Prvních 100 dní Donalda Trumpa ve druhém funkčním období
Jak se svět změní pod vedením chaotického a pomstychtivého prezidenta USA Donalda Trumpa? Otázku si v úvodu analýzy prvních 100 dní jeho druhého funkčního období pokládá novinář CNN Stephen Collinson. V textu uvádí, že Trumpovi stačilo jen něco málo přes tři měsíce, aby riskoval světovou stabilitu a oslabení USA.
„Podruhé vládnu zemi i světu,“ řekl Trump v novém rozhovoru pro web The Atlantic. Podle americké CNN to ukazuje na jeho bezmezné ambice přetvořit svět z podoby, v jaké jsme ho znali osm dekád po konci druhé světové války.
ČTĚTE TAKÉ: Sám si ho vybral, teď ho viní z destrukce USA. Proč Trump nenávidí šéfa centrální banky?
Trumpovo vidění je podle Majdy Ruge z Evropské rady pro zahraniční vztahy z části správné – Spojené státy mají skutečně velký vliv na světovou politiku. „Otázkou však je, zda ji za Donalda Trumpa řídí konstruktivním, a ne destruktivním a chaotickým směrem. A za druhé, zda ji vůbec řídí strategicky, aby nakonec dosáhly toho, čeho dosáhnout chtějí,“ uvedla Ruge.
Staronový prezident se snaží přetvořit americkou zahraniční politiku z několika důvodů. V minulosti se opakovaně nechal slyšet, že tradiční přístup USA nepřinesl nic jiného než ponížení. Příznivci Trumpova hnutí ‚Make America Great Again‘ (‚Udělat Ameriku opět velkou‘) připomínají také prohrané války v Afghánistánu a Iráku či evropské sociální státy, které mohly vzniknout jen díky vojenské ochraně USA.
Částečně je jeho vidění světa podle Collinsona logické. „Například – nepřineslo 20 let ekonomické spolupráce USA s Čínou jen supervelmoc, která se stala rivalem v 21. století, a zároveň zničila americký průmysl? A neměli by se Evropané 80 let po porážce nacismu a tři a půl desetiletí po pádu Sovětského svazu postarat o svou vlastní obranu?“ píše CNN s tím, že v konečném důsledku Trumpův přístup k řešení těchto otázek „riskuje podkopání bezpečnosti a stability světa, o jehož vedení se hlásí.“
Odolat, či lichotit?
Prvních 100 dní od návratu Trumpa do Oválné pracovny bylo bouřlivých. „Nikdo neví, co udělá příště – ani spojenci USA, ani jejich nepřátelé,“ píše CNN. V této souvislosti připomněla masivní uvalování cel na státy celého světa a zahájení obchodní války. Přestože se Trump proslavil jako stavitel, je podle Collinsona lepší v ničení.
„Jeho šikanování nutí zahraniční země, aby narychlo přehodnotily své vztahy se Spojenými státy. Stojí před stejnou volbou jako rektoři univerzit, generální ředitelé firem a šéfové médií v USA, jen mají v sázce mnohem více: Máme odolat novému americkému králi, nebo mu lichotit?“ ptá se CNN v analýze.
Britský premiér Keir Starmer se rozhodl pro druhou možnost a do Bílého domu přijel s pozvánkou státní návštěvy od krále Karla III. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl pro první variantu a celý svět pak v přímém přenosu sledoval americké urážky a vážné poškození ukrajinsko-amerických vztahů.
Nezná přátele, jen sílu a slabost
Trump tímto přístupem riskuje krach spojenectví, která Spojené státy po 80 let od konce druhé světové války budovaly a opečovávaly. Přátele USA totiž republikánská hlava státu nepovažuje za partnery, ale za příživníky, píše CNN.
„Trump nezná přátele ani nepřátele, zná jen sílu a slabost,“ napsali bývalý německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel a bývalý poradce německého prezidenta Thomas Kleine-Brockhoff. A jak připomíná americká CNN, Trump se například určitou náklonností k vládcům Ruska a Číny, které považuje za silné muže, příliš netají.
Spojené státy se pod Trumpovým vedením staly z dřívější bašty stability a vůdce v boji proti nacismu a komunismu nejméně předvídatelnou silou v globální politice. Za tři měsíce v čele země se mu povedlo zvrátit tezi, kterou se USA dlouhá desetiletí řídily, a to sice, že nevedou příkladem své moci, ale mocí svého příkladu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ukrajina a Rusko jsou velmi blízko mírové dohody, uvedl Trump. Vyzval k zastavení krveprolití
