Hatérie jsou endemickým druhem Nového Zélandu. Zdroj: Getty Images
Nová studie mezinárodního týmu vědců z Univerzity v Zurychu ukazuje, že vokální komunikace u obratlovců je mnohem častější, než jsme se domnívali – více než padesát druhů, které jsme dosud považovali za němé, totiž vědomě (a hlasitě) komunikuje. Může za to jejich společný předek.
Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Communications obsahuje nahrávky komunikace u 53 druhů, které jsme dříve považovali za němé. Šlo o padesát druhů želv, ryby z podtřídy dvojdyšných, obojživelníky červory a vzácný druh plaza žijícího jen na Novém Zélandu. Podle závěrů vědců jim schopnost vokální komunikace předal do vínku jejich společný předek, který žil před více než 400 miliony let.
Výzkumný tým propojil svá zjištění s informacemi o evoluci akustické komunikace dalších stovek druhů, a objevil tak společného předka, který komunikační zvuky již vydával. Vokální komunikace u jiných druhů zvířat (například savců a ptáků) je již dobře popsána, ale přestože je zásadním prvkem chování zvířat, o jejích evolučním původu toho není tolik známo. Dosud se vědci domnívali, že se tento způsob komunikace vyvinul u mnoha druhů v různém období – především kvůli vývoji různých orgánů sloužících ke sluchu a produkci zvuků. Nová studie by tak tuto teorii vyvracela.
„Podařilo se nám rekonstruovat akustickou komunikaci jako sdílený rys těchto zvířat, který je alespoň stejně starý jako jejich poslední společný předek, jenž žil před zhruba 407 miliony let,“ vysvětluje vedoucí studie Marcelo Sánchez. „Naše závěry ukazují, že k evoluci akustické komunikace nedošlo několikrát v průběhu různých větví, ale že všechny mají společný pravěký evoluční původ,“ dodává.
