Program „dočasné ochrany“ Evropské unie, který nabízí 4,3 milionu ukrajinských uprchlíků v bloku přístup k bydlení, zaměstnání nebo dávkám, má skončit v březnu příštího roku. S výhledem na konec války pro ně ale vyvstává otázka, zda se vrátit domů, anebo pokračovat v životě v Evropě. Od návratu na Ukrajinu je odrazuje nespolehlivost trvalého míru.
Česko je podle informací ministerstva vnitra dlouhodobě státem, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace ze zemí EU. Na konci roku 2024 jich v zemi bylo přibližně 36 na každých 1000 obyvatel, a tvořili tak celkem 3,6 % populace ČR.
ČTĚTE TAKÉ: Lipavský: Nebudu předstírat, že jsem konzervativní. Vstup do ODS nevylučuji
S výhledem blížícího se konce prozatím dohodnuté ochrany v EU vyvstává otázka, jaká je další budoucnost těchto uprchlíků. Ukrajinci v exilu se totiž stále více vzdávají myšlenky na návrat domů, píše list The Economist.
Podle jím citované studie Centra pro ekonomickou strategii plánuje návrat pouze 43 % uprchlíků z celého světa, zatímco před dvěma lety to bylo 74 %.
Nechceme jen konec války, ale trvalé bezpečí
Pro mnohé uprchlíky totiž nehraje roli pouze to, kdy válka skončí, ale jak dopadne. Rostoucí vyhlídky na příměří – ovšem bez členství Ukrajiny v NATO nebo EU spolu s pokračující ruskou okupací pětiny země – nevzbuzují u Ukrajinců příliš důvěry.
Řada Ukrajinců, ostatně podobně jako bezpečnostní analytici, se navíc obává dalšího ruského útoku, který by mohl přijít i po uzavření příměří.
Původně panoval předpoklad, že ukrajinské ženy, které tvoří většinu válečných uprchlíků, se po válce vrátí domů. Setkaly by se tak opětovně se svými muži, kteří území napadené země opustit nesmí. Zároveň by ale vystavily sebe i své děti nebezpečí ruských útoků.
Dnes se naopak zdá pravděpodobnější, že ukončení válečného stavu by vedlo k odchodu ze země ještě více Ukrajinců, zejména mužů ve vojenském věku, kteří mají v současné době zakázáno cestovat, konstatuje studie Centra pro ekonomickou strategii.
Uvádí také, že by z Ukrajiny mohlo odejít více než 500 000 mužů. Protože by to pro ukrajinský pracovní trh a schopnost obrany bylo katastrofální, bude země s uvolněním restrikcí váhat.
A není to jen výhled možného dalšího budoucího konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Lidé, kteří od začátku války na Ukrajině přišli do Evropy, tu postupně za více než tři roky již zapustili kořeny.
Praha nás přivítala s otevřenou náručí, říká uprchlice v Praze
Anna Nadudaová, ukrajinská uprchlice žijící v Česku, je jednou z těch, kteří doufají, že budou v Evropě moci zůstat, popisuje Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Na Ukrajině působila jako umělkyně a učitelka a do Prahy utekla po začátku invaze.
Nadudaová hovoří vřele o českém hlavním městě, kde našla útočiště se svým přeživším dítětem. „Zkušenost pro mě a mého syna je, že Praha nám vyšla vstříc s láskou,“ řekla.
☑️ Nový status pro stabilní život.
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 19, 2025
ℹ️ Dobře integrovaní a ekonomicky soběstační uprchlíci před ruskou válkou na 🇺🇦, získají šanci registrovat se ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu a získat např. volný přístup na trh práce.
Ostatní mohou dále využívat institut dočasné ochrany.… pic.twitter.com/1mL8DkOBIJ
Její vízum, podobně jako víza všech Ukrajinců uprchlých před válkou, v současnosti platí do března 2026. Co se stane po tomto datu, „bude koordinováno v závislosti na ukončení války“, uvedla pro RFE/RL mluvčí ministerstva vnitra. „S největší pravděpodobností nastane přechodné období, ve kterém budou mít uprchlíci čas vyřešit svou budoucnost – buď přechodem na jiný druh povolení k pobytu, nebo návratem domů,“ popsala.
Podobně klesající ochotu vracet se do válkou dlouho sužované země popisuje také Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
„Ti, kteří byli vyhnáni z Charkovska, Poltavska nebo Sumské oblasti, dnes zakládají úspěšné byznysy někde jinde. Neplánují se ve velkém vrátit do tak ostřelované, zničené a nebezpečné části Ukrajiny,“ řekl v podcastu CNN Prima NEWS Spálená země.
Ukrajinci v Česku nejen našli bezpečné zázemí, ale také významně přispívají k české ekonomice. Jejich odvody do státního rozpočtu nyní převyšují náklady na jejich podporu. Podle ministerstva práce a sociálních věcí přinesly daně z jejich práce a spotřeby České republice nejméně 54 miliard korun.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Lidé umírali i při modlitbách. Byli jsme k smrti vyděšení, líčí svědci zemětřesení v Myanmaru
