Restrikce kvůli nové vlně covidu? Co nás čeká, ukazují zkušenosti ze zahraničí

Covidový test

Koronavirus se vrací

Nová covidová vlna nabírá v České republice znovu na síle, což samozřejmě vyvolává otázky, zda nehrozí naplnění nemocnic a zavedení přísných opatření. Data ze zahraničí však naštěstí ukazují, že není potřeba kvůli rostoucím číslům příliš panikařit. Vlna varianty omikron BA.4 a BA.5 totiž prošla již několika státy a všude vypadala v podstatě totožně. Několikatýdenní nárůst a nikterak dramatické zaplnění nemocnic.

Je pravděpodobné, že v Česku je více nakažených, než uvádějí oficiální data, což by zároveň mohlo znamenat i dřívější pokles současné vlny. Čísla denních přírůstku nakažených se u nás v minulém týdnu blížila ke dvěma tisícům. Přitom zůstává smutnou skutečností, že po konci jednoho propláceného PCR testu měsíčně je počet provedených testů stále velmi nízký a v minulém týdnu bylo provedeno maximálně 4 800 testů. Z toho lze usoudit, že je covidová situace v zemi ve skutečnosti ještě horší, než by se mohlo na první pohled zdát.

PŘEHLEDNĚ: Koronavirus je znovu na vzestupu. V kterých zemích je potřeba si dát pozor?

V turistických destinacích po celé Evropě se raketovou rychlostí znovu šíří COVID-19. Na některých místech se proto mění pravidla pro turisty. Státy apelují hlavně na ty, kteří nejsou očkováni druhou dávkou, aby tak učinili. A vyzývají, aby lidé dobrovolně nosili roušky. Nejrychleji se COVID-19 šíří zejména v Řecku, Španělsku, Itálii, Německu a Portugalsku. Pokud jedete do těchto zemí na dovolenou, připravte se na možné změny v opatřeních.

Biochemik Jan Konvalinka v minulých dnech na svém Facebooku upozornil, že z analýz odpadních vod v Praze vyplývá, že koncentrace covidu ve společnosti je vyšší než při vrcholu předchozích vln.

„Z přehledu Národní referenční laboratoře pro chřipku (Dr. Jiřincová) vyplývá, že 86 % viru kolujícího v ČR patří k nejinfekčnější variantě omikron B4/B5, jehož infektivita se už blíží spalničkám. Analýzy mého přítele prof. Jana Bartáčka z VŠCHT ukazují mimořádně strmý nárůst viru v pražských odpadních vodách, přesahující nejvyšší hodnoty z vrcholů epidemie. Tyhle vrcholy v minulosti předcházely zaplněným nemocnicím zhruba o čtyři týdny,“ napsal.

Jihoafrická republika

Co nás česká v příštích týdnech, lze nejlépe vyvodit ze zahraničních dat. Současná vlna, stejně jako některé předchozí, začala řádit nejdříve v Jihoafrické republice (JAR), která ji má už v podstatě za sebou. Vlna v zemi vrcholila přibližně v polovině května, takže již může zpětně hodnotit, jaké napáchala škody. Z grafů je patrné, že zatímco počty hospitalizovaných v průběhu května mírně stouply (nedosáhly však ani poloviny naplněnosti nemocnic v porovnání s předchozí omikronovou vlnou z přelomu prosince a ledna) a na počty zemřelých měla současná vlna pouze minimální vliv.

To bylo patrné už v průběhu této nové vlny. „Pátá vlna nemoci COVID-19 způsobena variantami BA.4 a BA.5 v Jihoafrické republice má již svůj vrchol za sebou. Slibné je, že počet hospitalizovaných a úmrtí je v zemi zatím nízký,“ uvedl na Twitteru matematik z Cambridgeské univerzity Ridhwaan Suliman již v květnu, když měla vlna čerstvě za sebou svůj vrchol.

Jak silná covidová vlna přijde na podzim? Mnohé napovídají data z Jihoafrické republiky

Vývoj covidové epidemie se začíná stále více podobat loňskému roku. Zatímco Evropa prožívá relativně poklidné časy, v Jihoafrické republice (JAR) řádí další vlna, která se pravděpodobně na podzim objeví také u nás. Odborníci však pozorují tamní data s optimismem. Poslední vlna omikronu typu BA.4 a BA.5 je již za vrcholem a byla výrazně méně problematická než ty předchozí, které v zemi přicházely s matematickou pravidelností.

Nová vlna v Evropě

Také v Evropě již nová vlna variant omikronu BA.4 a BA.5 prošla řadou zemí a všude měla v podstatě stejný průběh jako v Jihoafrické republice. Jako první evropský stát to odneslo Portugalsko. Stejně jako v JAR trval růst případů přibližně čtyři týdny a poté čísla rychle spadla dolů, přestože země v té době nezavedla žádné nové restrikce.

Podobný trend aktuálně hlásí v rámci Velké Británie nejpostiženější Skotsko. Rovněž tam čísla čtyři týdny rostla a poté začala rychle padat. Podle komentátora BBC Jamie Jankinse proto není potřeba se aktuální vlny příliš obávat. Na Twitteru hovoří také o číslech hospitalizovaných, kdy počátkem července bylo na jednotkách intenzivní péče v Anglii s covidem pouze 78 pacientů. Připomíná, že ve stejné době před rokem to bylo 296 pacientů.

Denní počet nakažených ve zhruba 50 státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, činil v pátek přibližně 675 000 lidí denně. Stejné počty Evropa vykazovala na začátku dubna po silné zimní vlně, píše AFP. Na konci května bylo nakažených zhruba 150 000 denně, na konci června 500 000 denně. V Česku začaly denní počty nových případů v mezitýdenním srovnání stoupat počátkem června. Na konci června opakovaně přesáhly tisícovku a údaje byly nejvyšší od počátku května. Přesto není zjevně důvod k panice ani k nutnosti zavádění nových přísných opatření.

Evropská unie pouze v pondělí doporučila podávat druhou posilující dávku očkování proti covidu lidem nad 60 let a dalším rizikovým skupinám. Dosud doporučení platilo pro lidi nad 80 let. Ve společné zprávě o tom informovaly Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Největší čínské město Šanghaj bylo před začátkem léta dva měsíce v lockdownu. Úřady ho vyhlásily kvůli epidemii nemoci COVID-19:

Tagy: