Čína se stala po USA a Rusku teprve třetí zemí v historii, která úspěšně sesbírala vzorky hornin na Měsíci a dopravila je na Zemi. Jde o vůbec první vzorky z Měsíce získané kteroukoliv zemí od 80. let 19. století. Informovala o tom americká CNN s odkazem na čínskou agenturu Sin-chua.
V úterý v brzkých ranních hodinách pekingského času se bezpilotní mise Chang'e-5 vrátila zpátky na Zemi s prvními měsíčními vzorky, které země sama získala. Vzorky byly odebrány z doposud nenavštívené části Měsíce.
Vracející se vesmírná kapsle podle Čínského národního kosmického úřadu přistála ve čtvrtek před druhou hodinou ranní pekingského času v severní části čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Raketa Long March 5 nesoucí čínskou měsíční sondu Chang'e-5 byla do vesmíru odeslána 24. listopadu. Na přivrácené straně Měsíce – na masivní zaschlé lávové pláni známé jako Oceanus Procellarum – přistála sonda 1. prosince. Podle NASA by tato známá velká tmavá skvrna na Měsíci mohla být „jizvou“ po obrovském vesmírném nárazu, který vytvořil starobylé moře magmatu.
Vzorky sesbírané z této oblasti by mohly vědcům pomoci zjistit více o vzniku a původu Měsíce a vytvořit základ pro komplexnější mise pro sběr vzorků v budoucnosti – potenciálně i z jiných planet. Čína podle zástupce ředitele tamního kosmického úřadu údajně část vzorků zpřístupní i vědcům z jiných zemí.
Čína chce na Měsíci vystavět výzkumnou stanici
Čínští vědci již připravují plány pro budoucí měsíční výzkum včetně projektu výstavby vědecké výzkumné stanici na Měsíci. „Mohla by poskytnout sdílenou platformu pro lunární vědecký průzkum a technologické experimenty, spolupracovali bychom s dalšími zeměmi,“ uvedl zástupce kosmického úřadu Pchej Čao-ju.
Spojené státy americké v letech 1969 až 1972 během šesti letů programu Apollo přivezli zpět na Zemi 382 kilogramů měsíčních hornin a půdy. Sovětský svaz během tří letů mise Luna na Zemi dopravil něco málo přes 300 gramů měsíčního materiálu. Tou poslední byla Luna 24 v roce 1976.
