Vědci odhalili, že za absencí klů u samic stojí člověk. Zdroj: Pexels
Nová studie odhalila evoluční skok u slonů afrických žijících v Mosambiku. Podle zjištění vědců totiž zdejším slonicím přestaly růst kly. Nemusí se tak již bát pytláků, vědci se však obávají důsledků této změny na ekosystém.
Studie zveřejněná v odborném časopise Science je dalším důkazem dopadu lidské činnosti na změny ve zvířecích životech. Většině samic slonů afrických během života kly vyrostou. Právě proto jsou ale častým cílem pytláků, kteří kly prodávají na černém trhu. Nicméně v rámci několika desetiletí se populace slonů afrických v Mosambiku dokázala pytlákům „přizpůsobit“.
Sloní samice bez klů měly v historii mnohem větší šanci na přežití. Zdroj: Pexels
„Zdá se, že v oblastech, kde dochází ve větší míře k pytlačení a konfliktům, se rodí více samic bez klů,“ uvádí jeden z autorů studie, ekolog Robert Pringle z Princetonské univerzity v New Jersey. „Celé roky jsme se nemohli shodnout na tom, proč tomu tak je. Někdo se domníval, že jde o hormony či o reakci na stres,“ dodává. Jeho tým se proto ponořil do historie zvířat obývajících Národní park Gorongosa. Celé téměř třicetileté období bylo pohlceno mosambickou občanskou válkou, na jejímž počátku v roce 1977 v parku žilo více než 2 000 slonů. V roce 2000 jich zde bylo již jen necelých 250. Ve stejném období vzrostl i počet slonic bez klů a jejich šance na přežití války byla až pětinásobně vyšší než u samic s kly.
Sloní kly představují jeden z nejčastěji zabavovaných artiklů na černém trhu. Zdroj: World Wildlife Fund
Díky krevním vzorkům vědci objevili dvě genové mutace, které za nepřítomností klů stojí. Zjistili také, že tyto mutace jsou pro samce smrtelné – během mosambické občanské války představovaly novorozené samice dvě třetiny všech potomků.
I přesto, že absence klů možná zachránila budoucnost této populace, vědci se obávají negativních dopadů. „Kly slonům umožňují srážet větve ze stromů či hrabat v zemi a tím zároveň prokazují i službu ekosystému,“ prohlašuje další z autorů studie Shane Campbell-Staton. „Poskytují možnost pro další druhy, což dále přispívá k diverzitě ekosystému a jeho dlouhodobému zdraví. Jejich počty stoupají, ale uvidíme, co s sebou tato evoluční změna přinese,“ dodává.
