Ilustrační foto Zdroj: AP
Somálské militantní uskupení Šabáb rekrutuje tisíce pěších vojáků, ale i lidi, kteří by pracovali ve službách na území pod kontrolou organizace. I když případným odpadlíkům hrozí smrt, somálská vláda členy Šabábu k útěku vybízí. Pro zběhy pak provozuje integrační centra, která jim pomáhají s opětovným začleněním do společnosti, píše zpravodajský portál BBC.
Islamistické uskupení Šabáb existuje přes deset let a má kontrolu nad značnou částí Somálska. Organizace si vytvořila svoje vlastní paralelní úřady, ministerstva, policejní jednotky i justiční systém. Dokonce provozuje i školy nebo zdravotnická zařízení, spravuje silnice a mosty.
„Jediný důvod, proč jsem se přidal k Šabábu, byly peníze,“ říká 40letý zběh Ahmed, kterému platili 200 nebo 300 dolarů měsíčně (4 400–6 600 korun). „Měl jsem ve své oblasti na starosti dopravu,“ říká.
„Taky jsem tam vstoupil kvůli penězům. Byl jsem pěší voják. Když jste toho součástí, tak si to užíváte,“ přidává se 35letý Ibrahim. „Co jsem si neužíval v Šabábu, bylo to, že se snažili změnit moje uvažování. Každé dva týdny posílali k našim jednotkám lidi, kteří nám vymývali mozek, hodiny a hodiny recitovali verše z koránu a pořád opakovali, jak jsou vláda, Africká unie a jejich zahraniční podporovatelé nevěrní odpadlíci,“ vysvětluje Ibrahim.
Rehabilitační program pro bývalé teroristy
I přes vliv indoktrinace si oba muži nakonec uvědomili, že uskupení nebojuje za čistší a lepší formu islámu, ale spíše jeho pokroucenou a pomýlenou variantu, a už jim nestačilo, že je milice platí. Rozhodnutí uprchnout je ale děsilo. Služebně starší bojovníci uskupení navíc rekrutům tvrdí, že somálské bezpečnostní služby zběhy při dopadení umučí elektrickými šoky k smrti. Většina členů milice tak vůbec netuší, že existují vládní amnestie a rehabilitační centra pro převýchovu islamistů a jejich začlenění do společnosti.
Vláda se snaží svůj rehabilitační program na území ovládaném milicí zviditelnit a distribuuje zde barevné letáky s telefonními čísly a obrázky pro ty, kdo neumějí číst. Ilustrace ukazují, jak jsou bojovníci Šabábu zachraňováni. Ibrahim, který strávil v řadách Šabábu tři roky, říká, že se nikdy nevrátí do své rodné vesnice, ale raději zkusí splynout s davem v somálském hlavním městě Mogadišu. Jinak by ho prý Šabáb našel a popravil.
Oba muži skončili v rehabilitačním centru v Mogadišu. Zběhům hrozí takové nebezpečí, že na 84 z nich zde připadá 80 strážců. Jde o zařízení pro níže postavené členy milice. Než jsou sem přijati, musí je prověřit somálská tajná služba a potvrdit, že jde skutečně o lidi, kteří ze skupiny vystoupili a vzdali se její ideologie.
Nápravné centrum jako rekvalifikační kurz
V centru bývalí členové milice procházejí fyzickou, mentální i spirituální rehabilitací a učí se dovednosti, které jim pomůžou začlenit se zpět do života mimo zdi zařízení, třeba i základy čtení a psaní, angličtinu nebo různá řemesla. „Když jsem byl v Šabábu, tak jsem řídil technical (improvizovaný bojový vůz, pozn. red.), říkali jsme mu Volvo,“ říká Moulid, jeden z místních klientů. „Když jsem sem přišel, tak mi supervizor řekl, že mám talent na řízení. Teď mám práci jako řidič školního autobusu. Jednoho dne bych mohl podnikat v dopravě,“ doufá.
Ahmed si zas vydělává skupováním a prodejem pozemků. Ibrahim má nyní v Mogadišu kadeřnictví, v němž zaměstnává tři lidi. „Vydělávám dost na to, abych uživil své dvě manželky a osm dětí,“ pochvaluje si a dodává, že jeho rodina se za ním z vesnice přestěhovala.
Přesto je život po Šabábu jen zřídka jednoduchý. Moulid vysvětluje, že ho někteří jeho příbuzní zavrhli, další mu nevěří. Také Ibrahim říká, že by se nemohl vrátit do své vesnice, i kdyby mu nehrozila pomsta Šabábu. I když mu rodina odpustila, to samé se o sousedech nedá říct. Navíc si nese rány z dob v řadách milice a stále ho pronásledují vzpomínky: „Před očima mi pořád probleskují obrazy špatných věcí, co jsem udělal, i špatných věcí, co se staly mně.“ Tisíce dalších lidí zůstávají členy Šabábu a pokračují v rozsévání teroru v Somálsku i za jeho hranicemi.
