Pokud bude čínská vesmírná mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. Zdroj: AP
Pokud bude čínská vesmírná mise úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. Zdroj: AP
Raketa Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí úspěšně z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN.
Jedná se o další projekt čínského vesmírného programu. Pokud bude jeho realizace úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V 60. a 70. letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz, jehož nástupnickou zemí je Rusko.
Nynější výprava Čchang-e 5, pojmenovaná po měsíční bohyni z čínské mytologie, je přitom technicky složitá a náročná. Podle informací americké vesmírné agentury NASA je jejím hlavním cílem získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi.
Náročnost programu spočívá mimo jiné i v dopravě s využitím čtyř modulů. Dva přistanou v oblasti Oceanus Procellarum na přivrácené straně Měsíce a dva zůstanou na oběžné dráze. Vzorky odebrané jedním aparátem vynese z povrchu druhý speciální modul, který se pak spojí se servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, který zamíří k Zemi.
Na Měsíci bude za tři dny
Vzhledem k tomu, že Čína je skoupá na informace, pokud jde o její vesmírný program, není přesný plánovaný časový rozvrh projektu znám. Nicméně agentura AP napsala, že let ze Země k Měsíci typicky trvá tři dny. Na místě pak sonda nemůže zůstat dlouho, protože není vybavená dostatečným radioizotopovým zahříváním, které by umožnilo zvládat mrazy měsíčních nocí. Aparát proto může zůstat jen jeden lunární den, který odpovídá zhruba 14 dnům na Zemi.
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta, a stala se tak po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, které se to podařilo. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu experimentální stanici, její astronaut vystoupil do otevřeného kosmického prostoru a dva její aparáty se dostaly na Měsíc. Přitom ve druhém případě se Číně jako první podařilo přistát na odvrácené straně s robotickým vozítkem Nefritový králík 2.
Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na „rudou planetu“ robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu.
