Rychlost a nehody: Platí přímá úměra, varuje záchranář. Jak se správně zachovat při havárii?
Vysoká rychlost na českých silnicích si minulý rok vyžádala 130 životů, přičemž až 45 procent řidičů přiznává, že občas nejvyšší povolenou rychlost překračuje. Vyplývá to z dat iniciativy Národní den bez spěchu, za níž stojí Česká asociace pojišťoven (ČAP). Mluvčí pražských záchranářů Karel Kirs ve vysílání CNN Prima NEWS připomněl, že vyšší rychlost za volantem znamená i vyšší riziko, že se následkem dopravní nehody může jejím účastníkům něco stát. Popsal také, jak správně postupovat, pokud se staneme svědky neštěstí na silnici.
Rychlá jízda se nevyplácí. Podle dat, které ve své tiskové zprávě zveřejnila ČAP, za posledních 15 let došlo na českých silnicích k 217 tisícům dopravních nehod, jejichž hlavní příčinou byla právě nepřiměřená rychlost. Za loňský rok kvůli tomu přišlo o život 130 lidí, až 65 procent řidičů přitom přiznává, že občas za volantem spěchá a téměř polovina řidičů otevřeně říká, že nejvyšší povolenou rychlost porušuje.
ČTĚTE TAKÉ: Policisté si oblíbili jednu značku. Řidiči totiž často nevědí, jak rychle za ní mohou jet
V silničním provozu podle mluvčího pražských záchranářů Karla Kirse platí přímá úměra. „Čím vyšší rychlost, tím vyšší riziko, že se vám něco stane. A není to jenom o vás za tím volantem, všichni účastníci silničního provozu, včetně chodců, jsou nějakým způsobem ohroženi, když spěcháte,“ připomněl Kirs. Dodal, že i když je smrt nejhorším možným následkem dopravní nehody, také zranění, která lidé přežijí, mohou značně zkomplikovat život. „Bolí, dlouho se hojí, rehabilitace je náročná, a třeba zdravý člověk, který do té doby sportoval, už toho nemusí být schopen,“ varoval mluvčí.
Česká asociace pojišťoven v souvislosti s osvětou k nebezpečím rychlé jízdy připravila iniciativu Národní den bez spěchu. Ten letos připadl na 23. dubna. Lidé se k iniciativě mohou každý rok připojit například záměrným zpožděním naplánovaných aktivit, pozdějším příchodem do práce, ale i vstřícností ke zpoždění druhých. Iniciativu vítá i Kirs. „Myslím, že jakákoliv osvěta je přínosem, a ruku na srdce, kdo z nás včera nebo předevčírem nikam nespěchal? Ve chvíli, kdy se člověk podívá na ta čísla, tak si může říct: ‚Možná to radši dneska nechám být a přijdu o pět minut později‘,“ řekl ve vysílání.
K nehodám se zraněním volejte 155 místo 112, radí záchranář
Když už k nějaké nehodě na silnici dojde, jako první je třeba přivolat pomoc. Jak se ale chovat před příjezdem záchranářů, abychom neohrozili svoji bezpečnost nebo bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu? „Měli bychom od nehody zastavit v bezpečné vzdálenosti, řekněme třeba 50 metrů. První věc, kterou udělat, než vystoupíme z vozu, je vzít si na sebe reflexní vestu,“ radil záchranář. Lidé se totiž při projíždění kolem dopravní nehody soustředí primárně na ni a bez reflexních prvků by nás mohli snadno přehlédnout.
„Platí, že ani v našem autě není na dálnici bezpečno, takže pokud v něm jsou nějací spolucestující, měli by jít za svodidla. I my bychom se k nehodě měli přesouvat za svodidly,“ uvedl Kirs. Pokud si navíc nejsme jisti, kterou složku integrovaného záchranného systému (IZS) volat první, měli by to být záchranáři. Podle jejich mluvčího jde o lepší řešení než volat 112.
„Platí, že pokud je nehoda se zraněním, tak primárně volat linku 155. Dovoláte se přímo na zdravotnické operační středisko, kde je člověk, který vám poradí se zdravotními obtížemi a přivolá i ostatní složky IZS,“ vysvětlil Kirs. Přepojení z linky 112 na linku 155 totiž může trvat až 45 vteřin, které mohou při kritických situacích sehrát klíčovou roli.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pokuta za slušnost? Řidiči kroutí hlavou nad trestem za děkování „varováky“. Diví se i ministr