Masakr přišel jako blesk z čistého nebe. Breivik nenáviděl levici i muslimské migranty

Dva Breivikovy brutální útoky šokovaly 22. července 2011 celou Evropu. Při prvním explodovala odpoledne bomba ve vládní čtvrti v centru Osla a zabila osm lidí. Při druhém Breivik přijel převlečený za policistu na ostrov Utöya, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na mládežnickém táboře vládní Norské dělnické strany. Když se několik lidí na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Zemřelo 69 z nich.

Na něco takového norská společnost nebyla připravena. „Byl jsem podobně jako mnoho ostatních konsternovaný, rozhodilo mě to. Přišlo to jako blesk z čistého nebe,“ vzpomínal na brutální útoky před rokem česko-norský novinář Brenna. Podle mnohých zdrojů Breivik jednak choval silnou a nenapravitelnou nenávist vůči Sociální demokratické straně, jednak k levici obecně, kterou označoval za kulturní marxisty.

„Na druhou stranu měl velice silné antipatie vůči migrantům, zejména muslimům. Zúčastňoval se různých výměn názorů, kdy jeden vyhecoval druhého,“ pokračoval novinář s tím, že Breivik trávil celé dny spíše ve virtuálním prostoru a na okraji společnosti.

Pro norskou rozvědku jsou ale delší dobu v hledáčku především extrémní islamistická uskupení. Ta krajně pravicová jsou podle Brenny vzácná a málo se projevují na veřejnosti. „Nejsou aspoň vidět, že by pořádaly pochody nebo meetingy, až na výjimky,“ upřesnil. I to je možná důvod, proč Breivik nějakým způsobem unikl rozvědce, která ho měla včas vytipovat a případně zastavit.

Fešácký kriminál? Tak to úplně není, říká politolog

V roce 2012 byl Breivik odsouzen k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Skončil ve věznici Skien s nejpřísnější ostrahou, ale „lidskou tváří“. Využívat mohl tři místnosti – jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení. V cele měl k dispozici televizi s DVD přehrávačem, PlayStation, počítač, ale nikoli přístup na internet. Mohl číst noviny, časopisy a knihy.

Proti takové mírné formě věznice se zvedla ve veřejném prostoru velká vlna nevole, norská vláda ale doufá v nápravný efekt těchto experimentálních zařízení pro ty největší zločince.

„Norská justice hodně věří v rehabilitaci – ta by měla být hlavním cílem, proč je někdo zavřený. Opírá se to o psychologickou studii, která říká, že pokud je člověk v klasickém vězení, tak mu boj se systémem dá smysl života. Na ten se pak soustředí víc, než aby reflektoval čin, který spáchal,“ popsal už dříve pro CNN Prima NEWS politolog Andrej Ruščák.

Design vězení je podle něj vytvořen takovým způsobem, aby vězni viděli ven na svět, kde mohli být, ale nejsou. S odňatou svobodou tak vězně nerozptyluje nic od toho, aby přemýšleli nad svými zločiny. Pokud soud uzná, že se nepoučili, jednoduše jim prodlouží pobyt klidně i na doživotí.

„Zatím ještě čekáme, co to udělá s mírou recidivy. Rozhodně to není tak, že by byl Breivik v nějakém ‚fešáckém kriminále‘. Je to vyloženě zaměřeno na to, že společnost se k němu chová slušně, ale on nemá tu svobodu a nemůže za svou situaci nikoho vinit,“ dodal Ruščák.

Podmínečné propuštění soud zamítl

Norská vězeňská správa v únoru uvedla, že Breivika přeloží do nové věznice. Zařízení se nachází u jezera Tyrifjorden, na kterém leží ostrov Utöya. Převoz měl proběhnout „v blízké budoucnosti“. V novém zařízení funguje stejný režim a úplná izolace jako ve věznici ve Skienu.

Letos v únoru také norský soud zamítl Breivikovu žádost o podmínečného propuštění. Podle verdiktu soudu v Telemarku musí zůstat ve vězení, protože je nadále nebezpečný. O propuštění mohl krajně pravicový terorista požádat po deseti letech od uvěznění. O další se může pokusit opět za rok od zamítavého verdiktu.

„Riziko násilí je reálné a významné a je stejné jako v době, kdy byl (Breivik) poprvé odsouzen,“ uvedl okresní soud. „Protože se jeho psychický stav nezměnil, existuje zřejmé riziko, že se vrátí k chování, které vedlo k teroristickým činům 22. července 2011,“ citovala z rozhodnutí soudu agentura AP.