Nákaza koronaviru se dotkla i porodnic. Navíc v druhé vlně přibývá nakažených novorozenců. Jaký je u nich průběh nemoci?
Když se Evropou šířila první vlna koronavirové pandemie na jaře 2020 a země se uzavíraly do lockdownů, všeobecně se očekával nárůst porodnosti o devět měsíců později. Jenže nyní se ukázalo, že covidové uzávěry měly na počet narozených dětí v evropských zemích přesně opačný dopad. Pokles porodnosti byl navíc výrazný.
Pětičlenný tým vědců z lausannské univerzity zjistil, že první koronavirové lockdowny, k nimž Evropa sahala na jaře 2020, vedly k mimořádnému poklesu porodnosti. Ten činil 14 procent, vyplývá z článku, který vyšel v časopise Human Reproduction a jehož autory jsou Léo Pomar, Guillame Favre, Claire de Labrusseová, Agathe Contierová, Michel Boulvain a David Baud.
Na viry nejsme připraveni, tvrdí Prymula. Promluvil o kombinaci vakcín proti chřipce a covidu
Očkování podle epidemiologa Romana Prymuly není radno podceňovat. Během pandemie koronaviru jsme totiž používali respirátory, a tím pádem nejsme dostatečně odolní proti chřipce. Stejně tak by doporučil i očkování proti covidu. Obě vakcíny lze podat klidně současně, uvedl v Novém dni na CNN Prima NEWS.
Vědci vyšli ze vzorku 24 evropských zemí, u kterých zkoumali počty narozených dětí v lednu 2021, tedy zhruba devět měsíců po zavádění prvních covidových uzávěr. Data následně srovnali s průměry za leden v letech 2018 a 2019. Největší propad porodnosti nastal v Litvě, a to o více než 28 procent. Téměř o čtvrtinu méně dětí se narodilo na Ukrajině nebo ve Španělsku.
Přísnost uzávěry neměla vliv
Česká republika z výzkumu vyšla poměrně dobře. Pokles porodnosti u nás činil jen 3,2 procenta, podobně jako v Maďarsku, Rakousku či Nizozemsku. Pouze ve dvou zkoumaných zemích měl první covidový lockdown pozitivní vliv na porodnost. A sice ve Finsku a Dánsku, kde se zvýšila o 0,5, respektive 1,9 procenta nad předchozí trend.
Vědci rovněž ukázali, že přísnost lockdownů neměla na vývoj porodnosti významný vliv. Vůbec nejdrastičtější uzávěru zavedlo Chorvatsko (stringency index dosáhl 96,3), porodnost se však snížila oproti trendu jen o 2,9 procenta. Naopak v nejbenevolentnějším Švédsku (stringency index dosáhl jen 59,26) porodnost klesla o 4,5 procenta.
Odklad o dva měsíce až rok
Jako možné faktory poklesu porodnosti vědci uvedli zejména strach související s šířením koronaviru nebo obavy z ekonomické a sociální krize. „Čím déle lockdowny trvaly, tím méně žen otěhotnělo, a to i v zemích, které (před propuknutím pandemie) neměly problémy s nízkým počtem narozených dětí,“ uvedli autoři.
Ze studie rovněž vyplývá, že porodnost mírně stoupla v březnu 2021, což značí, že lidé plánování rozšíření svých rodin spíše jen odložili. Nicméně nedošlo ke stoprocentnímu vyrovnání předchozího výpadku. K tomu docházelo postupně až v dalších měsících a největší vlnu nárůstu porodnosti některé země zaznamenaly až loni v březnu, a to především ve Finsku a Nizozemsku.
