České školství by se mohlo v brzké době výrazně proměnit. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
České školství nutně potřebuje reformu, shodují se experti. O tom, jak by měla vypadat, se už ale názory různí. Problematická je například otázka povinnosti druhého cizího jazyka, který by mohl být od příštího roku pouze volitelný. Otazníky visí také nad povinnou výtvarnou či hudební výchovou.
Koncepci pro změny v takzvaném rámcovém vzdělávacím programu začali experti na ministerstvu školství připravovat v září 2021. Plán počítá i se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
ČTĚTE TAKÉ: Nakupujte v Polsku, doporučuje Čechům poradce Fialy. Naprosto šílené, kontroval Středula
Experti včetně Národního pedagogického institutu však na ministerstvo tlačí, aby jisté záměry ještě přehodnotilo. „V případě úvah o rušení povinné výuky dalšího (druhého) cizího jazyka na druhém stupni základních škol je nutné podotknout, že by šla Česká republika proti všeobecnému trendu členských států EU,“ uvádí ve své koncepci.
Konec devátých tříd či kratší vysokoškolské studium. Jak by se mohlo změnit vzdělávání v ČR
České školství by se mohlo v příštích letech výrazně změnit. Vládní poslanci přicházejí s návrhem na zrušení deváté třídy a zavedení povinných dvou let na střední škole. Podle ekonomů by se tím zvýšila průměrná kvalifikace mladých lidí a státu by to navíc ušetřilo peníze. Takovému rozhodnutí by však podle nich musela přecházet řada dalších kroků. Ekonom Štěpán Křeček navíc navrhuje zkrátit magisterské studium a objevil se rovněž záměr zrušit známkování v prvních třídách.
Angličtina je totiž podle nich brána již jako samozřejmost. „V českém kontextu je dlouhodobě prvním cizím jazykem anglický jazyk. Angličtina už ale není mezinárodními zaměstnavateli chápána jako cizí jazyk, nýbrž jako automatická lingua franca, tj. globální prostředek dorozumění,“ dodávají experti v dokumentu.
Podle jiných je další jazyk důležitý také z dalších důvodů. „Žák se seznámí s jinou jazykovou a kulturní realitou. V okamžiku, kdy touto jazykovou výukou neprojde, tak se za celou školní docházku nesetká s žádným jazykem členské země Evropské unie. Jak chceme podporovat myšlenku jednoty EU, když si vytvoříme velkou skupinu dospělých, kteří se s tou realitou nikdy nesetkají?“ uvedla Olga Nádvorníková, spoluautorka projektu interaktivní mapy francouzštiny v České republice.
Je to efektivní?
Ne všichni experti však s tímto názorem souhlasí. „To jsem zvědav, zda povinný druhý cizí jazyk pro všechny žáky projde testem (časových) nákladů ušlých příležitostí,“ komentoval vyústění situace ekonom Daniel Münich.
Druhý jazyk totiž často není učen příliš efektivně. „Pokud jde o otázku povinného druhého cizího jazyka na základních školách, můj názor je, že náklady ušlých příležitostí, tedy čas strávený studiem, navíc často málo kvalitním a málo efektivním, jsou pro příliš mnoho žáků vysoké,“ sdělil ekonom pro CNN Prima NEWS.
Hudební a výtvarná výchova
Experti diskutují také nad budoucností hudební či výtvarné výchovy. Mohla by se k ním přidat filmová, taneční či dramatická výchova, nebo by se naopak všechny tyto záběry sjednotily do jednoho předmětu. Podle kritiků by však takový blok byl až příliš obecný.
Dnešní školáci jsou rozežraní. Ať se učí úctě k lidem a práci, říká 89letá učitelka z Fryštáku
Sylva Knedlová, která učí na základní škole ve Fryštáku, oslavila letos v lednu 89. narozeniny. Tento rok je v její učitelské kariéře již sedmdesátý. Ve školních lavicích si pamatuje pradědečky a prababičky dnešních žáků. Celý život se věnovala sportu, dělala atletiku i gymnastiku a mezi její trenéry patřili i manželé Zátopkovi. Svou práci učitelky miluje, naplňuje ji, řekla to v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
„Výtvarná i hudební výchova pěstují v dětech empatii, emoční cítění nebo cit pro estetiku. Pokud by se časová dotace ve výuce snížila, času na výuku by bylo opravdu málo. Přitom už teď se to dá do hodin zapojit. V hudební výchově můžeme probírat filmovou i dramatickou tvorbu najednou, jak skladba umocňuje jednotlivé scény nebo co pro děj znamená,“ sdělil děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Michal Nedělka pro Hospodářské noviny.
Konec devátých tříd
Debata se vede i nad dalším směřováním škol. Podle některých vládních poslanců, jako jsou například bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) či Renáta Zajíčková (ODS), by mohlo dojít ke zrušení devátých tříd. Vykompenzováno by to naopak bylo dvěma povinnými ročníky střední školy.
Podle ekonomů se jedná o rozumný nápad. „Stát by tím ušetřil 17 až 20 miliard korun ročně, protože mladí lidé by se zapojovali do pracovního procesu o rok dříve. Navíc by povinné dva roky střední školy zvýšily průměrnou kvalifikaci mladých lidí. To by mělo pro ekonomiku další plus,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Podobně hovoří také ekonom a premiérův poradce Štěpán Křeček, podle kterého jde ovšem o běh na dlouhou trať. „Zrušení deváté třídy není možné zavést okamžitě. Nejprve by bylo nutné upravit osnovy a vyřešit změny kapacit na základních a středních školách. Nicméně v konečném důsledku by toto opatření přineslo úspory a rovněž by posílilo trh práce, kam by někteří lidé mohli nastupovat dříve,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
