedmi nových psovodů se psy. Pokud uspějí, budou mít u 24. základny dopravního letectva na starosti ostrahu objektů, popisuje dění na webu Armády kapitánka Zuzana Špačková.
Nabíráme!
— Armáda ČR (@ArmadaCR) February 6, 2021
Hledáme vhodné psy na ostrahu objektů ve Kbelích. Jen ti nejodvážnější a nejostřejší jsou skvělými hlídači. A nesmí se bát střelby ani hluku z letadel nebo vrtulníků.#JsmeArmada #VimeCoChceme
Mrkněte sem: https://t.co/ZtA0cOvvz0 pic.twitter.com/agluX4nVAp
Nejvhodnější pro tuto službu jsou podle rotného Hanáčka němečtí či belgičtí ovčáci, „tedy ostří psi, kteří dokážou být skvělými hlídači. Pro nás není nejdůležitější plný zákus psa, ale jeho přirozená odvaha a opravdovost v zákrocích,“ vysvětluje pro web arc.army.cz.
Hluk, střelba, změna prostředí. Psi jsou vystaveni všemu
Zvládnout toho musejí psi i psovodi opravdu hodně. V rámci takzvané odborné kynologické přípravy si společně zkoušejí nejen zadržení pachatele v budovách, štěkání na povel, reakci na střelbu, ale například i pohyb na různých površích, jako jsou parkety, dlažba a linoleum.
„Psi se nesmějí bát neznámého prostředí. Trénují proto také přechod ze světla do tmy a činnosti na různých místech, jako jsou sklepy nebo půdy,“ popisuje dále Hanáček. Upozorňuje, že hluk a stres z okolí velice ovlivňují výkon psa a třeba změnit známé prostředí za místo, kde se střílí a pohybují se tam další vojáci, nebo dokonce přistávají vrtulníky či letadla, je pro zvíře obrovskou zátěží. Platí to samozřejmě i pro psychiku psovoda.
Podle Hanáčka je důležité, aby psovod obětoval své práci maximum. „Jinak to prostě nikdy nebude ono. Pušku dám po službě do zbrojáku a jdu domů. Psa mám čtyřiadvacet hodin, tomu se musím věnovat,“ zdůrazňuje.
Psovodka se chystá na první zkoušku
Kdo by si myslel, že mezi psovody najdete v armádě jen muže, mýlil by se. Právě teď cvičí na svou první armádní zkoušku i šestadvacetiletá svobodnice Anna Janebová s rok a půl starým belgickým ovčákem jménem Attack. V armádě slouží Anna Janebová teprve půl roku. Prošla základním vševojskovým kurzem, pak měla absolvovat základní kurz na veterinární základně v Chotyni, covid ale rozhodl jinak, popisuje kapitánka Zuzana Špačková pro web arc.army.cz.
„Se psy mám letité zkušenosti, pocházím z rodiny, která měla chovnou stanici. Ale musím přiznat, že sportovní kynologie a ta služební je diametrálně odlišná. S Attackem máme mnoho cílů, jsme spolu nonstop, trávíme spolu všechen čas včetně víkendů. Jakmile zvládneme první metu, a jako plnohodnotný psovod a pes nastoupíme do služby, pustíme se do další. Psovod se učí celý život,“ svěřuje se na armádních stránkách sama Anna Janebová.
