Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská přijede v červnu do Česka. Setká se zde s některými ústavními činiteli a na plánu má rovněž projev v Senátu, jehož předseda Miloš Vystrčil (ODS) Cichanouskou do Česka pozval. Ve hře je podle informací CNN Prima NEWS rovněž možná její schůze s prezidentem Milošem Zemanem.
Cichanouská bude v Česku od 7. do 10. června. Přiletí do země na pozvání šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Právě v horní komoře Parlamentu by měla v předposlední den své návštěvy vystoupit s projevem.
Bělorusko donutilo přistát letadlo, aby zadrželo Lukašenkova odpůrce. EU projedná sankce
Silně odmítavé reakce vyvolal nedělní postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče. S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, Británie, Francie, Německo či Polsko. Krokem Běloruska se bude zabývat pondělní summit EU. Podle Evropské unie čin nezůstane bez následků.
Ve hře je i setkání běloruské opoziční představitelky s prezidentem Milošem Zemanem. „Zatím nebylo rozhodnuto. Stane se tak v polovině příštího týdne,“ informoval CNN Prima NEWS tiskový mluvčí hlavu státu Jiří Ovčáček.
Podle mluvčí vlády Jany Adamcové pak zatím není v plánu žádné setkání mezi hlavní oponentkou běloruského autoritativního prezidenta Alexandra Lukašenka a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten navíc již loni v září setkání s Cichanouskou odmítl při setkání premiérů zemí V4. Tehdy předseda vlády uvedl, že by to „nebyl dobrý nápad“. „Výsledkem takové schůzky by byla jen voda na mlýn diktátora Lukašenka, který na nás poukazoval,“ vysvětloval v září Babiš odmítnutí setkání.
Jsem rád, že vše nasvědčuje tomu, že Světlana Tichanovská @Tsihanouskaya bude při návštěvě Česká podpořena kromě jiných i dalšími českými ústavními činiteli. https://t.co/YWj4n0EEi9
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) May 20, 2021
Prezidentka v exilu
Cichanouská proti Lukašenkovi loni v srpnu kandidovala v prezidentských volbách. Podle místních oficiálních výsledků získala pouze 10,1 procenta hlasů, zatímco Lukašenko měl 80,08 procenta hlasů. Výsledky voleb však státy Evropské unie i jiné země světa označily za zmanipulované ve prospěch Lukašenka, který Bělorusku železnou rukou vládne již od roku 1994 a mluví se o něm jako o „posledním evropském diktátorovi“. Naopak podle údajných důkazních dokumentů měla zvítězit Cichanouská se ziskem mezi 60 až 70 procenty hlasů.
Lukašenkova soupeřka kandidovala poté, co byl zatčen její manžel Sjarhej Cichanouski, který chtěl proti běloruské hlavě státu původně kandidovat. Poté, co podle oficiálních výsledků prohrála prezidentské volby, se Cichanouská rozhodla opustit Bělorusko, protože jí Lukašenkův režim hrozil vězením.
Ve své rodné zemi je totiž stíhána na základě článku trestního zákoníku, který hovoří o výzvách k uchvácení moci. Hlavním a konkrétním důvodem stíhání má být to, že Cichanouská stojí za opozičními rozsáhlými a dlouhotrvajícími demonstracemi proti Lukašenkově režimu. Kromě toho vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi.
Azyl našla Cichanouská v sousední Litvě. Během uplynulých měsíců navštívila například Polsko, Rakousko, Německo či jiné státy EU. Usiluje o vypsání nových prezidentských voleb v Bělorusku. Lukašenko podle ní ztratil legitimitu mimo jiné násilným potlačováním pokojných protirežimních demonstrací.