Rusko mění cíle na Ukrajině: Peskov mluví o novém území, odvolává se na přepsanou ústavu

Od začátku invaze na Ukrajinu Moskva několikrát měnila své deklarované cíle. Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti mluvil o „denacifikaci“ Ukrajiny či o ochraně separatistů na Donbasu. Jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov aktuálně hlásí, že cílem je získat a zabezpečit území, která mají podle ústavy náležet Rusku – oblasti obsazené během války. Ty však byly do ruské nejvyšší právní normy připsány během konfliktu.

Peskov o prezentovaných cílech Ruska mluvil v rozhovoru pro americký deník The New York Times (NYT). Mluvčí ruského prezidenta na dotaz, zda chce Putin získat ještě více ukrajinského území, odpověděl: „Ne. Chceme pouze kontrolovat veškeré území, které máme v ústavě zapsané jako naše.“

V normě se uvádí, že Ruské federaci náleží i Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast, stejně tak poloostrov Krym. Všechny přitom podle mezinárodních práv patří Ukrajině.

Pavlův spolužák i Putinův přítel z Afriky. Kdo je prezident Mozambiku, který zavítal do Česka?

Do České republiky zavítal prezident Mozambiku Felipe Nyusi. Zaujal zejména tím, že umí česky, neboť v letech 1985 až 1990 studoval na brněnské Vojenské akademii – stejně jako nynější česká hlava státu Petr Pavel. Zajímavé jsou však i Nyusiho politické kroky. Před několika dny se účastnil rusko-afrického fóra v Petrohradu, kde si notoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Navíc je zde ještě jeden faktor. Zmíněné oblasti Rusové obsadili až po zahájení své invaze na Ukrajinu a jako ruské je do své ústavy vepsali teprve nedávno.

Ve zmíněných čtyřech oblastech proběhla Ruskem narychlo uspořádaná referenda, v nichž se místní obyvatelé měli vyjádřit, zda chtějí být připojeni k Ruské federaci, nebo zůstat s Ukrajinou. Drtivá většina lidí hlasovala pro Rusko. Mezinárodní společenství však tato referenda považuje za zmanipulovaná a neuznává je.

Kromě toho Ukrajinci během svých protiofenziv získávají podstatnou část dobytého území zpět. Již loni osvobodili například město Cherson. Luhansk a Doněck již léta drží proruští separatisté a Záporoží se pod ruskou kontrolu nedostalo navzdory pravidelnému ostřelování.

Ukrajinci si aktuálně navíc brousí zuby také na poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 po revoluci na Ukrajině, která od moci dostala proruského prezidenta Viktora Janukovyče.

Peskov: Není prostor pro jednání o míru

Putinův tiskový mluvčí pro NYT dále řekl, že Rusové aktuálně nejsou v pozici, kdy by chtěli zahájit vyjednávání o míru. „Nyní není žádný prostor pro jednání. Ve speciální vojenské operaci (tak Rusové nazývají válku, pozn. red.) budeme pokračovat i v blízké budoucnosti,“ pronesl.

Vyjádřil se také k blížícím se prezidentským volbám v Rusku, které se budou konat v březnu příštího roku. Putin má sice za sebou své druhé volební období po sobě, celkově pak již čtvrté, a podle předchozích verzí ústavy by nyní musel minimálně na jedno období ustoupit do pozadí, v roce 2020 však byly ruské zákony upraveny tak, aby mohl znovu kandidovat.

„Naše prezidentské volby nejsou ani tak o demokracii, jako spíš o byrokracii,“ prohlásil pro NYT Peskov. Vysvětloval to tím, že Putin má v Rusku obrovskou podporu mezi voliči. „Pan Putin bude příští rok znovu zvolen s více než 90 procenty získaných hlasů,“ má jasno Peskov.

Tagy: