Dezinformační kampaň, která tvrdí, že nákaza COVID-19 vznikla v americké vojenské základně v Marylandu Fort Detrick, si v Číně rychle získala popularitu. Uchytila se však ještě dřív, než americké zpravodajské služby stačily zveřejnit zprávu o původu viru, píše web BBC.
V květnu letošního roku prezident USA Joe Biden nařídil 90denní prověrku původu nového koronaviru. Chtěl ověřit, jestli virus unikl z laboratoře, nebo přeskočil z nakaženého zvířete na člověka a rozšířil se.
Do té doby teorii takzvaného „wuchanského laboratorního úniku“ odmítala většina vědců, kteří ji považovali za konspirační. Nyní se však má zpráva o prověření zveřejnit a Čína přechází do ofenzivy, píše BBC.
V posledních několika týdnech čínské zdroje podle webu rozšiřují neopodstatněná tvrzení o tom, že byl COVID-19 uměle vytvořen v USA. Země podle expertů využívá všeho, od hudby přes falešné facebookové příspěvky, a její propagandistická snaha je prý úspěšná.
Mnozí Číňané se podle expertů skutečně nechali kampaní přesvědčit a na mezinárodní kritiku své země a její role v pandemii začali pohlížet skepticky. Kampaň však nepřesvědčila příliš mnoho lidí z vnějšího světa.
Zatímco název Fort Detrick je v Číně v současnosti už známý, většina Američanů o něm nikdy neslyšela. Čínským propagandistům se podařilo protlačit konspiraci, která naznačuje, že virus vznikl a rovněž unikl z vojenské základny ve městě Frederick v Marylandu, zhruba 80 kilometrů severně od Washingtonu, D. C.
Dříve centrum amerického programu biologických zbraní, nyní místo, kde sídlí biomedicínské laboratoře zkoumající viry včetně eboly nebo neštovic. Právě komplikovaná historie centra vyvolala v Číně spekulace.
Kdy Fort Detrick prověří odborníci? ptal se čínský mluvčí
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien například nedávno sdílel rapovou skladbu místní nacionalistické skupiny CD Rev, která naznačuje, že američtí vědci v laboratoři kuli pikle.
„Kolik spiknutí vyšlo z vaší laboratoře? Kolik mrtvých těl visí na šňůrkách? Co skrýváte? Otevřete dveře do Fort Detrick,“ znějí některá slova skladby. „Vypovídá to o tom, co je v našich myslích,“ napsal k písni v srpnu mluvčí na svém Twitteru.
Čao Li-ťien je známý poměrně agresivním diplomatickým jednáním. Podle BBC hrál právě on důležitou roli v šíření teorie o „americkém původu viru“. Několik tweetů z jeho účtu nejprve přitáhlo v loňském roce pozornost na centrum Fort Detrick. „Co stojí za uzavřením biolaboratoře ve Fort Detrick?“ ptal se v červenci 2020. „Kdy USA pozvou odborníky, aby vyšetřili původ viru v USA?“ doplnil.
V uplynulých měsících se k jeho výzvám připojili také čínští diplomaté v několika zemích. Státní zpravodajská stanice CCTV dokonce bývalému mluvčímu věnovala hodinový prostor ve speciálním vysílání, které nazvala „Temná historie Fort Detricku“.
V něm se stanice věnovala tématu porušení izolace v laboratoři v roce 2019, aby podpořila tvrzení o laxním přístupu k zabezpečení laboratoří, o kterém často hovoří čínští úředníci a státní média.
„Vidíme tu trvalejší kampaň, která zahrnuje četnější a geograficky rozsáhlejší účty, jež tuto rétoriku podporují,“ uvedla Ira Hubertová, vysoce postavená investigativní analytička společnosti pro sociální analýzu společnosti Graphika.
Falešné účty jako nástroj propagandy?
Další populární teorie, kterou podporoval například národní bulvární plátek Global Times, se snaží původ viru spojovat s americkým expertem na koronaviry doktorem Ralphem Baricem a vědci z centra Fort Detrick.
Deník naznačoval, že doktor Baric vytvořil nový typ koronaviru nakažlivý pro člověka. List přitom citoval výzkumný článek v časopise Nature Medicine o přenosu viru z netopýrů, na kterém spolupracoval i tento vědec ze Severní Karolíny.
Redakce časopisu následně uvedla, že si je vědoma toho, že jejich článek byl použit k šíření falešné teorie. Tuto poznámku však deník Global Times ve své zprávě nezahrnul. Deník navíc vytvořil on-line petici, ve které vyzýval čínské občany, aby podepsali otevřený dopis požadující vyšetření ve Fort Detrick Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Lidé mohli dopis podepsat jediným kliknutím, ve výzvě se údajně nashromáždilo přes 25 milionů těchto podpisů. Experti teď tvrdí, že se Peking snaží do sporu o původu viru vnést i nečínské publikum.
Důkazem je například případ z července letošního roku, kdy čínská státní média začala neúprosně upozorňovat na kritiku, kterou ve facebookovém příspěvku napsal uživatel Wilson Edwards, údajný švýcarský vědec.
„Washington je tak posedlý útočením na Čínu v otázce zjišťování původu, že se zdráhá otevřít oči datům a důkazům,“ napsal tehdy Edwards na Facebooku. Švýcarská ambasáda v Číně ale později uvedla, že v registru občanů není žádný Wilson Edwards a nařídila čínským médiím, aby tyto falešné zprávy stáhla.
Tomu, že žádný Wilson Edwards ve skutečnosti neexistuje, věří i mnozí experti. Může se jednat o fiktivní propagandistický profil. To by ostatně dokazovala i historie facebookového uživatele.
Jeho stránka byla totiž založena v den, kdy zveřejnil svůj vůbec první příspěvek, a to o COVID-19. Ve stejný den potom tu samou zprávu zveřejnil také nově vzniklý uživatel na Twitteru, rovněž se jménem Wilson Edwards.
Čína chce příběhy vytvářet, míní profesorka
Neexistuje žádný důkaz o tom, kdo s těmito účty na sociálních sítích operuje. Často však doslovně citují fráze používané čínskými státními mluvčími nebo hlavními státními médii. Analytická společnost Graphika ale identifikovala síť falešných a skrytých pročínských účtů na Twitteru, Facebooku a Youtube, které propagují covidovou teorii o centru Fort Detrick.
„Čínské vládě dělá největší starost z velké části domácí legitimita,“ řekla BBC Maria Repnikovová, profesorka a odborná asistentka pro globální komunikaci na státní univerzitě v americké Georgii.
Repnikovová tvrdí, že Čína stírá hranice mezi domácí a vnější propagandou roky. Tato strategie ale nepřichází bez rizik. Vnější zasílání zpráv, které je navíc méně efektivní, by totiž mohlo zatížit čínské zahraniční vztahy.
Čína má v současnosti podle Repnikovové za cíl „legitimizovat se i zvenčí“. A právě nárůst zahraničních prvků v čínské dezinformační kampani signalizuje změnu v propagandistické strategii Pekingu. „Není to jen o tom vyprávět příběh, ale o tom vytvářet příběh,“ dodala Repnikovová.
