Expremiér Andrej Babiš a jeho hnutí ANO udělali hrubou politickou chybu, když opustili neveřejné jednání Poslanecké sněmovny k obraně. To jsou slova ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Šéf tuzemské diplomacie rovněž prozradil, zda má v plánu v budoucnu vstoupit do ODS, na jejíž kandidátce jde do sněmovních voleb v rámci koalice Spolu. Vyjádřil se také k pokračující válce na Ukrajině a stavu jednání o míru a rovněž popsal, jak by Česko mělo posílit svoji bezpečnost.
Ve vládě vystupujete a kandidovat budete za koalici Spolu na kandidátce ODS jako nestraník. Hodláte to někdy změnit a vstoupit do politické strany?
V tuto chvíli jsem nestraníkem a zatím to nějakou dobu takto zůstane. Ale nebudu do budoucna nic vylučovat.
ČTĚTE TAKÉ: Fialovy výroky v zahraničí se nám vymstí. Jednání poslanců bylo komedií z obou stran, míní komentátor Kolář
Nebudete do budoucna vylučovat vstup do ODS?
Nebudu. Ale nyní se o tom nebavíme. Soustředím se na kampaň a na to, co můžu udělat pro voliče.
Vysvětlete nám tu pozici nestraníka. Co pro vás znamená a proč jím vlastně chcete být?
Nestraníkem jsem se stal poté, co jsem odešel od Pirátů. Jsem velice rád za šanci, kterou mi ODS dala. Ve středu proběhl regionální pražský sněm, který finálně potvrdil kandidátku za ODS. Takže jsem měl možnost hovořit s jejími představiteli v Praze, kteří mě následně schválili.
Jakou máte na svou kandidaturu odezvu řekněme z konzervativnějších kruhů ODS? Co říkají na to, že za ně v Praze kandiduje bývalý Pirát?
Cítím velice přátelské přijetí, to je jedna věc. Druhá věc je, co si člověk přečte někde na internetu nebo co někteří lidé řekli. Ale myslím, že zahraniční a bezpečnostní politika jde napříč liberálně konzervativním pojetím. Určitě nebudu předstírat, že jsem konzervativní politik. Jsem liberální politik ve smyslu ekonomických a lidských svobod a ODS v sobě zcela přirozeně má i tyto proudy. Necítím se jako někdo, kdo by zastával absolutně jiné názory. Možná se budeme v některých otázkách rozcházet, ale v každé straně jsou různé postoje.
Chci řešit svou politickou kariéru s chladnou hlavou
Když jste zmínil přátelské přijetí, zeptáme se znovu. Po volbách tedy připadá v úvahu váš vstup do ODS?
Platí moje předchozí odpověď. Teď o tom nepřemýšlím.
Držíte si tím nestranictvím nějaký odstup?
Ne, jenom je potřeba dělat věci s rozmyslem a postupně. Chci řešit svou politickou kariéru s chladnou hlavou a nemyslím, že jsou potřeba nějaké rychlé pohyby. Byl jsem v jedné straně, odešel jsem, zůstávám nestraníkem.
Na Piráty se chceme také zeptat. Dostanou se podle vás po volbách znovu do Sněmovny?
To rozhodnou voliči. Nejsem sázkař, takže nevím, jaké jsou pravděpodobnosti.
Strávil jste čtyři roky v opozici se spoustou kolegů, kteří dnes od Pirátů odcházejí. Rozumíte jim? Víte, co se u Pirátů děje?
Nemám detailní informace a příliš se po nich nesháním. Chápu, že se chtějí vydat jinou cestou, třeba i nepolitickou. Osobně pro to mohu mít pochopení, ale to je tak vše.
Máme půl roku do voleb a z předvolebních výzkumů celkem jasně vyplývá, že voliči jsou rozděleni na vládní a opoziční blok. V podstatě to znamená, že pokud chce koalice Spolu sílit, musí přetahovat voliče v rámci svého bloku. Jste si tohoto vědomi? Rétoricky se totiž vymezujete vůči opozici, ale reálně můžete získávat voliče od těch, se kterými jste dnes takříkajíc na jedné lodi.
Koalice Spolu má šanci získávat hlasy i v opozičním táboře. Naše politika není jen pro nějakou malou skupinu voličů. Je atraktivní pro celou veřejnost.
Myslíte, že můžete získat ty, kteří dnes chtějí volit hnutí ANO?
Myslím, že i takové voliče můžeme získat.
Volby zpravidla rozhodují domácí ekonomická témata. Koalice Spolu zdůrazňuje bezpečnost a obranyschopnost. Podaří se vám přesvědčit voliče, že turbulentní mezinárodní situace se jich týká stejně jako drahé bydlení nebo inflace?
Volby rozhodují voliči. Neřešíme bezpečnost, protože by nám ve volebním průzkumu vyšlo, že jde o dobré téma. Řešíme ji, protože musíme. Slyšíme nenávistnou rétoriku ze strany Ruska a vidíme jeho válečné akce proti Ukrajině. Rusko nás ohrožuje sabotážemi a informační válkou. Proto musíme řešit i ne úplně populární věci, jako je navyšování výdajů na obranu.
Ve středu jste překvapili nejen opozici, ale i prezidenta Petra Pavla tím, že se část jednání v Poslanecké sněmovně uskutečnila za zavřenými dveřmi. Proč se to opozice dozvěděla na poslední chvíli, nebyl to naschvál?
Postupovalo se podle jednacího řádu, kde je přesně napsáno, že pokud Sněmovna jedná o obraně a bezpečnosti, může se využít tento režim jednání. Opozice se to dozvěděla na jednání grémia Poslanecké sněmovny a měla čas si případně nastudovat všechny náležitosti. Ale Andrej Babiš (ANO) měl připravené televizní vystoupení. To se odehrálo až dole v tiskovém sále a debaty se tedy nezúčastnil. Takže oni ani nemají informace, se kterými pracuje vláda, a přesto se k tomu vyjadřují. Nerozumím tomu, jak vlastně chtějí hájit zájmy občanů. Byla to od nich hrubá politická chyba.
Zahraniční politika po orbánovsku
Průzkumy však jasně favorizují hnutí ANO. O nové vládě rozhodnou až volby, ale přesto se zeptáme. Jak by se v případě, že se ANO znovu dostane do vlády, změnila podle vás česká zahraniční politika?
Andrej Babiš je součástí Patriotů pro Evropu, tak se podívejme, jak hlasují v Evropském parlamentu o Ukrajině, a jaké jsou linky, které šíří Viktor Orbán. Je to poměrně jasná politika, která nás vyloučí z centra západní Evropy a bohužel z toho pro naši zemi moc dobrého nekouká.
Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že Babiš pomáhá Vladimiru Putinovi, například tím, že odmítá muniční iniciativu atd. Babiš taková slova odmítá. Souhlasíte s premiérem?
Tak ať Babiš přestane odmítat muniční iniciativu, odsouhlasí zvýšení výdajů na obranu, neodchází ze sněmovní schůze nebo ať dorazí na společná jednání, kterých za celé volební období zase tolik nebylo. Nesvoláváme setkání každý druhý den, aby ho to zatěžovalo. Myslím, že Babiš prokazuje, že když někde chce být, tak tam je a je dostatečně vidět. Ale tohoto tématu se zjevně bojí.
Už několik týdnů probíhají jednání ve formátu Rusko-USA a USA-Ukrajina. Došlo i na nějaké dohody o částečném neútočení, jejichž dodržování je už trochu jinou otázkou. Řekl byste však, že se v tuto chvíli blíží příměří, nebo tato jednání zatím žádný velký výsledek nemají?
Zatím se každý den střílí, Rusko denně posílá drony a rakety na Ukrajinu, a umírají rodiny s malými dětmi. Z vojenského hlediska nerozumím, proč bombardují civilní infrastrukturu, ale jinak chápu, že chtějí šířit teror, paniku a vnášet mezi Ukrajince, které se již tři roky hrdinně brání, únavu. Zároveň vidíme, že USA se po zvolení Donalda Trumpa posunuly do role určitého vyjednavače. Viděli jsme kyvadlovou diplomacii, jejímž výsledkem jsou společná memoranda k bezpečnosti v Černém moři a lze přivítat, když se na něčem dohodnou. Z původní myšlenky zastavení palby na frontové linii jsme se dostali k omezeným deklaracím o neútočení na infrastrukturu...
Takže zůstávám velmi obezřetný a skeptický. Zároveň si ale myslím, že evropské země musí být připraveny, pokud by se skutečně válka zastavila, dále podpořit bezpečnost Ukrajiny. Konec bojů totiž neznamená spravedlivý mír. Za tímto účelem se schází i koalice ochotných a jsem rád, že Česko je od samého začátku u stolu. Víme, o čem se mluví, a máme možnost ovlivnit debaty tím, co děláme pro Ukrajinu. Chci, abychom v této roli zůstali. I proto je důležité, jak dopadnou volby.
Nejsilnější zárukou pro Ukrajinu je silná armáda
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný nedávno v našem podcastu Spálená země zmínil, že právě koalice ochotných by mohla být onou bezpečnostní zárukou, kterou Kyjev tak zoufale žádá, namísto NATO. Může tohle být ten směr?
Musíme být připraveni na různé scénáře a možnosti. Nejsilnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je silná ukrajinská armáda. Ta dnes brání tomu, aby Rusové nevyvražďovali civilní obyvatelstvo, jako to dělali třeba v Buči. To ukrajinští muži s drony či puškami na frontě brání zemi před každodenními útoky Ruska, aby jejich ženy a děti mohly být v bezpečí doma.
A co tedy role koalice ochotných?
Mohla by vykonávat činnosti, které by podpořily sílu ukrajinské armády. Nyní probíhá celá řada výcvikových aktivit a samozřejmě existují významné zbrojní dodávky či spolupráce zbrojního průmyslu. Jde o skutečně širokou diskuzi v situaci, kdy v rámci Evropské unie nebo NATO nejsme schopni najít ty pravé nástroje.
Ukrajinská armáda se sice už více než tři roky drží před ruskými silami, ale zjevně to není něco, co by Moskvu od bojů odradilo.
Rusové mají dojem, že jim to projde díky strategické trpělivosti. Myslí si, že konflikt zmrazí a pak ho zase po nějaké době, třeba za pět let, znovu obnoví. Nebo zkusí nějakou provokaci v Pobaltí. O tom koneckonců veřejně hovoří ruská propaganda a tamní politici. Vzhledem k tomu, že se některé jejich výhrůžky naplnily, je musíme brát vážně.
V souvislosti s bezpečnostními zárukami se mimo jiné hovořilo také o vyslání vojáků cizích států na Ukrajinu jako mírových jednotek. Mělo by se do toho podle vás případně zapojit i Česko?
Zatím jsem neviděl žádný realistický návrh. Jen různé fantazie, že tam budou třeba Brazilci nebo Číňané. Myslím, že musíme udělat takové kroky, které přinesou maximální bezpečnost pro Česko i Evropu. Aby někdo stál mezi dvěma armádami na frontě plné dronů, to si neumím představit. A mám za to, že si to uvědomují i státy, o kterých hovoříme, protože v takové roli nechtějí být. Proto říkám, že největší bezpečnostní garancí Ukrajiny je jejich vlastní silná armáda.
Kde může Rusko udeřit příště?
Evropa zároveň už začala řešit otázku přezbrojení. Objevují se předpovědi, že Rusko bude na další podobný konflikt připraveno za pouhých pár let. Co konkrétně bychom my Češi měli dělat? A jak zajistit, že tato politika bude pokračovat, když se případně změní vláda?
Armáda má poměrně jasně rozplánováno, co potřebuje. Ví, jestli potřebuje tanky, letadla, protiletecké systémy a kolik má mít munice. Z toho vychází plány na akvizice a rozvoj různých schopností jednotek. Jsou to ty velké projekty jako stíhačky F-35, tanky, bojová vozidla pěchoty, ale stejně tak jde o vybavení pro vojáky nebo celou řadu spojovacích a velitelských systémů, které jsou pro fungování armády stejně důležité. Vidíme, že máme celou řadu nedostatků, protože armáda se 20 let podfinacovávala. Naše vláda to napravila, dnes jsme u výdajů na obranu na dvou procentech HDP a vidíme, že musíme jít dál. Proto jsme rozhodli to postupně navýšit na tři procenta.
Je ale zajištěna kontinuita? Protože různé opoziční partaje hlásí, že místo do obrany by se mělo investovat jinam.
Kontinuita musí být zajištěna politickou vůlí, protože státní rozpočet se schvaluje z roku na rok. Je to velká bolest armády a ministerstva obrany. Přijali jsme zákon o dvou procentech na obranu, ale dnes vidíme, že to nestačí.
Kdo by podle vás mohl být ohrožen další potenciální ruskou agresí?
Musíme poslouchat, co říkají ruští propagandisté. Mluví o útocích na Pobaltí či bombardování různých evropských měst. Ale podívejme se na mapu Sovětského svazu, co všechno bylo jeho součástí.
Možná i mapu států za železnou oponou...
Ano. Než vypukla válka na Ukrajině, tak Rusové říkali, že chtějí vrátit bezpečnostní architekturu do roku 1997. Tedy do doby před naším členstvím v NATO. A proto musíme být i v Česku obezřetní.
Aktuálně se řeší únik konverzace klíčových členů americké administrativy s válečnými plány. Ministr obrany Pete Hegseth a viceprezident USA J. D. Vance se v ní ostře opírají do Evropy. Jak se vám to četlo?
Nechci komentovat to, co by se dalo označit za politickou retoriku. To už bychom si potom jenom vyměňovali vzkazy.
Ale můžeme se pořád spoléhat na USA?
Myslím, že USA zůstávají naším spojencem. Nikdo nikdy nezpochybnil článek pět NATO, v tomto zůstává pozice neotřesitelná. Ale rozcházejí se naše pohledy na řešení právě třeba Ukrajiny. Musíme pracovat na tom, abychom s USA mluvili a vysvětlovali přínos vztahů s Evropou. Hned 30 procent veškerého obchodu běží mezi Evropou a USA přes Atlantik. To je velká síla, a to i Evropy vůči USA. Díky tomu si myslím, že při vyjednávání to Američané, možná s nelibostí, budou muset pochopit.
Jan Lipavský bude v neděli hostem Partie Terezie Tománkové, která na Primě a CNN Prima NEWS začíná v 11:00.
PODÍVEJTE SE: Vyslání Čechů na Ukrajinu je ve vzduchu, ne na stole. Rusko zneužívá mírová jednání, říká Fiala
